Elektromagnetické vlny, antény a vedení (přednášky)

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL - Zdeněk Nováček

Strana 92 z 145

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Pro elementární dipól je F/Fmax sinϑ . Pro některý směr (ϕ, maximum Fmax.18) .1, ale aby ještě současně byla nulová ploše S ( ) Sna01 2 (9. Tak dostaneme vztah ∫ ⎟ ⎠ ⎞ ⎜ ⎝ ⎛ −= S S zyx S zyx P zyx dSE dn d dn d EE )( ,,2 2)( ,, )( ,, 4 1 ψ ψ π (9. Polární diagram názornější, ale kartézské soustavě lépe odečítají číselné hodnoty. b) Huygensův zdroj (elementární ploška) V některých úlohách známe rozložení intenzity elektrického pole nějaké ploše (apertuře) potřebujeme vypočítat intenzitu ostatních bodech prostoru. Poměr F/Fmax již vyjadřuje jen směrovou závislost vyzařování nazývá poměrnou (normovanou) funkcí záření. Směrová charakteristika elementárního dipólu rovině proložené osou nakreslena 723H722HObr. Grafem (křivkou) lze znázornit jen některý rovinný řez.3: Směrová charakteristika elementárního dipólu v souřadnicích polárních kartézských Grafickým znázorněním absolutní hodnoty poměrné funkce záření směrová charakteristika antény. Jak již bylo řečeno, k úlohám tohoto typu patří např.17) nebo její derivace byla nulová S ( ) Sn na02 2 =∂∂ψ (9. výpočet záření plošných antén. 9. Aplikaci nyní ukážeme.5 1 max |F/F | [ ]o a) b) Obr. Obecně je funkce záření funkcí dvou proměnných lze představit prostoru jako těleso.3. Tyto úlohy řešíme pomocí plošného integrálu vztahu (8. |F/F | |F/F |=1 max max ϑ 0 180 270 360 ϑ 0 0. 9.6), tedy pomocí Huygensova principu.Fakulta elektrotechniky komunikačních technologií VUT Brně Funkce záření sobě zahrnuje hlavně směrové, ale některé jiné závislosti. Tuto nesnáz lze vtipně obejít díky jisté volnosti při volbě funkce . Připomeňme ještě, konstanta 120π předchozích rovnicích má rozměr ohmů.Tuto funkci zvolíme tak, aby splňovala podmínky stanovené části 725H724H9.6) nemusíme uvažovat elektrické proudy, pak samotný plošný integrál lze aplikovat přímo intenzitu pole. Jestliže 724H723H(9. Vynáší buď polárních anebo kartézských souřadnicích.16) Při jeho využití pro výpočet však musíme znát nejen rozložení intenzity elektrického pole E(S) x,y,z ploše ale příslušné derivace podle normály