Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.
Obrysová křivka elipsa. 11. Oba požadavky (rovnoběžnost paprsků konstantní fáze ústí) jsou
rovnocenné. rádiových kmitočtech prakticky nepoužívají, protože při velkém průměru
jsou příliš těžké.
Snad nejrozšířenějšími plošnými anténami jsou různé druhy parabolických
reflektorových antén (887H886HObr. Reflektor opět jen sekundární zářič, který musí být
ozařován ohniska mírně směrovým zářičem primárním (bývá trychtýř, dipólek,
šroubovicová anténka ap.128 Fakulta elektrotechniky komunikačních technologií VUT Brně
Na 883H882HObr.14a vidíme řez anténou čočkou vyrobena vysokofrekvenčního
dielektrika celý útvar rotačně souměrný kolem vodorovné osy. 11. menší míře ovlivňuje směrová charakteristika primárního zářiče. Při ozáření ohniska se
vytvoří ústí soufázové vlnění (rovinná vlna). Apertura kruhová, takže pro
šířku hlavního laloku platí vztahu 889H888H(11.3) pro činitele směrovosti (resp.
Běžně dosažitelný činitel využití ústí asi 0,6. Jejich funkce stejná jako funkce zpomalujících čoček.3) zisk podle 886H885H(11. Aby byly splněny, musí být čočka vrchlíkem dvojdílného rotačního hyperboloidu
(obrysová křivka hyperbola). říká primární zářič nebo někdy také ozařovač Podle
geometrické optiky paprsky při vstupu prostředí čočky lámou (ke kolmici) tak, na
výstupu apertuře) jsou všechny rovnoběžné. vlastnostech antény rozhodují hlavně velikost, tvar přesnost
provedení reflektoru. 11. Při návrhu obvykle vychází
z požadovaného zisku vypočítá průměr reflektoru Ohnisková vzdálenost stanoví
. 11.
Činitel využití ústí dobré antény asi 0,5 0,6. Také namáhání větrem malé. jeho ústí opět rovinná vlna (tedy všude stejná fáze anebo pohledu
geometrické optiky jsou tam všechny paprsky rovnoběžné). Podle vlnové optiky rozhodující, vlny
z ohniska přicházejí roviny apertury různě dlouhých drahách různých prostředích
(vzduch, čočka) jejich fáze nějak zpozdí. tvoří
soustavu planárních vlnovodů, kterých fázová rychlost vlnění větší než (proto
urychlující). Elektrické vlastnosti závisí průměru apertury
(čočky) kvalitě konstrukce. Protože uvnitř čočky fázová rychlost vlny menší než
v okolí, nazývají tyto čočky zpomalující. Vlastní čočka jen
tzv. Šířku hlavního laloku počítáme podle 885H884H(11.
Urychlující čočky (kovové) nepotřebují masivní dielektrikum proto jsou lehké mají
malé ztráty. Zpomalující čočky jsou běžné optických
kmitočtech.15). Podmínkou je, všechny vlny (paprsky)
doznají stejného zpoždění, takže všude apertuře vlnění stejnou fázi; čočky
vystupuje rovinná vlna.5). zisk) vztah 890H889H(11. Jsou vyrobeny mnoha kovových tvarovaných rovnoběžných pásků. sekundární zářič který musí být ozářen ohniska jinou anténou, zpravidla jen mírně
směrovou (trychtýř).5).15a reflektor tvar vrchlíku rotačního
paraboloidu.14c). Protože ale uvnitř urychlující čočky fázová
rychlost vlny větší než okolí, musí mít tyto čočky "vydutý" tvar (mají vzhled jako
zpomalující "rozptylka", ale chovají jako "spojka").
f
O
n>1
O
n<1
d
a) c)
Obr.
V "klasickém" provedení 888H887HObr.). 11.14: Antény čočky
a) zpomalující čočka vznik rovinné vlny urychlující čočka
Na rozdíl optiky můžeme radiotechnice konstruovat čočky urychlující
(884H883HObr
