Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.
4 obdobou situaci třech kaskádně spojených vedeních podle 613H612HObr.
Pozorovatel místě může změřit intenzity xE
r
a xE
s
a vypočítat činitel odrazu pomocí
vztahu 617H616H(7. Při řešení
vypočítáme nejprve činitele odrazu )ρC jeho hodnotu pak
transformujeme úsekem Zo2 bodu Vypočtená impedance umožní určení
hodnoty činitele odrazu bodě který odpovídá ozářenému povrchu rozhraní na
614H613HObr. 7.
označeném obrázcích. pro tyto výpočty možno výhodou použít Smithův diagram. 7.Elektromagnetické vlny, antény vedení 67
Smithova diagramu.32) Pokud tento pozorovatel nemá přehled skutečné situaci, pak měřením
nepozná, kde odraz vzniká. Může představit situaci takovou, jaká skutečně je, nebo může
domnívat, vlna odráží rovině Protože zná vztah 618H617H(5.2 (7.
Všimněme ještě postupu výpočtu intenzity pole uvnitř prostředí řezu .4
Charakteristické impedance jednotlivých úseků příslušné fázové konstanty jsou
iiiZ εμ=0
, iii μεωα Intenzity odpovídají napětí proudu vedení. −+
==
ssrr
(7. 7.
Z předchozího vyplývá ještě jedna představa jevech vrstevnatém prostředí.5
A D
d
ZZo1
Zo2 o3
Zo3
x
X
Obr. 7. této rovině sice žádná vlna neodráží (nemění zde
charakteristická impedance), ale existuje zde přímá odražená vlna intenzitami
xjk
Cx
xjk
Cx eEEeEE 22
.
.
.32) tak umožňuje transformovat činitel
odrazu jiného místa stejném prostředí.,.
Situace 612H611HObr. Činitel odrazu možno vyjádřit také pomocí
činitele odrazu místě transformací zátěži“ opačným znaménkem vzdálenosti od
rozhraní 616H615H(7. −
−
=== r
s
r
s
(7.33)
.32)
je činitelem odrazu vlny místě Rovnice 615H614H(7.31a,b)
jejichž poměr
xkj
Cxjk
C
xjk
C
x
x
x e
eE
eE
E
E 2
2
2
2
.26) mezi činitelem odrazu a
impedancí stejném místě, musí být tomto případě přesvědčen, rovinou směrem
doprava existuje neomezené homogenní prostředí takovou charakteristickou impedancí Zox ,
aby platilo
x
x
oox ZZ
ρ
ρ
−
+
=
1
1
.32) .4. Tento postup také dává názornější představu poměrech soustavě
vrstev.5: Náhradní obvod vrstevnatého prostředí obrázku 7
