Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.
21)
( ]BBA EEE
srs
.22)
Lze dokázat, platí ρ12 21= ρ12 Dosadíme výsledek zapíšeme
v maticovém tvaru:
.. 2112 (7. rozhraní 1-2
v prostředí výchozí veličinu budeme považovat intenzitu pole
r
EA dopadající vlny na
povrchu sestavíme rovnice, které musí platit rozhraní 1-2.19)
BAB EEE
srr
.20)
kde ρ12 činitel odrazu vlny šířící prostředím odrážející rozhraní prostředím 2
a ρ21 činitel odrazu vlny šířící prostředím odrážející rozhraní prostředím 1.
Odražená vlna intenzitou
s
EA vzniká jednak odrazem dopadající vlny intenzitou
r
EA ,
jednak prostupem vlny
s
EB prostředí prostředí Podobně vlna intenzitou
r
EB vzniká
jednak prostupem vlny
r
EA prostředí prostředí jednak odrazem vlny intenzitou
s
EB . 7.
Platí tedy rovnice:
BAA EEE
srs
.Elektromagnetické vlny, antény vedení 65
Obr...
1
2112211212
12
ρρττρ
τ
−+ (7.
Analogicky jsou indexovány činitelé vniku (prostupu) Sestavené rovnice vyřešíme pro
r
EA
a
s
EA :
[ ]BBA EEE
srr
..4: Šíření vln vrstevnatém prostředí
Jednotlivá prostředí označíme dále povrch rozhraní 1-2 ležící prostředí 1,
B povrch rozhraní 1-2 prostředí atd. 2112 (7. Tak např.
1
21
12
ρ
τ
−= (7. Pomocí indexů označíme povrch, na
kterém intenzitu pole počítáme šipkami exponentech označíme směr šíření (přímá vlna,
zpětná vlna)..
s
EB intenzita zpětné (odražené) vlny ploše tj
