Elektromagnetické vlny, antény a vedení (přednášky)

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL - Zdeněk Nováček

Strana 71 z 145

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
. y jayjaxP dydxee j CE λ (7..35) Integrujeme volné (propustné) části roviny Protože zřejmě největší podíl intenzitě E(P) mají Huygensovy zdroje blízko horní hrany, tedy blízko bodu položíme cos( n,r2) 1 a exponentech upravíme. . pro vzdálenost je: ⎥ ⎥ ⎦ ⎤ ⎢ ⎢ ⎣ ⎡ ⎟⎟ ⎠ ⎞ ⎜⎜ ⎝ ⎛ +⎟⎟ ⎠ ⎞ ⎜⎜ ⎝ ⎛ +≅⎟⎟ ⎠ ⎞ ⎜⎜ ⎝ ⎛ +⎟⎟ ⎠ ⎞ ⎜⎜ ⎝ ⎛ +=++= 2 1 2 1 1 2 1 2 1 1 222 11 2 1 2 1 11 d y d x d d y d x dyxdr (7. Nyní použijeme Huygensův princip.36) Při úpravě jsme předpokládali, všechny významné Huygensovy zdroje leží tak blízko počátku, jmenovatelích ještě položíme dostaneme ( ) ∫ ∫ ∞ ∞ ∞− −− = 0 22 . . Každý element volné části roviny můžeme tedy považovat Huygensův zdroj ozářený intenzitou 626H625H(7. Konkrétně budeme sledovat difrakci přepážce polorovině (624H623HObr. Zbývá dokončit matematickou část.7: Difrakce polorovině Rovinu přepážky označíme budeme předpokládat, kolmá spojnici VP.Elektromagnetické vlny, antény vedení 69 r r x1 0 0y y V P d1 d2 0S dS(x,y) r2 n Obr.1) pro oblast hrany překážky nahoru, ale E(S) = hrany překážky dolů, protože překážka vlny nepropouští. Symbolem označena souřadnice hrany ("výška") přepážky.7), ale výsledek lze jakkoli rozšířit. 2 dd ddk a + = (7. Nejprve vypočteme intenzitu pole rovině překážky jakoby tam přepážka nebyla: ( ) 1 1 .. r e CE jkr S − = (7. 7. Např. Intenzita ozáření E(S) je dána vztahem 625H624H(10..22) je ( ) ( )∫ − = 1 2 2 2,cos S jkr SP dS r e rnE j E λ (7. fyzikálního hlediska úloha vyřešena. Rovina S zleva ozářená každý její element zdrojem záření pro poloprostor vpravo.37) kde veličina a 21 21 .38) byla zavedena jen pro zkrácení zápisu.34) Zde zdrojová konstanta, vlnové číslo. 7.34) už jen třeba sečíst těmito zdroji vytvořené intenzity bodu odvoláním vztah 627H626H(9