Elektromagnetické vlny, antény a vedení (přednášky)

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL - Zdeněk Nováček

Strana 70 z 145

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Fakulta elektrotechniky komunikačních technologií VUT Brně Skutečně pro pozorovatele rovině každém bodě vlevo této roviny) jsou obě situace zcela rovnocenné. 5. 7. V situacích, kdy impedance bude komplexní, nutno použít přizpůsobení obvod analogický přizpůsobení úsekem vedení čtvrtvlnným transformátorem (621H620HObr. 7.6 bude tento požadavek splněný, když impedance Zo3 transformovaná plochu bude rovna charakteristické impedanci Zo1 však obecně není splněno proto třeba vložit mezi prostředí "přizpůsobovací transformátor". Přepážka může být také polorovinou, jak nakresleno na 623H622HObr. 7.6 vznikají všech rozhraních odražené vlny. přepážce vyříznuté okénko nebo jiný otvor, kterým může vlnění procházet oblasti bodu příjmu. Obr. Takto formulovanou úlohu řešil poprvé Fresnel (čti Frenel), proto užívá také termín Fresnelova difrakce. I soustavě 622H621HObr. Mezi zdrojem vlnění místem příjmu tenká rovinná přepážka, která elektromagnetické vlny nepropouští ani neodráží ("pohlcující přepážka"). Jejich amplitudy a fáze jsou však průchodu rozhraní takové, navzájem vyruší prostoru vlevo od rozhraní již žádná vlna nešíří proti směru dopadající vlny. 7.6: Bezodrazový průchod vlny Pro situaci 620H619HObr.6) neexistovala odražená vlna. Na vedeních realizují úseky vedení. Někdy požaduje, aby dopadající vlna procházela vrstevnatým prostředím bez odrazu (na ozářené ploše), tedy aby prostředí Zo1 vlevo bodu (619H618HObr. . Buď existuje rozhraní ním neomezené prostředí s charakteristickou impedancí Zo3 anebo existuje rozhraní ním také neomezené prostředí, ale charakteristickou impedancí Zox . 7. Při šikmém dopadu vlny nebo při změně kmitočtu změní konkrétní situace není možné tak potlačit například odrazy stěn místností (bezodrazové komory).16) Vložené vedení nahradí dielektrická vrstva (Zo1 l1) čtvrtvlnný transformátor pak dielektrická vrstva (ZoT λT/4 ).4 Difrakce rovinné překážce Budeme nyní sledovat difrakci následující situaci. 7.7 ("okénkem" pak celá horní polorovina). Připomeňme, všechny předchozí vztahy platí při kolmém dopadu vlny. Úkolem vypočítat intenzitu pole bodu P. vrstevnaté prostředí každému úseku vedení odpovídá další vrstva vlnovou impedancí Zov stejnou délkou l/λ Např. čtvrtvlnný transformátor nahradí čtvrtvlnná vrstva příslušnou vlnovou impedancí ZoT přiložená na plochu