Elektromagnetické vlny, antény a vedení (přednášky)

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL - Zdeněk Nováček

Strana 70 z 145

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
. 7. Při šikmém dopadu vlny nebo při změně kmitočtu změní konkrétní situace není možné tak potlačit například odrazy stěn místností (bezodrazové komory).6 bude tento požadavek splněný, když impedance Zo3 transformovaná plochu bude rovna charakteristické impedanci Zo1 však obecně není splněno proto třeba vložit mezi prostředí "přizpůsobovací transformátor". Obr.6: Bezodrazový průchod vlny Pro situaci 620H619HObr.16) Vložené vedení nahradí dielektrická vrstva (Zo1 l1) čtvrtvlnný transformátor pak dielektrická vrstva (ZoT λT/4 ). přepážce vyříznuté okénko nebo jiný otvor, kterým může vlnění procházet oblasti bodu příjmu. Buď existuje rozhraní ním neomezené prostředí s charakteristickou impedancí Zo3 anebo existuje rozhraní ním také neomezené prostředí, ale charakteristickou impedancí Zox . vrstevnaté prostředí každému úseku vedení odpovídá další vrstva vlnovou impedancí Zov stejnou délkou l/λ Např.Fakulta elektrotechniky komunikačních technologií VUT Brně Skutečně pro pozorovatele rovině každém bodě vlevo této roviny) jsou obě situace zcela rovnocenné. 7. Někdy požaduje, aby dopadající vlna procházela vrstevnatým prostředím bez odrazu (na ozářené ploše), tedy aby prostředí Zo1 vlevo bodu (619H618HObr. 7. 7. Přepážka může být také polorovinou, jak nakresleno na 623H622HObr.7 ("okénkem" pak celá horní polorovina). V situacích, kdy impedance bude komplexní, nutno použít přizpůsobení obvod analogický přizpůsobení úsekem vedení čtvrtvlnným transformátorem (621H620HObr. Připomeňme, všechny předchozí vztahy platí při kolmém dopadu vlny. 5. 7. I soustavě 622H621HObr.4 Difrakce rovinné překážce Budeme nyní sledovat difrakci následující situaci. čtvrtvlnný transformátor nahradí čtvrtvlnná vrstva příslušnou vlnovou impedancí ZoT přiložená na plochu .6 vznikají všech rozhraních odražené vlny. Úkolem vypočítat intenzitu pole bodu P. 7. Takto formulovanou úlohu řešil poprvé Fresnel (čti Frenel), proto užívá také termín Fresnelova difrakce. Jejich amplitudy a fáze jsou však průchodu rozhraní takové, navzájem vyruší prostoru vlevo od rozhraní již žádná vlna nešíří proti směru dopadající vlny. Mezi zdrojem vlnění místem příjmu tenká rovinná přepážka, která elektromagnetické vlny nepropouští ani neodráží ("pohlcující přepážka").6) neexistovala odražená vlna. Na vedeních realizují úseky vedení