Elektromagnetické vlny, antény a vedení (přednášky)

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL - Zdeněk Nováček

Strana 94 z 145

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
3 Záření antén Vysílací anténu můžeme považovat transformátor, který převádí vlnění šířící podél vedení vlnění volném prostoru. těchto tří faktorů mají hlavní význam vzájemné fáze příspěvků. Plošné antény se užívají hlavně vlnách centimetrových kratších.5 lineární anténu (přímý vodič) délky ležící ose Na anténě vyznačen jeden proudových elementů (elementární dipól) výšce proud v něm označíme I(z) Bod pozorování určen pravoúhlými souřadnicemi . Podle této představy lze antény třídit dvou skupin. Tato část řešení nazývá vnitřní úlohou antény. každém místě takto interferuje nekonečně mnoho elementárních vln výsledek jejich interference pozorujeme jako směrovou charakteristiku antény. vnější úloha. Všechna tato vlnění jsou koherentní bodě příjmu intenzity všech elementárních vln sčítají. Zde seznámíme základními myšlenkami řešení vnější úlohy. Kdyby se například dráhy vln vyzářených dvou různých míst antény lišily polovinu délky vlny, posunou fáze těchto vln oba příspěvky mohou navzájem zrušit. apertura plošné antény. 9. druhé etapě pak počítáme vlastní vyzařování, tedy intenzity pole okolním prostoru směrovou charakteristiku. Přijímací anténa plní funkci opačnou. Příkladem trychtýřová anténa, štěrbinová anténa, reflektorová anténa aj. Lineární antény jsou typické pro nižší kmitočty několika gigahertzů.22). 9. Anténu však také můžeme považovat účelné uspořádání elementárních zdrojů. a) Lineární antény jsou antény, které možné účelné považovat soubor mnoha různě položených elementárních elektrických dipólů. úloha dost obtížná speciální. Zde nebudeme podrobněji zabývat, některé poznatky získáme částech 741H740H9.4b, proložíme rovinu ústím antény (je nakresleno řezu tlustě). je tzv. této části roviny nenulová intenzita E(S) , zatímco zbývající části roviny předpokládáme, E(S) = Toto rozložení dosazuje do 740H739H(9.Fakulta elektrotechniky komunikačních technologií VUT Brně Když počítáme záření trychtýřové antény 739H738HObr. Výpočet vlastností antény dvě etapy.6. 742H741H9. Jsou vesměs různá uspořádání vodičů - drátů, trubek, pásků takže předem známe každém místě alespoň směr proudu. Matematické vyjádření uvedených skutečností následující.4. Vzdálenosti jednotlivých míst antény bodu příjmu nejsou totiž stejné proto se liší fázová zpoždění, která vzniknou při šíření jednotlivých elementárních vln. b) Plošné antény lze výhodou považovat soubor Huygensových zdrojů. Při výkladu budeme držet lineárních antén; rozšíření úvah plošné antény však nebude obtížné. Budeme předpokládat, vzdálenost větší než několik vlnových délek, takže bod leží v oblasti záření. Naopak jiné příspěvky mohou sečíst. Při sečítání musí respektovat různé prostorové směry vektorů jejich různé amplitudy fáze. první etapě hledáme rozložení proudu (na lineární anténě) nebo rozložení pole apertuře antény plošné. . Lineární anténu představíme jako soubor elementárních dipólů, nichž každý vyzařuje své "vlastní" vlnění. 9. Uvažujme podle 743H742HObr. Vyzařujícím útvarem, "anténou", jen samotná plocha ústí, tzv