Elektromagnetické vlny, antény a vedení (přednášky)

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL - Zdeněk Nováček

Strana 53 z 145

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Uvažujme nejprve jediný válcový vodič délkou poloměrem (563H562HObr. Délková hustota náboje však, jak ukazuje 564H563HObr.aδ tedy úměrný obvodu vodiče. dz A l z ar ζ Obr.5a, konstantní nebude - koncích vodiče větší („hrotový efekt“).) skutečné hodnoty měrného útlumu jsou pak větší. Měrný útlum roste kmitočtem přibližně úměrně . Protože změny jsou omezeny jen malé oblasti blízko konců vodiče, můžeme většinou zanedbat. 6.12) Připomeňme, průřez, kterým teče vodičem proud, dán součinem 2π.4).dz elementu ose vodiče, roven ( 22 , 4 1 azr r dzzq d +−== ζ πε ζϕ (6.11) a následně odpor Pro válcový vodič poloměrem tento odpor dán vztahem δπγ a R 2 11 1 (6. Představme si, náboj (dosud neznámým) rozložením q(z) umístěn ose vodiče; je-li vodič tenký dlouhý, toto zjednodušení přípustné. Potenciál dϕ(ζ) který na povrchu vodiče bodě vytvoří náboj q(z). 6. Naznačený výpočet nezahrnuje vliv dalších faktorů (vyzařování vedení, drsnost povrchu vodičů apod.14) . Pak pro výpočet charakteristické impedance vedení zbývá určit kapacitu kdy možno využít metody středního potenciálu.4: určení potenciálu povrchu válcového vodiče Dodaný elektrický náboje rozloží podél vodiče tak, aby potenciál povrchu vodiče ϕ byl všude stejný. Ve složitějších situacích, především vícevodičových struktur, můžeme využít skutečnosti, fázová rychlost vedení často známá.Elektromagnetické vlny, antény vedení 51 fγμπδ 01= (6. Kapacitu můžeme určit, stejně jako elektrostatice, poměru délkové hustoty náboje q1 a potenciálu povrchu vodiče . 6. Pak kapacita q1/ϕ jednotlivých místech vodiči různá charakteristická impedance podél vodiče mírně mění.13) a celkový potenciál bodě dán součtem příspěvků všech nábojů ose ( ) ( ) ∫∫ +− == ll dz az zq d 0 22 0 4 1 ζπε ζϕζϕ (6