Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.
3)
V symbolickém vyjádření jednotkovou amplitudou tvar
( exp exp= (12.5)
s kladným znaménkem exponentu: jkz znamená teď fázové zpoždění.
Každý prostorový signál můžeme složit elementárních signálů 896H895H(12.
Protože této stati nezajímáme časovou závislost exp( učiníme zde výjimku
od běžné konvence shodě mnoha publikacemi oboru teorie pole budeme předpokládat
časovou závislost exp(- t), tedy záporným znaménkem exponentu.
. 12.1: Elementární prostorový signál
a) jednorozměrný dvourozměrný
Analogicky elementárnímu prostorovému signálu směru existuje elementární
signál směru E(y) Emy sin( y)]. Tuto
nesnáz lze však obejít. Signál popsán zpětnou
Fourierovou transformací spektrální funkce:
( )
( )
( exp exp=
−∞
+∞
−∞
+∞
∫∫
1
2
2
π
ω (12. neuniformními vlnami ale špatně počítá. Počáteční fáze teď ale týkají sinusovky prostorového rozložení
intenzity pole, časového.3) různými prostorovými kmitočty různými amplitudami různými
počátečními fázemi.
Elementární prostorový signál 898H897H(12.Elektromagnetické vlny, antény vedení 131
T
Tx
y
x
y
Tx
x
y
a) b)
Obr. Tak především pro intenzitu pole rovinné vlny šířící směru
+z musí být
( em
jkz
= +
(12. úhlovou prostorovou frekvenci a
prostorovou periodu Složením obou signálů získáme dvojrozměrný signál
( sin= (12.
897H896H(12.2) resp. vlnoploše není
amplituda vlny konstantní, ale mění se. Spektrální složky
s nejvyššími prostorovými kmitočty určují detaily obrazu.6)
Naopak spektrální funkce signálu dána přímou Fourierovou transformací. Amplitudy fáze jednotlivých kmitočtových složek vyjadřuje
dvojrozměrná spektrální funkce ωx, ωy) prostorového signálu. Tato změna
vyžaduje, abychom všech dosud odvozených vzorcích, pokud budeme potřebovat,
zaměnili naopak.4)
Na promítacím plátně nám jevil jako osnova šikmých pruhů. Ukážeme, neuniformní vlnu rozložením amplitud např.2) neuniformní rovinnou vlnou
