Elektromagnetické vlny, antény a vedení (přednášky)

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL - Zdeněk Nováček

Strana 60 z 145

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
6. Plášť nulový potenciál. 6. 6.Fakulta elektrotechniky komunikačních technologií VUT Brně Náhradní zapojení, vyhovující těmto požadavkům, nakresleno 581H580HObr. Nazývá asymetrický nebo také soufázový proud (Ias). Podle principu superpozice můžeme vypočítat proudy soustavě tak, nejprve necháme působit jen jeden zdroj druhý nahradíme jeho vnitřní impedancí, ideálního zdroje zkratem). Na 585H584HObr.10 c. Asymetrický náhradní zdroj budí proud, který protéká oběma vodiči stejným směrem vrací se zpět zemí.11a konci vedení připojena symetrická zátěž uzemněným středem. Konec pláště kabelu nemá nulové napětí proti zemi jeho vnějším povrchu musí téct vyrovnávací proud, jehož obvod uzavírá zemní ploše. Proudy tam zpět "uvnitř" vedení jsou vždy velikosti stejné, protože oba jsou produktem téhož magnetického pole. Používáme-li vedení jako přenosový prvek, je asymetrický proud zpravidla nežádoucí. tomto případě opět vedení vyzařuje jeho stínicí schopnosti jsou zhoršené. Země jeho toku nepodílí. Vzhledem vyhraněnému povrchovému jevu jsou totiž vnitřní povrch pláště vnější povrch pláště samostatnými vodiči, které jsou spolu spojeny jen na začátku konci vedení. Pak necháme působit jen druhý zdroj dílčí výsledky sečteme.11a,b Na 584H583HObr. Proud tekoucí povrchu vedení vyzařuje zátěž není buzena přesně symetricky. již samo třívodičovou soustavou. 6. Asymetrický proud svou obdobu nesymetrickém vedení. Obr.10 Zdroje 1a mají vyvedený střed skládají dohromady symetrický zdroj. 6. Obě dílčí situace ukazují 582H581HObr. Symetrický náhradní zdroj budí tzv. Výsledný proud každém místě vedení roven součtu Ias respektováním fází obou proudů. Pak nutno zabránit vzniku asymetrických složek proudu nebo jejich velikost .11: Proudy asymetrickém (koaxiálním) vedení Při zapojení zátěže mezi střední vodič plášť konci koaxiálního vedení teče proud po povrchu vnitřního vodiče, protéká zátěží vrací vnitřním povrchu pláště zpět. 6. Proud tekoucí vnitřním vodičem uzlu uprostřed zátěže dělí dvě části. Tento proud neprotéká zátěží vedení, pokud není spojena zemí. V řadě situací nevyhneme nutnosti připojit nesymetrické vedení symetrickou zátěž nebo zdroj. Protože uvnitř vedení musí být vždy zachována rovnost proudů, teče proud zátěží nejprve zemní ploše místa připojení pláště zem zdroje, pak zpět vnějším povrchu pláště vedení jeho konec tam přechází vnitřní povrch pláště vedení vrací zdroji. Jedna část teče spodní polovinou zátěže Z´/2 vytváří úbytek napětí vtéká vnitřní povrch pláště vedení. symetrický proud Is, který protéká vedením tak, jak u symetrického vedení očekáváme: každém místě jednom vodiči opačnou fázi (směr) než vodiči druhém proto také nazývá protifázový. Příklady "nesprávného" zapojení koaxiálního vedení ukazují 583H582HObr.11b není konec pláště kabelu nikam připojen