Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.
.36)
Při úpravě jsme předpokládali, všechny významné Huygensovy zdroje leží tak blízko
počátku, jmenovatelích ještě položíme dostaneme
( )
∫ ∫
∞ ∞
∞−
−−
=
0
22
.7), ale výsledek lze
jakkoli rozšířit.34)
Zde zdrojová konstanta, vlnové číslo.34) už
jen třeba sečíst těmito zdroji vytvořené intenzity bodu odvoláním vztah 627H626H(9. 7.22) je
( )
( )∫
−
=
1
2
2
2,cos
S
jkr
SP
dS
r
e
rnE
j
E
λ
(7.
y
jayjaxP
dydxee
j
CE
λ
(7. Rovina
S zleva ozářená každý její element zdrojem záření pro poloprostor vpravo.
Nejprve vypočteme intenzitu pole rovině překážky jakoby tam přepážka nebyla:
( )
1
1
.
r
e
CE
jkr
S
−
= (7. 7..
Intenzita ozáření E(S)
je dána vztahem 625H624H(10.7: Difrakce polorovině
Rovinu přepážky označíme budeme předpokládat, kolmá spojnici VP. Každý element volné
části roviny můžeme tedy považovat Huygensův zdroj ozářený intenzitou 626H625H(7.38)
byla zavedena jen pro zkrácení zápisu.1) pro oblast hrany překážky nahoru, ale
E(S)
= hrany překážky dolů, protože překážka vlny nepropouští.
. Symbolem označena souřadnice hrany ("výška")
přepážky.
Konkrétně budeme sledovat difrakci přepážce polorovině (624H623HObr.
.37)
kde veličina a
21
21
. Nyní použijeme Huygensův princip. Zbývá dokončit matematickou část.
2 dd
ddk
a
+
= (7.35)
Integrujeme volné (propustné) části roviny Protože zřejmě největší podíl intenzitě
E(P)
mají Huygensovy zdroje blízko horní hrany, tedy blízko bodu položíme cos( n,r2) 1
a exponentech upravíme.. fyzikálního hlediska úloha vyřešena. pro vzdálenost je:
⎥
⎥
⎦
⎤
⎢
⎢
⎣
⎡
⎟⎟
⎠
⎞
⎜⎜
⎝
⎛
+⎟⎟
⎠
⎞
⎜⎜
⎝
⎛
+≅⎟⎟
⎠
⎞
⎜⎜
⎝
⎛
+⎟⎟
⎠
⎞
⎜⎜
⎝
⎛
+=++=
2
1
2
1
1
2
1
2
1
1
222
11
2
1
2
1
11
d
y
d
x
d
d
y
d
x
dyxdr (7.Elektromagnetické vlny, antény vedení 69
r
r x1
0
0y
y
V P
d1 d2
0S
dS(x,y)
r2
n
Obr. Např.
