Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.
Vzniká řada odražených
vln, které mají různou fázi šíří různých směrů.2).).
Při odrazu vniku vln dopadající vlna rozhraní dvou prostředí různými
elektrickými parametry zčásti odráží, zčásti prochází druhého prostředí.. do
indexu 4). Zdroj
vlnění bod pozorování leží ohniscích tohoto elipsoidu. Kritickou (maximální) výšku nerovností přibližně vypočteme
následující úvahou. Proto často stačí, když mezi spojnicí vrcholem překážky volná jen první
Fresnelova zóna nebo dokonce jen její polovina.
dd
dd
nOAr non
+
== (7.1)
Plocha mezikruží mezi kružnicemi druhá Fresnelova zóna, atd. An, pro které platí
2/.
Na nerovném povrchu může vlna odrážet vyvýšených místech nejnižších
(591H590HObr. první Fresnelova zóna OA1 ro1
je její poloměr.
Difrakcí nazýváme jevy vznikající přítomností kovových, dielektrických nebo
feromagnetických těles různých tvarů (např.4.
Vraťme původní otázce, jak "tlustý" potřebný elektromagnetický svazek. Všechny takto
získané body leží rotačním elipsoidu, který nazývá první Fresnelův elipsoid.
V praxi však můžeme učinit značný ústupek tohoto požadavku. Poloměr n-té
zóny lze vypočítat podle přibližného vzorce
21
21
. Tak při sledování vln blízko povrchu těles daleko okrajů
plochy možno často zanedbat vliv zakřivení omezených rozměrů nejbližší části povrchu
tělesa situaci řešit podle zákonů odrazu vln. Rozhodující
elektromagnetické děje probíhají totiž jen Fresnelových zónách nízkými indexy (např.. 7.
. Jako difrakci můžeme řešit také některé případy
vedení vln podél povrchů (např. Některé situace a
jejich řešení bude vysvětleno části 590H589H7. zde však někdy můžeme, zvláště při sledování vln
v blízkostí odrazných ploch, zanedbat vliv jejich zakřivení omezených rozměrů situace
řešit podle zákonů odrazu vniku vln. podél rozhraní mezi zemí vzduchem).2. pro body různých místech (řezech) podél
spojnice VP, dostaneme různé hodnoty poloměru první Fresnelovy zóny. Vlivem
nerovností povrchu dochází obecném případě rozptylu vlnění. technických aplikacích tak řeší situace, kdy obě
podmínky nejsou zcela splněny.λnVPPVAn (7. Stejně můžeme nalézt další body A2, . Přísně
vzato, vlna šíří celým prostorem tedy všechny Fresnelovy zóny měly být volné. difrakce terénní překážku, okrajích
reflektoru, dešťových kapkách apod. Jsou-li však nerovnosti malé, lze
povrch považovat hladký. Základní teorie
platí pro odraz rovinné vlny nekonečně rozlehlého, dokonalé hladkého rovinného rozhraní
a hlavní závěry uvedeme části 589H588H7.2)
Opakujeme-li popsanou úvahu např.
V technických aplikacích nebývá rovina rozhraní ani dokonale hladká.Fakulta elektrotechniky komunikačních technologií VUT Brně
střed bodě Plocha ohraničená touto kružnicí tzv
