Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.
Kdyby byl příliš blízko, pak (vzhledem své vlastní směrové
charakteristice) nestačí dostatečně ozářit okrajové části reflektoru.Elektromagnetické vlny, antény vedení 129
tak, aby poměr f/d byl blízký hodnotě 0,4. 11. Důsledkem nižší hodnota činitele Tuto nevýhodu lze odstranit
provedením "ofset", která nakreslena 892H891HObr. Příliš vzdálený primární
zářič naopak ozařuje nejen reflektor, ale jeho okolí část energie tak přichází nazmar. Jak být natočena feritová anténa proti směru vysílači ?
6.
11. Činitel tak zvýší asi jednu desetinu.Cassegraina, který žil 17. 11. Primární zářič totiž nesmí být ani příliš blízko ani
příliš daleko reflektoru. Takto
jsou řešeny mnohé antény pro příjem družicové televize. Stacionární reflektor Arecibu průměr
dokonce 300 metrů.15: Parabolické antény
a) rotační paraboloid provedení ofset Cassegrainova anténa
V uspořádání podle 891H890HObr. Fokusační vlastnosti zůstávají zachovány,
ale ohnisko leží mimo vyzařovaný svazek.15b.1c) ?
5. Proč nenapájené (pasivní) prvky Yagiho antény mají vliv směrovou
charakteristiku antény. Popsaná anténa nazývá
Cassegrainova anténa podle francouzského optika N.15a reflektor částečně zastíněn před ním upevněným
primárním zářičem. Kam připojen druhý konec napáječe T-antény (obr.15c nakresleno
schématické uspořádání antény dvěma zrcadly. antén pro speciální účely lze dosáhnout zisku kolem 60ti dB. Předností tohoto uspořádání možnost umístění primárního zářiče
a všech ostatních přístrojů zařízení dozadu hlavní reflektor. 11. 10.
d
f
O
O
a) c)
Obr. Pro kosmický výzkum radioastronomii staví
parabolické antény průměrem metrů. 11. 893H892HObr. Hlavní zrcadlo (větší) parabolické,
pomocné hyperbolické. běžné technické praxi používají
reflektory průměru asi metry. Omezujícím
faktorem pro další zvyšování zisku hlavně omezená přesnost, jakou lze vyrobit udržet
správný tvar reflektoru při velikých průměrech.5 Kontrolní otázky příklady (894H893HKapitola 11)
4.
Nesprávný poměr f/d zmenšuje hodnotu . Reflektor stále součástí
parabolické plochy, ale právě jeho vrchlíkem.
Běžné parabolické antény mají činitele směrovosti (Dmax) několik tisíc (zisk až
40 dB). století