Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.
difrakce terénní překážku, okrajích
reflektoru, dešťových kapkách apod. Kritickou (maximální) výšku nerovností přibližně vypočteme
následující úvahou..
dd
dd
nOAr non
+
== (7. Rozhodující
elektromagnetické děje probíhají totiž jen Fresnelových zónách nízkými indexy (např..
Difrakcí nazýváme jevy vznikající přítomností kovových, dielektrických nebo
feromagnetických těles různých tvarů (např. pro body různých místech (řezech) podél
spojnice VP, dostaneme různé hodnoty poloměru první Fresnelovy zóny.
Vraťme původní otázce, jak "tlustý" potřebný elektromagnetický svazek.
V praxi však můžeme učinit značný ústupek tohoto požadavku. 7. Proto často stačí, když mezi spojnicí vrcholem překážky volná jen první
Fresnelova zóna nebo dokonce jen její polovina.
Při odrazu vniku vln dopadající vlna rozhraní dvou prostředí různými
elektrickými parametry zčásti odráží, zčásti prochází druhého prostředí.2). Některé situace a
jejich řešení bude vysvětleno části 590H589H7. Přísně
vzato, vlna šíří celým prostorem tedy všechny Fresnelovy zóny měly být volné. Všechny takto
získané body leží rotačním elipsoidu, který nazývá první Fresnelův elipsoid. Tak při sledování vln blízko povrchu těles daleko okrajů
plochy možno často zanedbat vliv zakřivení omezených rozměrů nejbližší části povrchu
tělesa situaci řešit podle zákonů odrazu vln.
V technických aplikacích nebývá rovina rozhraní ani dokonale hladká. Jako difrakci můžeme řešit také některé případy
vedení vln podél povrchů (např. první Fresnelova zóna OA1 ro1
je její poloměr.2)
Opakujeme-li popsanou úvahu např. Zdroj
vlnění bod pozorování leží ohniscích tohoto elipsoidu. Vlivem
nerovností povrchu dochází obecném případě rozptylu vlnění.1)
Plocha mezikruží mezi kružnicemi druhá Fresnelova zóna, atd. technických aplikacích tak řeší situace, kdy obě
podmínky nejsou zcela splněny.λnVPPVAn (7. podél rozhraní mezi zemí vzduchem).4. zde však někdy můžeme, zvláště při sledování vln
v blízkostí odrazných ploch, zanedbat vliv jejich zakřivení omezených rozměrů situace
řešit podle zákonů odrazu vniku vln. Jsou-li však nerovnosti malé, lze
povrch považovat hladký. Stejně můžeme nalézt další body A2, . Vzniká řada odražených
vln, které mají různou fázi šíří různých směrů.2.
Na nerovném povrchu může vlna odrážet vyvýšených místech nejnižších
(591H590HObr.Fakulta elektrotechniky komunikačních technologií VUT Brně
střed bodě Plocha ohraničená touto kružnicí tzv. An, pro které platí
2/. Základní teorie
platí pro odraz rovinné vlny nekonečně rozlehlého, dokonalé hladkého rovinného rozhraní
a hlavní závěry uvedeme části 589H588H7. do
indexu 4).
. Poloměr n-té
zóny lze vypočítat podle přibližného vzorce
21
21
.)
