Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.
Rozložení intenzity pole plátně ("obrázek") je
prostorovým signálem. prostorová frekvence ve
směru rozměr [1/m]. dalším budeme předpokládat, časová závislost E(t) je
harmonickým kmitáním neměnnou amplitudou frekvencí nebudeme zajímat.1)
Říkáme, signál dán součtem svých spektrálních složek.) světlých pruhů tzv. Pruhy byly kolmé Vzdálenost dvou
sousedních (např.130 Fakulta elektrotechniky komunikačních technologií VUT Brně
12 Základy radiooptiky
12.1) že
je dán zpětnou Fourierovou transformací své spektrální funkce.
Předmětem studia bude prostorový signál y). Amplitudy fáze těchto spektrálních
složek udává spektrální funkce S(ω). Rozložení fázoru intenzity pole )~
,E rovině kolmé směru šíření
(z), němž zakódována informace, nazýváme prostorovým signálem. jím
harmonická změna amplitudy intenzity pole směru jedné osy, např. Matematické vyjádření popsaného elementárního signálu je
( xmx 1sin sinπ (12.2)
kde tzv. Osa světelného kužele projektoru udává směr
šíření, rovina plátna kolmá. druhém směru je
amplituda stálá.
Elektromagnetické vlnění může obsahovat informaci časové závislosti intenzity pole
E(t). Víme
také, signál U(t) můžeme složit konečného nebo nekonečného počtu harmonických napětí
s různými kmitočty, amplitudami počátečními fázemi. promítacím plátně bychom viděli osnovu tmavých světlých pruhů
s neostrými intenzitě sinusovými) přechody. Převrácená hodnota prostorové periody tzv. Příslušný signál je
( t
=
−∞
+∞
∫
1
2π
ω ωω
(12. prostorová perioda směru rozměr
délky. Protože však existuje prostoru, může také obsahovat informaci prostorovém
rozložení intenzity.1 Prostorový signál, prostorové kmitočty
Pod pojmem elektrický signál máme většinou mysli čase proměnné napětí U(t)
(nebo třeba intenzitu pole E(t)), něhož časové závislosti zakódována informace.
. Pro pochopení si
představme diapozitiv promítnutý plátno.
V analogii elektrickými signály zavedeme elementární prostorový signál. Elementární signál určen amplitudou, fází a
(časovým) kmitočtem resp. časovou periodou 1/f. Protože prosté harmonické
kmitání "stavebním kamenem" signálu, považuje někdy toto kmitání elementární
signál, když samo žádnou informaci nenese. úhlová prostorová frekvence směru Jednička součtu sinusovou
funkcí nutná proto, E(x) amplituda intenzity (ne okamžitá hodnota) nemůže být
záporná. Anebo podle 895H894H(12
