Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.
Základní teorie
platí pro odraz rovinné vlny nekonečně rozlehlého, dokonalé hladkého rovinného rozhraní
a hlavní závěry uvedeme části 589H588H7. do
indexu 4).. pro body různých místech (řezech) podél
spojnice VP, dostaneme různé hodnoty poloměru první Fresnelovy zóny.
V technických aplikacích nebývá rovina rozhraní ani dokonale hladká. Vlivem
nerovností povrchu dochází obecném případě rozptylu vlnění. první Fresnelova zóna OA1 ro1
je její poloměr.4. Rozhodující
elektromagnetické děje probíhají totiž jen Fresnelových zónách nízkými indexy (např.
Vraťme původní otázce, jak "tlustý" potřebný elektromagnetický svazek.
Při odrazu vniku vln dopadající vlna rozhraní dvou prostředí různými
elektrickými parametry zčásti odráží, zčásti prochází druhého prostředí. Tak při sledování vln blízko povrchu těles daleko okrajů
plochy možno často zanedbat vliv zakřivení omezených rozměrů nejbližší části povrchu
tělesa situaci řešit podle zákonů odrazu vln. Zdroj
vlnění bod pozorování leží ohniscích tohoto elipsoidu.2). Všechny takto
získané body leží rotačním elipsoidu, který nazývá první Fresnelův elipsoid.2)
Opakujeme-li popsanou úvahu např.2. zde však někdy můžeme, zvláště při sledování vln
v blízkostí odrazných ploch, zanedbat vliv jejich zakřivení omezených rozměrů situace
řešit podle zákonů odrazu vniku vln.
.
Difrakcí nazýváme jevy vznikající přítomností kovových, dielektrických nebo
feromagnetických těles různých tvarů (např. 7.
Na nerovném povrchu může vlna odrážet vyvýšených místech nejnižších
(591H590HObr. Proto často stačí, když mezi spojnicí vrcholem překážky volná jen první
Fresnelova zóna nebo dokonce jen její polovina. Stejně můžeme nalézt další body A2, . Jako difrakci můžeme řešit také některé případy
vedení vln podél povrchů (např.). Vzniká řada odražených
vln, které mají různou fázi šíří různých směrů. podél rozhraní mezi zemí vzduchem). Přísně
vzato, vlna šíří celým prostorem tedy všechny Fresnelovy zóny měly být volné. Některé situace a
jejich řešení bude vysvětleno části 590H589H7. Jsou-li však nerovnosti malé, lze
povrch považovat hladký.λnVPPVAn (7.. Poloměr n-té
zóny lze vypočítat podle přibližného vzorce
21
21
. Kritickou (maximální) výšku nerovností přibližně vypočteme
následující úvahou.
dd
dd
nOAr non
+
== (7.
V praxi však můžeme učinit značný ústupek tohoto požadavku.Fakulta elektrotechniky komunikačních technologií VUT Brně
střed bodě Plocha ohraničená touto kružnicí tzv.1)
Plocha mezikruží mezi kružnicemi druhá Fresnelova zóna, atd. technických aplikacích tak řeší situace, kdy obě
podmínky nejsou zcela splněny. difrakce terénní překážku, okrajích
reflektoru, dešťových kapkách apod. An, pro které platí
2/
