Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.
6. Obě dílčí situace ukazují 582H581HObr. Jedna část teče spodní
polovinou zátěže Z´/2 vytváří úbytek napětí vtéká vnitřní povrch pláště vedení. Země jeho toku nepodílí. 6.
Symetrický náhradní zdroj budí tzv.
Asymetrický náhradní zdroj budí proud, který protéká oběma vodiči stejným směrem vrací
se zpět zemí. Plášť nulový potenciál. Proud
tekoucí vnitřním vodičem uzlu uprostřed zátěže dělí dvě části.
Konec pláště kabelu nemá nulové napětí proti zemi jeho vnějším povrchu musí téct
vyrovnávací proud, jehož obvod uzavírá zemní ploše.Fakulta elektrotechniky komunikačních technologií VUT Brně
Náhradní zapojení, vyhovující těmto požadavkům, nakresleno 581H580HObr. Tento proud neprotéká
zátěží vedení, pokud není spojena zemí. tomto případě opět vedení
vyzařuje jeho stínicí schopnosti jsou zhoršené.
V řadě situací nevyhneme nutnosti připojit nesymetrické vedení symetrickou zátěž
nebo zdroj. Používáme-li vedení jako přenosový prvek,
je asymetrický proud zpravidla nežádoucí. Proudy
tam zpět "uvnitř" vedení jsou vždy velikosti stejné, protože oba jsou produktem téhož
magnetického pole.
Na 585H584HObr. Podle principu
superpozice můžeme vypočítat proudy soustavě tak, nejprve necháme působit jen jeden
zdroj druhý nahradíme jeho vnitřní impedancí, ideálního zdroje zkratem). Vzhledem vyhraněnému povrchovému jevu jsou totiž vnitřní
povrch pláště vnější povrch pláště samostatnými vodiči, které jsou spolu spojeny jen na
začátku konci vedení. 6. Pak nutno zabránit vzniku asymetrických složek proudu nebo jejich velikost
.11a konci vedení připojena symetrická zátěž uzemněným středem. symetrický proud Is, který protéká vedením tak, jak
u symetrického vedení očekáváme: každém místě jednom vodiči opačnou fázi (směr)
než vodiči druhém proto také nazývá protifázový. Pak necháme
působit jen druhý zdroj dílčí výsledky sečteme. 6. již samo
třívodičovou soustavou.10 Zdroje
1a mají vyvedený střed skládají dohromady symetrický zdroj. Výsledný proud každém místě vedení roven
součtu Ias respektováním fází obou proudů. Nazývá asymetrický nebo také soufázový proud (Ias).11: Proudy asymetrickém (koaxiálním) vedení
Při zapojení zátěže mezi střední vodič plášť konci koaxiálního vedení teče proud
po povrchu vnitřního vodiče, protéká zátěží vrací vnitřním povrchu pláště zpět.
Asymetrický proud svou obdobu nesymetrickém vedení.
Příklady "nesprávného" zapojení koaxiálního vedení ukazují 583H582HObr. 6. Protože uvnitř vedení musí být
vždy zachována rovnost proudů, teče proud zátěží nejprve zemní ploše místa připojení
pláště zem zdroje, pak zpět vnějším povrchu pláště vedení jeho konec tam
přechází vnitřní povrch pláště vedení vrací zdroji.11a,b Na
584H583HObr.11b není konec pláště kabelu nikam připojen.
Obr. Proud tekoucí povrchu vedení
vyzařuje zátěž není buzena přesně symetricky. 6.10 c
