Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.
V P
S
O
A
A
A
1
2
3
1. Skutečné situace
jsou často složitější. 7.
6. kapitole. Jak dlouhým kouskem koaxiálního kabelu 2/3) můžeme nahradit
kapacitor ?
2.Fresnelův
elipsoid
d 2
Obr.5 Kontrolní otázky příklady (587H586HKapitola 6)
7 Elektromagnetické vlny nehomogenních prostředích
7.1 Klasifikace jevů
Dosud jsme zabývali šířením elektromagnetických vln homogenním prostředí, ve
kterém mimo šířících vln vyskytly nejvýše proudy jako zdroje vlnění.1: Fresnelovy zóny
Na 588H587HObr. prostředí vyskytují různá vodivá nebo dielektrická tělesa (součásti
přístrojů, budovy, vodní kapky, vodiče, vedení), nepropustné překážky (clonky, pohoří) nebo
jsou parametry prostředí různých místech různé (vzduch země Při šíření vln
v takových prostředích dochází složitějším elektromagnetickým jevům, jejichž kvalita je
do značné míry určována charakterem nehomogenity. Jakou reaktanci musí mít kapacitor, který úsek vedení =λ/8) doladí do
čtvrtvlnné rezonance.1 perspektivně zakreslena myšlená rovina kolmá této rovině
můžeme najít body tak, aby lomená dráha VA1P byla právě polovinu délky vlny delší
než přímá spojnice Takových bodů nekonečně mnoho leží kružnici, která má
1.Elektromagnetické vlny, antény vedení 59
výrazně omezit.
Víme, elektromagnetické vlny vyzařované zdrojem nešíří bodu příjmu jen
po nekonečně tenké spojnici ale šíření (přenosu energie) podílí celý prostor. Měřítkem „blízkého“ „vzdáleného“
může být podle povahy jevů buď vzdálenost jednotkách délky nebo počet vlnových
délek anebo také počet Fresnelových zón (čti Frenelových zón). 7. Ze
zkušenosti však také víme, případně nehomogenity vzdálené spojnice ovlivňují
intenzitu pole zpravidla méně než nehomogenity blízké. tomu slouží symetrizační obvody, které budou popsány souvislosti
s napájením antén 586H585H11
