Elektromagnetické vlny, antény a vedení (přednášky)

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL - Zdeněk Nováček

Strana 132 z 145

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Matematické vyjádření popsaného elementárního signálu je ( xmx 1sin sinπ (12. Protože prosté harmonické kmitání "stavebním kamenem" signálu, považuje někdy toto kmitání elementární signál, když samo žádnou informaci nenese. . promítacím plátně bychom viděli osnovu tmavých světlých pruhů s neostrými intenzitě sinusovými) přechody. Pro pochopení si představme diapozitiv promítnutý plátno. Pruhy byly kolmé Vzdálenost dvou sousedních (např. Osa světelného kužele projektoru udává směr šíření, rovina plátna kolmá. Elementární signál určen amplitudou, fází a (časovým) kmitočtem resp. druhém směru je amplituda stálá. Příslušný signál je ( t = −∞ +∞ ∫ 1 2π ω ωω (12.2) kde tzv. jím harmonická změna amplitudy intenzity pole směru jedné osy, např. Anebo podle 895H894H(12. dalším budeme předpokládat, časová závislost E(t) je harmonickým kmitáním neměnnou amplitudou frekvencí nebudeme zajímat.130 Fakulta elektrotechniky komunikačních technologií VUT Brně 12 Základy radiooptiky 12. V analogii elektrickými signály zavedeme elementární prostorový signál. Předmětem studia bude prostorový signál y).) světlých pruhů tzv. úhlová prostorová frekvence směru Jednička součtu sinusovou funkcí nutná proto, E(x) amplituda intenzity (ne okamžitá hodnota) nemůže být záporná. prostorová frekvence ve směru rozměr [1/m]. Rozložení intenzity pole plátně ("obrázek") je prostorovým signálem. Víme také, signál U(t) můžeme složit konečného nebo nekonečného počtu harmonických napětí s různými kmitočty, amplitudami počátečními fázemi. Elektromagnetické vlnění může obsahovat informaci časové závislosti intenzity pole E(t). prostorová perioda směru rozměr délky. Amplitudy fáze těchto spektrálních složek udává spektrální funkce S(ω).1 Prostorový signál, prostorové kmitočty Pod pojmem elektrický signál máme většinou mysli čase proměnné napětí U(t) (nebo třeba intenzitu pole E(t)), něhož časové závislosti zakódována informace.1) Říkáme, signál dán součtem svých spektrálních složek. Protože však existuje prostoru, může také obsahovat informaci prostorovém rozložení intenzity. časovou periodou 1/f.1) že je dán zpětnou Fourierovou transformací své spektrální funkce. Převrácená hodnota prostorové periody tzv. Rozložení fázoru intenzity pole )~ ,E rovině kolmé směru šíření (z), němž zakódována informace, nazýváme prostorovým signálem