Elektromagnetické vlny, antény a vedení (přednášky)

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL - Zdeněk Nováček

Strana 71 z 145

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
. .38) byla zavedena jen pro zkrácení zápisu. Intenzita ozáření E(S) je dána vztahem 625H624H(10. Nejprve vypočteme intenzitu pole rovině překážky jakoby tam přepážka nebyla: ( ) 1 1 .. 7. 7.1) pro oblast hrany překážky nahoru, ale E(S) = hrany překážky dolů, protože překážka vlny nepropouští.Elektromagnetické vlny, antény vedení 69 r r x1 0 0y y V P d1 d2 0S dS(x,y) r2 n Obr. Nyní použijeme Huygensův princip. Konkrétně budeme sledovat difrakci přepážce polorovině (624H623HObr. Symbolem označena souřadnice hrany ("výška") přepážky.. y jayjaxP dydxee j CE λ (7. r e CE jkr S − = (7.35) Integrujeme volné (propustné) části roviny Protože zřejmě největší podíl intenzitě E(P) mají Huygensovy zdroje blízko horní hrany, tedy blízko bodu položíme cos( n,r2) 1 a exponentech upravíme. Např.. 2 dd ddk a + = (7.36) Při úpravě jsme předpokládali, všechny významné Huygensovy zdroje leží tak blízko počátku, jmenovatelích ještě položíme dostaneme ( ) ∫ ∫ ∞ ∞ ∞− −− = 0 22 . pro vzdálenost je: ⎥ ⎥ ⎦ ⎤ ⎢ ⎢ ⎣ ⎡ ⎟⎟ ⎠ ⎞ ⎜⎜ ⎝ ⎛ +⎟⎟ ⎠ ⎞ ⎜⎜ ⎝ ⎛ +≅⎟⎟ ⎠ ⎞ ⎜⎜ ⎝ ⎛ +⎟⎟ ⎠ ⎞ ⎜⎜ ⎝ ⎛ +=++= 2 1 2 1 1 2 1 2 1 1 222 11 2 1 2 1 11 d y d x d d y d x dyxdr (7. Rovina S zleva ozářená každý její element zdrojem záření pro poloprostor vpravo.22) je ( ) ( )∫ − = 1 2 2 2,cos S jkr SP dS r e rnE j E λ (7..7: Difrakce polorovině Rovinu přepážky označíme budeme předpokládat, kolmá spojnici VP. fyzikálního hlediska úloha vyřešena. Zbývá dokončit matematickou část.7), ale výsledek lze jakkoli rozšířit.34) už jen třeba sečíst těmito zdroji vytvořené intenzity bodu odvoláním vztah 627H626H(9.34) Zde zdrojová konstanta, vlnové číslo. Každý element volné části roviny můžeme tedy považovat Huygensův zdroj ozářený intenzitou 626H625H(7.37) kde veličina a 21 21