Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.
úhlová prostorová frekvence směru Jednička součtu sinusovou
funkcí nutná proto, E(x) amplituda intenzity (ne okamžitá hodnota) nemůže být
záporná. Osa světelného kužele projektoru udává směr
šíření, rovina plátna kolmá. Elementární signál určen amplitudou, fází a
(časovým) kmitočtem resp.
Předmětem studia bude prostorový signál y).
V analogii elektrickými signály zavedeme elementární prostorový signál. dalším budeme předpokládat, časová závislost E(t) je
harmonickým kmitáním neměnnou amplitudou frekvencí nebudeme zajímat. Protože však existuje prostoru, může také obsahovat informaci prostorovém
rozložení intenzity. Rozložení intenzity pole plátně ("obrázek") je
prostorovým signálem.
Elektromagnetické vlnění může obsahovat informaci časové závislosti intenzity pole
E(t). Víme
také, signál U(t) můžeme složit konečného nebo nekonečného počtu harmonických napětí
s různými kmitočty, amplitudami počátečními fázemi. Převrácená hodnota prostorové periody tzv.2)
kde tzv. Příslušný signál je
( t
=
−∞
+∞
∫
1
2π
ω ωω
(12.
. Matematické vyjádření popsaného elementárního signálu je
( xmx 1sin sinπ (12. promítacím plátně bychom viděli osnovu tmavých světlých pruhů
s neostrými intenzitě sinusovými) přechody. jím
harmonická změna amplitudy intenzity pole směru jedné osy, např.) světlých pruhů tzv.1) že
je dán zpětnou Fourierovou transformací své spektrální funkce. Anebo podle 895H894H(12. časovou periodou 1/f.1 Prostorový signál, prostorové kmitočty
Pod pojmem elektrický signál máme většinou mysli čase proměnné napětí U(t)
(nebo třeba intenzitu pole E(t)), něhož časové závislosti zakódována informace. Amplitudy fáze těchto spektrálních
složek udává spektrální funkce S(ω). prostorová perioda směru rozměr
délky. druhém směru je
amplituda stálá.1)
Říkáme, signál dán součtem svých spektrálních složek.130 Fakulta elektrotechniky komunikačních technologií VUT Brně
12 Základy radiooptiky
12. Pruhy byly kolmé Vzdálenost dvou
sousedních (např. Pro pochopení si
představme diapozitiv promítnutý plátno. Protože prosté harmonické
kmitání "stavebním kamenem" signálu, považuje někdy toto kmitání elementární
signál, když samo žádnou informaci nenese. prostorová frekvence ve
směru rozměr [1/m]. Rozložení fázoru intenzity pole )~
,E rovině kolmé směru šíření
(z), němž zakódována informace, nazýváme prostorovým signálem
