Elektromagnetické vlny, antény a vedení (přednášky)

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL - Zdeněk Nováček

Strana 91 z 145

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
11) rozhodující pouze členy první mocninou jmenovateli. Vektor kolmý na vektor také průvodič r. V nejmenších vzdálenostech, kterých rozhodují intenzitách polí prakticky jen členy nejvyšší mocninou jmenovateli (první členy závorkách).8) 719H718H(9. 9. Připomeňme však, vztahy 712H711H(9.2 je dz k jF ϑϑϕ sin 2 ),( (9. Obecně můžeme tedy vyjádřit intenzitu elektrického pole jakékoli antény vztahem r e FIE jkr− = ),(60 (9.I. Elektrické i magnetické pole mají jedinou složku.15) Funkce F(ϕ,ϑ) nezávisí proměnné dipól proto vzhledem souřadnici září dipól všesměrově. Podmínka vymezuje tzv. 9. .11) platí jen situacích, kdy elementární dipól je rovnoběžný osou . blízká oblast Její hranice vzdálenosti asi 2% vlnové délky dipólu. Naopak velkých vzdálenostech, kdy jsou v rovnicích 714H713H(9.14) a různé antény liší jen funkcí F(ϕ,ϑ).11) ponechat pouze členy první mocninou ve jmenovateli. Zbývající část výsledku (mimo uvedený součin) specifická pro určitou anténu, nazývá se funkce záření antény budeme označovat F(ϕ,ϑ).8) 715H714H(9. Leží-li bod pozorování uvnitř blízké oblasti, můžeme zanedbat členy nižšími mocninami kr. Její hranici leží vzdálenosti několika vlnových délek dipólu. Ponecháme-li tedy ve vztazích 718H717H(9.2 (osa rovnoběžná osou je-li okolí vakuum (vzduch).13) Vzorce udávají intenzity polí elementárního dipólu oblasti záření, je-li dipól situován podle 720H719HObr.8) 713H712H(9. Intenzita elektrického pole složku vektor je kolmý průvodič prodloužení protíná (podélnou) osu dipólu.12) π ϑ ϕ 120 dE dH (9. Pro výpočty vyzařování antén potřebujeme znát především intenzitu pole elementárního dipólu vzdálené oblasti (bod příjmu bývá daleko vysílací antény). Leží-li bod pozorování této oblasti, můžeme rovnicích 716H715H(9.Elektromagnetické vlny, antény vedení 89 Vidíme, složky intenzit polí jsou úměrné momentu dipólu I. vzdálenou oblast, (nazývá také oblast záření). Pro elementární dipól poloze podle 722H721HObr.11) pouze členy první mocninou dosadíme-li parametry vakua, dostaneme úpravě vztahy r e dz k jIdE jkr− = sin 2 60 (9.dz, závisí směru a dosti složitým způsobem vzdálenosti bodu příjmu, 2π/λ vlnové číslo. Oblast, splňující podmínku tzv.e-jkr /r Stejný součin objevuje výrazech pro intenzitu pole všech proudových zdrojů (lineárních antén).8) 717H716H(9. Ve vztahu 721H720H(9.12) pro intenzitu elektrického pole vyskytuje součin 60