Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.
4 dole.4 Všechny vlny jsou
však koherentní víme, koherentní vlny šířící stejným směrem lze vždy sečíst a
výsledkem jediná harmonická vlna.
Jde tedy sled prostupů odrazů. Pro tři prostředí (dvě rozhraní) situace nakreslena 608H607HObr.
Není obtížné představit, vrstevnatém prostředí dochází mnohonásobným
odrazům každé vrstvě existuje nekonečný počet vln šířících jedním směrem druhým
směrem.3 Šíření vln vrstevnatém prostředí
Jiným typem nehomogenního prostředí prostředí vrstevnaté. Jak bylo
naznačeno části 607H606H7. Při výpočtu intenzity pole výšce nad rovinou rozhraní nutno respektovat
rozdílné směry šíření dopadající odražené vlny, prostorovou orientaci odpovídajících
vektorů jejich fázové posuvy (viz kap.
V prostředí pod rozhraním šíří jen vnikající vlna, interferenci více vln nedochází a
výpočty jsou jednodušší. 604H603H4. Vznikne například
naskládáním několika různých dielektrických planparalelních desek (vrstev) sebe.14) zjednoduší na
tvar
//
12
12
ρρ −=
+
−
=⊥
oo
oo
ZZ
ZZ
(7. budeme zabývat pouze šířením vlny kolmo
na roviny rozhraní.
Předchozí závěry platí situacích, kdy rovinné rozhraní nekonečně rozlehlé.
7. Vrstevnatá prostředí používají např. 7.1 jako odraz vln možno řešit situace, kdy plocha odrazné roviny má
omezené rozměry, pokud odrážející plocha překrývá alespoň několik Fresnelových zón
(obvykle 4).Fakulta elektrotechniky komunikačních technologií VUT Brně
Znalost intenzit pole rozhraní umožní stanovit intenzity polí bodech nad pod
rozhraním.
Pro některé zvláštní situace vhodné uvést jim odpovídající hodnoty činitele odrazu:
• Je-li druhé prostředí dokonale vodivé (γ2 činitel odrazu kolmo
polarizované vlny pro vlnu rovnoběžně polarizovanou ρ|| +1
• Je-li druhé prostředí opticky řidší (k2 k1) může nastat totální odraz
• Je-li druhé prostředí opticky hustší, jeho vodivost konečná dopad vlny téměř
tečný rozhraní (ψo →π/2 ρ|| -1
Při kolmém dopadu vlny rozhraní mizí rozdíl mezi kolmou rovnoběžnou polarizací
vlny, vlna pod rozhraním šíří stejným směrem vztahy 605H604H(7. Proto stačí, abychom naší úloze uvažovali každém
prostředí jen dvě vlny, jak nakresleno 609H608HObr.13) 606H605H(7. 7.4 rozkladu tečné normálové složky se
dílčí (fázorové) veličiny výšce vypočtou podle vztahů pro šíření rovinné vlny, určí se
velikosti fáze tečné normálové složky výsledné intenzity pole uvažovaném místě a
nakonec vypočte velikost směr výsledné intenzity pole sečtením prostorových složek. Při
přechodu jedné vrstvy druhé vlna rozhraních částečně odráží částečně proniká.19)
Vektory intenzit pole jsou pak tečné rozhraní vztahy mezi intenzitami pole jsou obdobou
vztahů pro napětí proud kaskádě vedení.
. pro získání povrchů
s malou odrazivostí nebo pro stínicí kryty
