Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.
7. 7. vrstevnaté prostředí každému úseku vedení odpovídá
další vrstva vlnovou impedancí Zov stejnou délkou l/λ Např.6: Bezodrazový průchod vlny
Pro situaci 620H619HObr.6 vznikají všech rozhraních odražené vlny. Při šikmém
dopadu vlny nebo při změně kmitočtu změní konkrétní situace není možné tak potlačit
například odrazy stěn místností (bezodrazové komory). 7.4 Difrakce rovinné překážce
Budeme nyní sledovat difrakci následující situaci. Mezi zdrojem vlnění místem
příjmu tenká rovinná přepážka, která elektromagnetické vlny nepropouští ani neodráží
("pohlcující přepážka"). Takto formulovanou úlohu řešil poprvé Fresnel (čti Frenel), proto užívá také termín
Fresnelova difrakce.
I soustavě 622H621HObr. 5.
7. 7.6 bude tento požadavek splněný, když impedance Zo3
transformovaná plochu bude rovna charakteristické impedanci Zo1 však obecně
není splněno proto třeba vložit mezi prostředí "přizpůsobovací transformátor".
Obr. 7.7 ("okénkem" pak celá horní polorovina).Fakulta elektrotechniky komunikačních technologií VUT Brně
Skutečně pro pozorovatele rovině každém bodě vlevo této roviny) jsou obě
situace zcela rovnocenné. Jejich amplitudy
a fáze jsou však průchodu rozhraní takové, navzájem vyruší prostoru vlevo
od rozhraní již žádná vlna nešíří proti směru dopadající vlny.6) neexistovala
odražená vlna. přepážce vyříznuté okénko nebo jiný otvor, kterým může vlnění
procházet oblasti bodu příjmu.
Někdy požaduje, aby dopadající vlna procházela vrstevnatým prostředím bez odrazu
(na ozářené ploše), tedy aby prostředí Zo1 vlevo bodu (619H618HObr.
Připomeňme, všechny předchozí vztahy platí při kolmém dopadu vlny. Přepážka může být také polorovinou, jak nakresleno na
623H622HObr. čtvrtvlnný
transformátor nahradí čtvrtvlnná vrstva příslušnou vlnovou impedancí ZoT přiložená na
plochu . Úkolem vypočítat intenzitu pole bodu
P. Na
vedeních realizují úseky vedení. Buď existuje rozhraní ním neomezené prostředí
s charakteristickou impedancí Zo3 anebo existuje rozhraní ním také neomezené
prostředí, ale charakteristickou impedancí Zox .
V situacích, kdy impedance bude komplexní, nutno použít přizpůsobení obvod
analogický přizpůsobení úsekem vedení čtvrtvlnným transformátorem (621H620HObr.
.16) Vložené
vedení nahradí dielektrická vrstva (Zo1 l1) čtvrtvlnný transformátor pak dielektrická vrstva
(ZoT λT/4 )
