Elektromagnetické vlny, antény a vedení (přednášky)

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL - Zdeněk Nováček

Strana 121 z 145

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Zisk .2: Feritová anténa 11. Důležitá směrová charakteristika dipólu vertikální rovině, protože maximum vyzařování mělo směřovat předepsaného směru ionosféře. Tečky obrázku symbolizují izolátory. Magnetická složka přicházející vlny indukuje cívce napětí, které pak zpracuje přijímač. maximální příjem Obr. Tomu vyhovují některé druhy feritů. Indukované napětí je největší, když vektor rovnoběžný osou cívky. Většinou jsou antény složené horizontálních vodičů. Pro příjem dlouhých středních vln používají nejčastěji prutová nebo drátová provedení popsaných antén. Napětí indukované rámové anténě malé, pokud anténa nemá dostatečný průměr (desítky centimetrů více).Elektromagnetické vlny, antény vedení 119 Protože značnou část ceny velkých antén reprezentují izolátory (patní kotevní), je snahou navrhovat konstrukce, které alespoň zčásti bez těchto izolátorů obejdou. Feritová anténa však anténou náhražkovou. Materiál jádra musí mít ovšem malé ztráty rádiových frekvencích. tomto směru činitel směrovosti (absolutní zisk okolo dB). 11. Feritová anténa rámová anténa (cívka) s průměrem asi cm, které vloženo několik centimetrů dlouhé feritové jádro (847H846HObr. 11. Tento nedostatek lze zmírnit tím, do cívky vloží feromagnetické jádro. Rámová anténa plochá cívka několika závity, zpravidla většího průměru. 11. když některých zemích velkou rozlohou řídkým osídlením toto pásmo využíváno pro rozhlasové služby, většina provozovaných spojů jsou "služební" spoje různého druhu. montována tak, aby její osa byla vodorovná. Jednoduchou levnou anténou horizontální dipól zavěšen mezi dva stožáry a uprostřed napájen symetrickým napáječem (848H847HObr. vedením připojeným určité výšce nad zemí Tento způsob napájení poměrně častý vkv antén (viz 846H845HObr. Její účinná délka bývá jen několik milimetrů slušných vlastností dosahuje vyladěním cívky rezonance.1c). Používá také vícedrátovém provedení; může pak pracovat širším kmitočtovém pásmu. Například když anténa délku λ/4, může být patě uzemněná napájená bočníkem tj. Je-li vektor kolmý osu rámu, je magnetický tok cívkou nulový indukované napětí také. 11.2 Krátkovlnné antény Krátkovlnné pásmo doménou ionosférické vlny. Anténa tedy zřetelně vyjádřené směrové vlastnosti.2). této charakteristiky lze vyvodit požadavky antény.3a). Ty jsou odvozeny rámových antén. musí být vesměs směrové, maximem vyzařování pod jistým elevačním úhlem nahoru ionosféře) vítaná jejich širokopásmovost, která pak umožňuje snadno měnit pracovní frekvence podle okamžitého stavu ionosféry. Mnohé nich jsou navrženy pro spojení dvou pevných míst, tedy jako spoje směrové. Dipól tedy není anténou velkým ziskem. přenosných přijímačích jsou běžně vestavěny feritové antény. Dipól svým zrcadlovým obrazem (podle roviny zemského povrchu) tvoří dvouprvkovou protifázovou soustavu tak snadno odvodíme, vyzařování maximální pod elevačním úhlem Δ arcsin(λ/4h) kde výška zavěšení antény nad zemí