Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.
Předností tohoto uspořádání možnost umístění primárního zářiče
a všech ostatních přístrojů zařízení dozadu hlavní reflektor.
Běžné parabolické antény mají činitele směrovosti (Dmax) několik tisíc (zisk až
40 dB). běžné technické praxi používají
reflektory průměru asi metry. 893H892HObr. Hlavní zrcadlo (větší) parabolické,
pomocné hyperbolické. Proč nenapájené (pasivní) prvky Yagiho antény mají vliv směrovou
charakteristiku antény. Stacionární reflektor Arecibu průměr
dokonce 300 metrů.15a reflektor částečně zastíněn před ním upevněným
primárním zářičem. 11.
Nesprávný poměr f/d zmenšuje hodnotu . Důsledkem nižší hodnota činitele Tuto nevýhodu lze odstranit
provedením "ofset", která nakreslena 892H891HObr. Činitel tak zvýší asi jednu desetinu. 10. Takto
jsou řešeny mnohé antény pro příjem družicové televize. Kam připojen druhý konec napáječe T-antény (obr. Primární zářič totiž nesmí být ani příliš blízko ani
příliš daleko reflektoru.15: Parabolické antény
a) rotační paraboloid provedení ofset Cassegrainova anténa
V uspořádání podle 891H890HObr.15c nakresleno
schématické uspořádání antény dvěma zrcadly. Kdyby byl příliš blízko, pak (vzhledem své vlastní směrové
charakteristice) nestačí dostatečně ozářit okrajové části reflektoru.Elektromagnetické vlny, antény vedení 129
tak, aby poměr f/d byl blízký hodnotě 0,4. Popsaná anténa nazývá
Cassegrainova anténa podle francouzského optika N. Fokusační vlastnosti zůstávají zachovány,
ale ohnisko leží mimo vyzařovaný svazek. Pro kosmický výzkum radioastronomii staví
parabolické antény průměrem metrů. Příliš vzdálený primární
zářič naopak ozařuje nejen reflektor, ale jeho okolí část energie tak přichází nazmar. Reflektor stále součástí
parabolické plochy, ale právě jeho vrchlíkem. Omezujícím
faktorem pro další zvyšování zisku hlavně omezená přesnost, jakou lze vyrobit udržet
správný tvar reflektoru při velikých průměrech.5 Kontrolní otázky příklady (894H893HKapitola 11)
4. antén pro speciální účely lze dosáhnout zisku kolem 60ti dB. 11. Jak být natočena feritová anténa proti směru vysílači ?
6. 11.15b. století.1c) ?
5.
d
f
O
O
a) c)
Obr.Cassegraina, který žil 17.
11. 11
