Elektromagnetické vlny, antény a vedení (přednášky)

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL - Zdeněk Nováček

Strana 62 z 145

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Jako difrakci můžeme řešit také některé případy vedení vln podél povrchů (např..λnVPPVAn (7. Zdroj vlnění bod pozorování leží ohniscích tohoto elipsoidu. Poloměr n-té zóny lze vypočítat podle přibližného vzorce 21 21 . podél rozhraní mezi zemí vzduchem). Difrakcí nazýváme jevy vznikající přítomností kovových, dielektrických nebo feromagnetických těles různých tvarů (např. zde však někdy můžeme, zvláště při sledování vln v blízkostí odrazných ploch, zanedbat vliv jejich zakřivení omezených rozměrů situace řešit podle zákonů odrazu vniku vln.. do indexu 4). technických aplikacích tak řeší situace, kdy obě podmínky nejsou zcela splněny. difrakce terénní překážku, okrajích reflektoru, dešťových kapkách apod. Některé situace a jejich řešení bude vysvětleno části 590H589H7. .4. Kritickou (maximální) výšku nerovností přibližně vypočteme následující úvahou. V technických aplikacích nebývá rovina rozhraní ani dokonale hladká. 7. dd dd nOAr non + == (7. Rozhodující elektromagnetické děje probíhají totiž jen Fresnelových zónách nízkými indexy (např. Při odrazu vniku vln dopadající vlna rozhraní dvou prostředí různými elektrickými parametry zčásti odráží, zčásti prochází druhého prostředí. Vzniká řada odražených vln, které mají různou fázi šíří různých směrů. Proto často stačí, když mezi spojnicí vrcholem překážky volná jen první Fresnelova zóna nebo dokonce jen její polovina. Na nerovném povrchu může vlna odrážet vyvýšených místech nejnižších (591H590HObr.2) Opakujeme-li popsanou úvahu např. V praxi však můžeme učinit značný ústupek tohoto požadavku. Tak při sledování vln blízko povrchu těles daleko okrajů plochy možno často zanedbat vliv zakřivení omezených rozměrů nejbližší části povrchu tělesa situaci řešit podle zákonů odrazu vln.Fakulta elektrotechniky komunikačních technologií VUT Brně střed bodě Plocha ohraničená touto kružnicí tzv. An, pro které platí 2/.1) Plocha mezikruží mezi kružnicemi druhá Fresnelova zóna, atd. Stejně můžeme nalézt další body A2, . Vraťme původní otázce, jak "tlustý" potřebný elektromagnetický svazek. první Fresnelova zóna OA1 ro1 je její poloměr. Základní teorie platí pro odraz rovinné vlny nekonečně rozlehlého, dokonalé hladkého rovinného rozhraní a hlavní závěry uvedeme části 589H588H7. Přísně vzato, vlna šíří celým prostorem tedy všechny Fresnelovy zóny měly být volné.2). Všechny takto získané body leží rotačním elipsoidu, který nazývá první Fresnelův elipsoid. pro body různých místech (řezech) podél spojnice VP, dostaneme různé hodnoty poloměru první Fresnelovy zóny. Vlivem nerovností povrchu dochází obecném případě rozptylu vlnění.2. Jsou-li však nerovnosti malé, lze povrch považovat hladký.)