Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.
Proto často stačí, když mezi spojnicí vrcholem překážky volná jen první
Fresnelova zóna nebo dokonce jen její polovina.
dd
dd
nOAr non
+
== (7. do
indexu 4). pro body různých místech (řezech) podél
spojnice VP, dostaneme různé hodnoty poloměru první Fresnelovy zóny. Stejně můžeme nalézt další body A2, .2). Všechny takto
získané body leží rotačním elipsoidu, který nazývá první Fresnelův elipsoid.
Na nerovném povrchu může vlna odrážet vyvýšených místech nejnižších
(591H590HObr..
Difrakcí nazýváme jevy vznikající přítomností kovových, dielektrických nebo
feromagnetických těles různých tvarů (např. difrakce terénní překážku, okrajích
reflektoru, dešťových kapkách apod. Tak při sledování vln blízko povrchu těles daleko okrajů
plochy možno často zanedbat vliv zakřivení omezených rozměrů nejbližší části povrchu
tělesa situaci řešit podle zákonů odrazu vln. Jsou-li však nerovnosti malé, lze
povrch považovat hladký. podél rozhraní mezi zemí vzduchem).
V praxi však můžeme učinit značný ústupek tohoto požadavku. Zdroj
vlnění bod pozorování leží ohniscích tohoto elipsoidu.2. první Fresnelova zóna OA1 ro1
je její poloměr.
Při odrazu vniku vln dopadající vlna rozhraní dvou prostředí různými
elektrickými parametry zčásti odráží, zčásti prochází druhého prostředí. 7. Základní teorie
platí pro odraz rovinné vlny nekonečně rozlehlého, dokonalé hladkého rovinného rozhraní
a hlavní závěry uvedeme části 589H588H7. Poloměr n-té
zóny lze vypočítat podle přibližného vzorce
21
21
. Vlivem
nerovností povrchu dochází obecném případě rozptylu vlnění.Fakulta elektrotechniky komunikačních technologií VUT Brně
střed bodě Plocha ohraničená touto kružnicí tzv.λnVPPVAn (7.
Vraťme původní otázce, jak "tlustý" potřebný elektromagnetický svazek. Některé situace a
jejich řešení bude vysvětleno části 590H589H7. Kritickou (maximální) výšku nerovností přibližně vypočteme
následující úvahou. An, pro které platí
2/. technických aplikacích tak řeší situace, kdy obě
podmínky nejsou zcela splněny.). Jako difrakci můžeme řešit také některé případy
vedení vln podél povrchů (např. Vzniká řada odražených
vln, které mají různou fázi šíří různých směrů.
.4.2)
Opakujeme-li popsanou úvahu např.
V technických aplikacích nebývá rovina rozhraní ani dokonale hladká. Rozhodující
elektromagnetické děje probíhají totiž jen Fresnelových zónách nízkými indexy (např. Přísně
vzato, vlna šíří celým prostorem tedy všechny Fresnelovy zóny měly být volné.1)
Plocha mezikruží mezi kružnicemi druhá Fresnelova zóna, atd. zde však někdy můžeme, zvláště při sledování vln
v blízkostí odrazných ploch, zanedbat vliv jejich zakřivení omezených rozměrů situace
řešit podle zákonů odrazu vniku vln.
