Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.
1).
U bezeztrátového vedení měrný útlum modul činitele odrazu při
transformaci nemění (bod pohybuje jen kružnici). 5.Elektromagnetické vlny, antény vedení 39
ρ
ρ
r =0
0,5
1
0,5-0,5
2-2
x =
-1
a)
l/ zdrojiλ
ρ
ρ
b)
K
P P
l/λ
Obr.0,5 (otočení otáček
kolem diagramu nemění výsledek)
• zakreslení bodu této spojnici vzdálenosti středu diagramu zmenšené
v poměru e-2β l
• odečtení složek normované vstupní impedance rvst xvst popisu kružnic, které
prochází bodem P
• vypočítat vstupní impedanci vedení Zvst Zov. 5. závorkách jsou výsledky odpovídající situaci Příklad 5. odnormování získané
hodnoty dostaneme impedanci zátěže vedení.57) j. zakreslení normované hodnoty vstupní impedance otočíme bod l/λ směrem
„k zátěži“ vzdálenost získaného bodu zvětšíme poměru e+2β l
.xvst )
Připomeňme, při výpočtech nutno dosazovat hodnotu vlnové délky daném
vedení.
Poměr l/λ můžeme před zakreslováním zmenšit n. Jak poznáme další kapitole, vedení dielektrikem mezi vodiči vedení délka
vlny vedení kratší než délka vlny volném prostoru (při stejném kmitočtu) jejich
poměr udává činitel zkrácení .10: Transformace impedance vedení
a) Smithův diagram transformace impedance zátěže vstup vedení
Postup transformace impedance zátěže vstup vedení délky který ukazuje
512H511HObr.10b můžeme shrnout následujících kroků:
• normování zatěžovací impedance podle 513H512H(5.(rvst +j.
Pomocí Smithova diagramu možno názorně rychle řešit řadu dalších úloh.
Transformaci impedance možné provádět opačným směrem vstupu vedení na
jeho konec. Uveďme
si alespoň některé nich. 5.xk
• zakreslení bodu průsečíku kružnic (bod 514H513HObr.
.10) spojnice se
středem diagramu
• otočení spojnice (fázoru l/λ dílků směrem „ke zdroji“, zakreslení bodu P´
