Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.
Pro pochopení si
představme diapozitiv promítnutý plátno.
Elektromagnetické vlnění může obsahovat informaci časové závislosti intenzity pole
E(t). dalším budeme předpokládat, časová závislost E(t) je
harmonickým kmitáním neměnnou amplitudou frekvencí nebudeme zajímat. promítacím plátně bychom viděli osnovu tmavých světlých pruhů
s neostrými intenzitě sinusovými) přechody. Osa světelného kužele projektoru udává směr
šíření, rovina plátna kolmá. Anebo podle 895H894H(12. Protože prosté harmonické
kmitání "stavebním kamenem" signálu, považuje někdy toto kmitání elementární
signál, když samo žádnou informaci nenese.1 Prostorový signál, prostorové kmitočty
Pod pojmem elektrický signál máme většinou mysli čase proměnné napětí U(t)
(nebo třeba intenzitu pole E(t)), něhož časové závislosti zakódována informace. prostorová frekvence ve
směru rozměr [1/m]. Amplitudy fáze těchto spektrálních
složek udává spektrální funkce S(ω).1) že
je dán zpětnou Fourierovou transformací své spektrální funkce. Rozložení intenzity pole plátně ("obrázek") je
prostorovým signálem. časovou periodou 1/f.2)
kde tzv. Víme
také, signál U(t) můžeme složit konečného nebo nekonečného počtu harmonických napětí
s různými kmitočty, amplitudami počátečními fázemi. Protože však existuje prostoru, může také obsahovat informaci prostorovém
rozložení intenzity.) světlých pruhů tzv. jím
harmonická změna amplitudy intenzity pole směru jedné osy, např. druhém směru je
amplituda stálá. Elementární signál určen amplitudou, fází a
(časovým) kmitočtem resp. Převrácená hodnota prostorové periody tzv.
Předmětem studia bude prostorový signál y). Příslušný signál je
( t
=
−∞
+∞
∫
1
2π
ω ωω
(12.1)
Říkáme, signál dán součtem svých spektrálních složek. Pruhy byly kolmé Vzdálenost dvou
sousedních (např. prostorová perioda směru rozměr
délky. úhlová prostorová frekvence směru Jednička součtu sinusovou
funkcí nutná proto, E(x) amplituda intenzity (ne okamžitá hodnota) nemůže být
záporná.
V analogii elektrickými signály zavedeme elementární prostorový signál.
.130 Fakulta elektrotechniky komunikačních technologií VUT Brně
12 Základy radiooptiky
12. Matematické vyjádření popsaného elementárního signálu je
( xmx 1sin sinπ (12. Rozložení fázoru intenzity pole )~
,E rovině kolmé směru šíření
(z), němž zakódována informace, nazýváme prostorovým signálem