Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.
difrakce terénní překážku, okrajích
reflektoru, dešťových kapkách apod.
V praxi však můžeme učinit značný ústupek tohoto požadavku. Vzniká řada odražených
vln, které mají různou fázi šíří různých směrů. Rozhodující
elektromagnetické děje probíhají totiž jen Fresnelových zónách nízkými indexy (např. technických aplikacích tak řeší situace, kdy obě
podmínky nejsou zcela splněny.. do
indexu 4).).2)
Opakujeme-li popsanou úvahu např.
Při odrazu vniku vln dopadající vlna rozhraní dvou prostředí různými
elektrickými parametry zčásti odráží, zčásti prochází druhého prostředí. zde však někdy můžeme, zvláště při sledování vln
v blízkostí odrazných ploch, zanedbat vliv jejich zakřivení omezených rozměrů situace
řešit podle zákonů odrazu vniku vln. 7. An, pro které platí
2/.
.1)
Plocha mezikruží mezi kružnicemi druhá Fresnelova zóna, atd.. Jsou-li však nerovnosti malé, lze
povrch považovat hladký. Tak při sledování vln blízko povrchu těles daleko okrajů
plochy možno často zanedbat vliv zakřivení omezených rozměrů nejbližší části povrchu
tělesa situaci řešit podle zákonů odrazu vln.
Vraťme původní otázce, jak "tlustý" potřebný elektromagnetický svazek.
V technických aplikacích nebývá rovina rozhraní ani dokonale hladká.2.λnVPPVAn (7.Fakulta elektrotechniky komunikačních technologií VUT Brně
střed bodě Plocha ohraničená touto kružnicí tzv.
Difrakcí nazýváme jevy vznikající přítomností kovových, dielektrických nebo
feromagnetických těles různých tvarů (např. Jako difrakci můžeme řešit také některé případy
vedení vln podél povrchů (např. podél rozhraní mezi zemí vzduchem).
Na nerovném povrchu může vlna odrážet vyvýšených místech nejnižších
(591H590HObr. Všechny takto
získané body leží rotačním elipsoidu, který nazývá první Fresnelův elipsoid. Kritickou (maximální) výšku nerovností přibližně vypočteme
následující úvahou.2). první Fresnelova zóna OA1 ro1
je její poloměr. Proto často stačí, když mezi spojnicí vrcholem překážky volná jen první
Fresnelova zóna nebo dokonce jen její polovina. Stejně můžeme nalézt další body A2, . pro body různých místech (řezech) podél
spojnice VP, dostaneme různé hodnoty poloměru první Fresnelovy zóny. Poloměr n-té
zóny lze vypočítat podle přibližného vzorce
21
21
. Přísně
vzato, vlna šíří celým prostorem tedy všechny Fresnelovy zóny měly být volné. Základní teorie
platí pro odraz rovinné vlny nekonečně rozlehlého, dokonalé hladkého rovinného rozhraní
a hlavní závěry uvedeme části 589H588H7. Vlivem
nerovností povrchu dochází obecném případě rozptylu vlnění. Zdroj
vlnění bod pozorování leží ohniscích tohoto elipsoidu.4. Některé situace a
jejich řešení bude vysvětleno části 590H589H7.
dd
dd
nOAr non
+
== (7
