Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.
11: Operace Smithově diagramu.
Pro známou impedanci, zobrazenou normovaném tvaru) bodem Smithově
diagramu možno snadno určit hodnotu činitele odrazu polárním tvaru modul
činitele odrazu |ρ| roven poměrné vzdálenosti bodu středu diagramu, jeho argument je
určen úhlem mezi kladným směrem osy průvodičem tomuto bodu středu diagramu
(517H516HObr.8).12a). Vzdálenost určena
rozdílem hodnot l/λ další kmitny leží vzdálenostech n. 5.
a) poloha kmiten uzlů, určení činitele odrazu
b) určení činitele odrazu daném místě vedení
V kmitně napětí největší impedance body leží polopřímce mezi body a
r uzlu napětí impedance nejmenší body leží opačné polopřímce (od po
r uzlu napětí současně kmitna proudu naopak.Fakulta elektrotechniky komunikačních technologií VUT Brně
a) poloha uzlu kmitny vedení
V kmitně uzlu napětí nebo proudu impedance reálná tyto body leží na
svislé ose diagramu (515H514HObr. 5.11a) . 5.11a).
c) vstupní reaktance úseku vedení nakrátko (naprázdno)
Transformaci impedance zátěže vedením zadané délky odpovídá otočení bodu 0
(nakrátko) nebo (naprázdno) hodnotu l/λ směrem zdroji (521H520HObr.
. Složky činitele odrazu ρ´´ možno přímo
odečíst osách (518H517HObr.λ/2 větších. Vzdálenost první kmitny napětí od
konce vedení určíme otočením bodu, zobrazujícího impedanci zátěže směrem zdroji
až svislou polopřímku spodní části diagramu (516H515HObr.29) mezi modulem činitele odrazu |ρ| poměrem
stojatých vln umožní přímé určení poměru stojatých vln Smithově diagramu jak je
patrné 520H519HObr. 5. Vztah 519H518H(5. 5. Otočením bodu poloosu kmiten napětí dostaneme bod, kterým
prochází kružnice .
r 0
1
poloosa
uzlů U
(R )ov<
>(R )ov
poloosa
kmiten U
K
l/ zdrojiλ
l/λ
a)
ρ
ρ
ρρarg( )
ke zdrojik zátěži
ρ
ρ
Kk
k
k k
ρ konst
σr =
b)
Obr. Pro
bezeztrátové vedení leží všechny body vnější kružnici diagramu Stejný postup lze
použít pro krátké úseky vedení malými ztrátami.11b. 5.8) kladném smyslu (doleva). 5. Podobně bychom
určili vzdálenost první kmitny napětí vstupu vedení otáčením bodu zvst směrem zátěži
