Elektromagnetické vlny, antény a vedení (přednášky)

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL - Zdeněk Nováček

Strana 65 z 145

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
60.,coscos.11) Vztah mezi komplexními amplitudami vektorů intenzit pole určují Fresnelovi činitelé odrazu (ρ) vniku (τ) kteří jsou definováni poměry ρτρ +=== 2 0 1 oE E E E (7.ˆˆ orokkr j−== zavedená vztahem 602H601H(3. sincos.cos.12a,b) Hodnoty činitelů odrazu vniku lze vypočítat, známe-li konstanty obou prostředí, úhel dopadu kmitočet polarizaci dopadající vlny.Elektromagnetické vlny, antény vedení 63 Při kolmé polarizaci (598H597HObr.16) Připomeňme, komplexní permitivita γλεεεε .cos.17) orkork orkork ψεψε ψεψε ρ 2 2 // sincos. cos. cos.15) užitečné vzorce, které obsahují jen komplexní permitivitu prostředí pod rozhraním úhel dopadu vlny ψo orko orko ψεψ ψεψ ρ 2 2 sincos sincos −+ −− =⊥ (7. Oba činitelé jsou obecně čísla komplexní při odrazu vniku vln obě nové vlny liší vlny dopadající amplitudou fází. −+ −− = (7. ψψψ HBHHHHHAH tečtečtečteč =−=+= (7.13) 221 221 // cos.cos..13) 600H599H(7. ψψ ψψ ρ ZZ ZZ o o + − = (7. (7.3b) jsou navzájem rovnoběžné tečné rozhraní vektory intenzity elektrického pole dopadající, odražené vnikající vlny, vektory intenzity magnetického pole leží rovině dopadu, ale jejich směry jsou různé.10) ( 22110010 cos.18) .15) kde jsou hodnoty indexu lomu vln uvažovaných prostředích 2,12,1 ˆ rkn (7. 212 212 cos. Podmínky rovnosti tečných složek výsledných intenzit pole rozhraní pak možno popsat vztahy 21 )(,)( EBEEEAE tečoteč =+= (7. 7.14) Ve vzorcích 599H598H(7.sin.cos. Úhel odrazu roven úhlu dopadu úhel vniku vlny druhého prostředí je s úhlem dopadu vázán Snellovým zákonem 601H600H(7. ψψ ψψ ρ ZZ ZZ o o + − =⊥ (7.14) jsou hodnoty charakteristických impedancí obou prostředí.18) zahrnuje vliv vodivosti prostředí .5) který lze také vyjádřit tvaru 2201 sin. Jsou-li obě prostředí dielektriky (μ1 dopadající vlna šíří volným prostorem (ε1 εo) dostaneme vyloučení úhlu vniku dosazením vztahu 603H602H(7