Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.
(1 +j. 5. 5.
. 5.Elektromagnetické vlny, antény vedení 41
d) vzdálenost místa vedení, kde Zov
Otočením bodu který odpovídá impedanci zátěže vedení kružnici se
impedance zátěže transformuje hodnotu =Zov.13). Při převodu impedance admitanci pak Smithově diagramu
najdeme středově souměrný bod skutečnou hodnotu admitance získáme odnormováním
(násobením charakteristickou impedancí vedení Zov ).25)
liší jen znaménkem.12: Operace Smithově diagramu. Protože admitance rovna
Y 1/Z totéž platí pro normované hodnoty 1/z pro charakteristickou admitanci
vedení Yov 1/Zov dostaneme pro činitel odrazu vztah
1
1
1
1
11
11
1y
1
+
−
−=
+
−
=
+
−
=
+
−
=
z
z
z
z
z
zy
ρ (5. Opačné znaménko však znamená, argument obou činitelů liší
o 180o
a body, zakreslené hodnot normované impedance admitance jsou středově
souměrné (524H523HObr.12b). Stejným postupem
lze získat vstupu úseku vedení reálnou složku impedance, která liší hodnoty Zov
otočením bodu kružnici R/Zov .x) požadovanou reálnou složkou
R Zov Délka úseku vedení pak určí hodnoty l/λ potřebné pro uvedené posunutí
bodu (522H521HObr.65)
Činitel odrazu, vyjádřený pomocí normované admitance, činitele odrazu 523H522H(5.
a) reaktance úseku vedení nakrátko (naprázdno)
b) transformace impedance hodnotu předepsanou reálnou složkou
e) vzájemný převod impedance admitance
je možno velmi snadno provést pomocí Smithova diagramu.
r 0
x
l /λ
r
x
l /λ
r 0
1r =
K
l /λ
a) b)
Obr. Toto často využívá při přizpůsobování impedancí
