Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.
22) je
( )
( )∫
−
=
1
2
2
2,cos
S
jkr
SP
dS
r
e
rnE
j
E
λ
(7.
Intenzita ozáření E(S)
je dána vztahem 625H624H(10..34) už
jen třeba sečíst těmito zdroji vytvořené intenzity bodu odvoláním vztah 627H626H(9.
y
jayjaxP
dydxee
j
CE
λ
(7. Symbolem označena souřadnice hrany ("výška")
přepážky.7: Difrakce polorovině
Rovinu přepážky označíme budeme předpokládat, kolmá spojnici VP..35)
Integrujeme volné (propustné) části roviny Protože zřejmě největší podíl intenzitě
E(P)
mají Huygensovy zdroje blízko horní hrany, tedy blízko bodu položíme cos( n,r2) 1
a exponentech upravíme.34)
Zde zdrojová konstanta, vlnové číslo.38)
byla zavedena jen pro zkrácení zápisu.36)
Při úpravě jsme předpokládali, všechny významné Huygensovy zdroje leží tak blízko
počátku, jmenovatelích ještě položíme dostaneme
( )
∫ ∫
∞ ∞
∞−
−−
=
0
22
.. 7.1) pro oblast hrany překážky nahoru, ale
E(S)
= hrany překážky dolů, protože překážka vlny nepropouští.37)
kde veličina a
21
21
.7), ale výsledek lze
jakkoli rozšířit.
.
2 dd
ddk
a
+
= (7.
r
e
CE
jkr
S
−
= (7.
. fyzikálního hlediska úloha vyřešena. Rovina
S zleva ozářená každý její element zdrojem záření pro poloprostor vpravo. Zbývá dokončit matematickou část. pro vzdálenost je:
⎥
⎥
⎦
⎤
⎢
⎢
⎣
⎡
⎟⎟
⎠
⎞
⎜⎜
⎝
⎛
+⎟⎟
⎠
⎞
⎜⎜
⎝
⎛
+≅⎟⎟
⎠
⎞
⎜⎜
⎝
⎛
+⎟⎟
⎠
⎞
⎜⎜
⎝
⎛
+=++=
2
1
2
1
1
2
1
2
1
1
222
11
2
1
2
1
11
d
y
d
x
d
d
y
d
x
dyxdr (7.
Konkrétně budeme sledovat difrakci přepážce polorovině (624H623HObr. 7.Elektromagnetické vlny, antény vedení 69
r
r x1
0
0y
y
V P
d1 d2
0S
dS(x,y)
r2
n
Obr. Každý element volné
části roviny můžeme tedy považovat Huygensův zdroj ozářený intenzitou 626H625H(7..
Nejprve vypočteme intenzitu pole rovině překážky jakoby tam přepážka nebyla:
( )
1
1
. Nyní použijeme Huygensův princip. Např
