Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.
4. technických aplikacích tak řeší situace, kdy obě
podmínky nejsou zcela splněny. Přísně
vzato, vlna šíří celým prostorem tedy všechny Fresnelovy zóny měly být volné.Fakulta elektrotechniky komunikačních technologií VUT Brně
střed bodě Plocha ohraničená touto kružnicí tzv. do
indexu 4).
Při odrazu vniku vln dopadající vlna rozhraní dvou prostředí různými
elektrickými parametry zčásti odráží, zčásti prochází druhého prostředí.
dd
dd
nOAr non
+
== (7. Jako difrakci můžeme řešit také některé případy
vedení vln podél povrchů (např. podél rozhraní mezi zemí vzduchem).. Tak při sledování vln blízko povrchu těles daleko okrajů
plochy možno často zanedbat vliv zakřivení omezených rozměrů nejbližší části povrchu
tělesa situaci řešit podle zákonů odrazu vln.2). Kritickou (maximální) výšku nerovností přibližně vypočteme
následující úvahou.
Difrakcí nazýváme jevy vznikající přítomností kovových, dielektrických nebo
feromagnetických těles různých tvarů (např.
Na nerovném povrchu může vlna odrážet vyvýšených místech nejnižších
(591H590HObr.
Vraťme původní otázce, jak "tlustý" potřebný elektromagnetický svazek. Jsou-li však nerovnosti malé, lze
povrch považovat hladký. Proto často stačí, když mezi spojnicí vrcholem překážky volná jen první
Fresnelova zóna nebo dokonce jen její polovina.
V technických aplikacích nebývá rovina rozhraní ani dokonale hladká. difrakce terénní překážku, okrajích
reflektoru, dešťových kapkách apod.
V praxi však můžeme učinit značný ústupek tohoto požadavku. první Fresnelova zóna OA1 ro1
je její poloměr. Některé situace a
jejich řešení bude vysvětleno části 590H589H7.). Vzniká řada odražených
vln, které mají různou fázi šíří různých směrů. Zdroj
vlnění bod pozorování leží ohniscích tohoto elipsoidu. pro body různých místech (řezech) podél
spojnice VP, dostaneme různé hodnoty poloměru první Fresnelovy zóny..2)
Opakujeme-li popsanou úvahu např.1)
Plocha mezikruží mezi kružnicemi druhá Fresnelova zóna, atd. Rozhodující
elektromagnetické děje probíhají totiž jen Fresnelových zónách nízkými indexy (např. Poloměr n-té
zóny lze vypočítat podle přibližného vzorce
21
21
. 7. An, pro které platí
2/.
. Vlivem
nerovností povrchu dochází obecném případě rozptylu vlnění.λnVPPVAn (7. zde však někdy můžeme, zvláště při sledování vln
v blízkostí odrazných ploch, zanedbat vliv jejich zakřivení omezených rozměrů situace
řešit podle zákonů odrazu vniku vln. Základní teorie
platí pro odraz rovinné vlny nekonečně rozlehlého, dokonalé hladkého rovinného rozhraní
a hlavní závěry uvedeme části 589H588H7. Stejně můžeme nalézt další body A2, . Všechny takto
získané body leží rotačním elipsoidu, který nazývá první Fresnelův elipsoid.2
