Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.
9)
( )
jkr
e
kr
j
kr
kdzIdH −
⎥
⎦
⎤
⎢
⎣
⎡
+= 2
2 1
sin
4
1
ϑ
π
ϕ (9.29) úpravě
dostaneme vzorce
( )
jkr
e
kr
j
krkr
j
k
dzI
dE −
⎥
⎦
⎤
⎢
⎣
⎡
++
−
= 23
3 1
sin
4
1
ϑ
ωπεϑ (9.dV tzv. Proud nenulovou složku pouze proto
vektorový potenciál jen složku .
Je-li zdrojem vlnění proud, musíme nejprve znát rozložení proudové hustoty prostoru
(tvar polohu vodičů antény proud nich).10)
0=== rdHdHdE (9. otevřené ústí vlnovodu), potřebujeme znát rozložení potenciálu
A(S)
(x,y,z) této ploše. elementárních zdrojů: nekonečně krátkého proudového elementu
(elementárního elektrického dipólu) nekonečně malé ozářené plošky (tzv. Dipólem protéká proud a
součin I. Toto rozložení proudové hustoty dosazujeme
pak objemového integrálu 706H705H(9.28) 711H710H(3. Skutečné zdroje (antény) pak považujeme buď soubory elementárních dipólů
(lineární antény) nebo soubory Huygensových zdrojů (plošné antény).6)v diferenciálním tvaru je
r
e
dzIdA
jkr
z
−
=
π
μ
4
(9.dz J. moment dipólu.Fakulta elektrotechniky komunikačních technologií VUT Brně
9.2).
I
z
x
y
r
P(r, )ϕ
ϕ
ϑ
Obr.
V některých technických úlohách lze výpočty zjednodušit, když předem vypočítáme
intenzity polí tzv.2 Záření elementárních zdrojů
Z předchozího výkladu zřejmý postup výpočtu vyzařování skutečných zdrojů vlnění. Huygensova
zdroje).6).2: Elementární elektrický dipól
První část Kirchhoffova řešení 709H708H(9.11)
.7)
Intenzitu elektrického magnetického pole vypočteme rovnic 710H709H(3.
a) Elementární elektrický dipól
Vyšetříme elektromagnetické vlnění buzené elementárním elektrickým dipólem, který
leží počátku souřadnic, směr osy délku (708H707HObr. 9.8)
( )
jkr
r e
krkr
j
k
dzI
dE −
⎥
⎦
⎤
⎢
⎣
⎡
+
−
= 23
3 1
cos
2
4
1
ϑ
ωπε
(9. 9. dalšímu výpočtu použijeme pak plošný integrál 707H706H(9.6) plošný integrál neuplatní. Je-li zdrojem vlnění
ozářená plocha (např
