Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.
ψψ
ψψ
ρ
ZZ
ZZ
o
o
+
−
=⊥ (7. 7.
sincos. ψψψ HBHHHHHAH tečtečtečteč =−=+= (7.12a,b)
Hodnoty činitelů odrazu vniku lze vypočítat, známe-li konstanty obou
prostředí, úhel dopadu kmitočet polarizaci dopadající vlny.cos.cos.
Úhel odrazu roven úhlu dopadu úhel vniku vlny druhého prostředí je
s úhlem dopadu vázán Snellovým zákonem 601H600H(7. Podmínky rovnosti
tečných složek výsledných intenzit pole rozhraní pak možno popsat vztahy
21 )(,)( EBEEEAE tečoteč =+= (7.14)
Ve vzorcích 599H598H(7.
Jsou-li obě prostředí dielektriky (μ1 dopadající vlna šíří volným
prostorem (ε1 εo) dostaneme vyloučení úhlu vniku dosazením vztahu 603H602H(7.11)
Vztah mezi komplexními amplitudami vektorů intenzit pole určují Fresnelovi činitelé
odrazu (ρ) vniku (τ) kteří jsou definováni poměry
ρτρ +=== 2
0
1
oE
E
E
E
(7.60..15)
kde jsou hodnoty indexu lomu vln uvažovaných prostředích
2,12,1
ˆ rkn (7.18)
. (7.Elektromagnetické vlny, antény vedení 63
Při kolmé polarizaci (598H597HObr.16)
Připomeňme, komplexní permitivita γλεεεε .18)
zahrnuje vliv vodivosti prostředí .13)
221
221
//
cos.sin.10)
( 22110010 cos.3b) jsou navzájem rovnoběžné tečné rozhraní vektory
intenzity elektrického pole dopadající, odražené vnikající vlny, vektory intenzity
magnetického pole leží rovině dopadu, ale jejich směry jsou různé.5) který lze také vyjádřit tvaru
2201 sin.
ψψ
ψψ
ρ
ZZ
ZZ
o
o
+
−
= (7.,coscos.14) jsou hodnoty charakteristických impedancí obou
prostředí.15)
užitečné vzorce, které obsahují jen komplexní permitivitu prostředí pod rozhraním úhel
dopadu vlny ψo
orko
orko
ψεψ
ψεψ
ρ
2
2
sincos
sincos
−+
−−
=⊥ (7.ˆˆ orokkr j−== zavedená vztahem 602H601H(3.13) 600H599H(7.cos. Oba činitelé jsou obecně čísla komplexní při odrazu vniku vln obě nové vlny
liší vlny dopadající amplitudou fází.
212
212
cos.
cos.cos.17)
orkork
orkork
ψεψε
ψεψε
ρ
2
2
//
sincos.
−+
−−
= (7.
cos