Elektromagnetické vlny, antény a vedení (přednášky)

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL - Zdeněk Nováček

Strana 53 z 145

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
12) Připomeňme, průřez, kterým teče vodičem proud, dán součinem 2π. Potenciál dϕ(ζ) který na povrchu vodiče bodě vytvoří náboj q(z).dz elementu ose vodiče, roven ( 22 , 4 1 azr r dzzq d +−== ζ πε ζϕ (6. Pak pro výpočet charakteristické impedance vedení zbývá určit kapacitu kdy možno využít metody středního potenciálu.) skutečné hodnoty měrného útlumu jsou pak větší. Měrný útlum roste kmitočtem přibližně úměrně .aδ tedy úměrný obvodu vodiče. Uvažujme nejprve jediný válcový vodič délkou poloměrem (563H562HObr. Délková hustota náboje však, jak ukazuje 564H563HObr.4: určení potenciálu povrchu válcového vodiče Dodaný elektrický náboje rozloží podél vodiče tak, aby potenciál povrchu vodiče ϕ byl všude stejný.14) . Představme si, náboj (dosud neznámým) rozložením q(z) umístěn ose vodiče; je-li vodič tenký dlouhý, toto zjednodušení přípustné. Pak kapacita q1/ϕ jednotlivých místech vodiči různá charakteristická impedance podél vodiče mírně mění. 6.Elektromagnetické vlny, antény vedení 51 fγμπδ 01= (6. dz A l z ar ζ Obr. Protože změny jsou omezeny jen malé oblasti blízko konců vodiče, můžeme většinou zanedbat. 6.5a, konstantní nebude - koncích vodiče větší („hrotový efekt“). Naznačený výpočet nezahrnuje vliv dalších faktorů (vyzařování vedení, drsnost povrchu vodičů apod.13) a celkový potenciál bodě dán součtem příspěvků všech nábojů ose ( ) ( ) ∫∫ +− == ll dz az zq d 0 22 0 4 1 ζπε ζϕζϕ (6. Ve složitějších situacích, především vícevodičových struktur, můžeme využít skutečnosti, fázová rychlost vedení často známá.11) a následně odpor Pro válcový vodič poloměrem tento odpor dán vztahem δπγ a R 2 11 1 (6.4). Kapacitu můžeme určit, stejně jako elektrostatice, poměru délkové hustoty náboje q1 a potenciálu povrchu vodiče . 6