Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.
9.12)
π
ϑ
ϕ
120
dE
dH (9.
Připomeňme však, vztahy 712H711H(9. 9.8) 715H714H(9. Její
hranici leží vzdálenosti několika vlnových délek dipólu. Leží-li bod pozorování této
oblasti, můžeme rovnicích 716H715H(9. blízká oblast Její hranice vzdálenosti asi 2%
vlnové délky dipólu.8) 719H718H(9. Obecně můžeme tedy vyjádřit intenzitu
elektrického pole jakékoli antény vztahem
r
e
FIE
jkr−
= ),(60 (9. Ponecháme-li tedy ve
vztazích 718H717H(9.
Zbývající část výsledku (mimo uvedený součin) specifická pro určitou anténu, nazývá se
funkce záření antény budeme označovat F(ϕ,ϑ).Elektromagnetické vlny, antény vedení 89
Vidíme, složky intenzit polí jsou úměrné momentu dipólu I.8) 713H712H(9.
.11) rozhodující pouze členy první mocninou jmenovateli.11) platí jen situacích, kdy elementární dipól je
rovnoběžný osou . vzdálenou oblast, (nazývá také oblast záření).
Pro výpočty vyzařování antén potřebujeme znát především intenzitu pole elementárního
dipólu vzdálené oblasti (bod příjmu bývá daleko vysílací antény).dz, závisí směru a
dosti složitým způsobem vzdálenosti bodu příjmu, 2π/λ vlnové číslo. Leží-li bod pozorování uvnitř blízké oblasti, můžeme zanedbat
členy nižšími mocninami kr.13)
Vzorce udávají intenzity polí elementárního dipólu oblasti záření, je-li dipól situován
podle 720H719HObr.e-jkr
/r Stejný
součin objevuje výrazech pro intenzitu pole všech proudových zdrojů (lineárních antén).11) ponechat pouze členy první mocninou ve
jmenovateli. Intenzita elektrického pole složku vektor je
kolmý průvodič prodloužení protíná (podélnou) osu dipólu. Elektrické i
magnetické pole mají jedinou složku.14)
a různé antény liší jen funkcí F(ϕ,ϑ).15)
Funkce F(ϕ,ϑ) nezávisí proměnné dipól proto vzhledem souřadnici září
dipól všesměrově.12) pro intenzitu elektrického pole vyskytuje součin 60. Naopak velkých vzdálenostech, kdy jsou
v rovnicích 714H713H(9. Oblast,
splňující podmínku tzv.
Podmínka vymezuje tzv.11) pouze členy první mocninou dosadíme-li parametry
vakua, dostaneme úpravě vztahy
r
e
dz
k
jIdE
jkr−
= sin
2
60 (9.8) 717H716H(9.2 (osa rovnoběžná osou je-li okolí vakuum (vzduch).
Ve vztahu 721H720H(9.2 je
dz
k
jF ϑϑϕ sin
2
),( (9. Pro elementární dipól poloze podle 722H721HObr.
V nejmenších vzdálenostech, kterých rozhodují intenzitách polí
prakticky jen členy nejvyšší mocninou jmenovateli (první členy závorkách). Vektor kolmý na
vektor také průvodič r.I
