Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.
této části roviny nenulová intenzita E(S)
,
zatímco zbývající části roviny předpokládáme, E(S)
= Toto rozložení dosazuje
do 740H739H(9.
Lineární anténu představíme jako soubor elementárních dipólů, nichž každý
vyzařuje své "vlastní" vlnění. 742H741H9.
Matematické vyjádření uvedených skutečností následující. vnější úloha.
a) Lineární antény jsou antény, které možné účelné považovat soubor mnoha
různě položených elementárních elektrických dipólů. Plošné antény se
užívají hlavně vlnách centimetrových kratších. těchto tří faktorů mají hlavní význam vzájemné
fáze příspěvků.
Uvažujme podle 743H742HObr. Jsou vesměs různá uspořádání vodičů
- drátů, trubek, pásků takže předem známe každém místě alespoň směr proudu. 9.22).
b) Plošné antény lze výhodou považovat soubor Huygensových zdrojů. Kdyby se
například dráhy vln vyzářených dvou různých míst antény lišily polovinu délky vlny,
posunou fáze těchto vln oba příspěvky mohou navzájem zrušit. je
tzv.
. Anténu však také
můžeme považovat účelné uspořádání elementárních zdrojů. Všechna tato vlnění jsou koherentní bodě příjmu intenzity
všech elementárních vln sčítají. Při
výkladu budeme držet lineárních antén; rozšíření úvah plošné antény však nebude
obtížné. druhé etapě pak počítáme vlastní
vyzařování, tedy intenzity pole okolním prostoru směrovou charakteristiku.6. Podle této představy lze
antény třídit dvou skupin. 9. každém místě takto interferuje nekonečně mnoho elementárních
vln výsledek jejich interference pozorujeme jako směrovou charakteristiku antény.3 Záření antén
Vysílací anténu můžeme považovat transformátor, který převádí vlnění šířící podél
vedení vlnění volném prostoru.4. Zde seznámíme základními myšlenkami řešení vnější úlohy. Tato část řešení nazývá
vnitřní úlohou antény.
Výpočet vlastností antény dvě etapy. Při sečítání musí respektovat různé prostorové směry
vektorů jejich různé amplitudy fáze. úloha dost obtížná speciální.
9. první etapě hledáme rozložení proudu (na
lineární anténě) nebo rozložení pole apertuře antény plošné.
Příkladem trychtýřová anténa, štěrbinová anténa, reflektorová anténa aj. Přijímací anténa plní funkci opačnou.4b, proložíme rovinu ústím
antény (je nakresleno řezu tlustě). Zde nebudeme podrobněji
zabývat, některé poznatky získáme částech 741H740H9.
Budeme předpokládat, vzdálenost větší než několik vlnových délek, takže bod leží
v oblasti záření. apertura plošné antény.
Vyzařujícím útvarem, "anténou", jen samotná plocha ústí, tzv. Vzdálenosti jednotlivých míst antény bodu příjmu nejsou totiž stejné proto
se liší fázová zpoždění, která vzniknou při šíření jednotlivých elementárních vln. Lineární
antény jsou typické pro nižší kmitočty několika gigahertzů.Fakulta elektrotechniky komunikačních technologií VUT Brně
Když počítáme záření trychtýřové antény 739H738HObr. Naopak jiné
příspěvky mohou sečíst.5 lineární anténu (přímý vodič) délky ležící ose Na
anténě vyznačen jeden proudových elementů (elementární dipól) výšce proud
v něm označíme I(z) Bod pozorování určen pravoúhlými souřadnicemi
