Elektromagnetické vlny, antény a vedení (přednášky)

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL - Zdeněk Nováček

Strana 121 z 145

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
montována tak, aby její osa byla vodorovná. tomto směru činitel směrovosti (absolutní zisk okolo dB). 11.2 Krátkovlnné antény Krátkovlnné pásmo doménou ionosférické vlny. Feritová anténa však anténou náhražkovou. když některých zemích velkou rozlohou řídkým osídlením toto pásmo využíváno pro rozhlasové služby, většina provozovaných spojů jsou "služební" spoje různého druhu.3a). Mnohé nich jsou navrženy pro spojení dvou pevných míst, tedy jako spoje směrové. Magnetická složka přicházející vlny indukuje cívce napětí, které pak zpracuje přijímač. Anténa tedy zřetelně vyjádřené směrové vlastnosti. Tomu vyhovují některé druhy feritů. Rámová anténa plochá cívka několika závity, zpravidla většího průměru. Indukované napětí je největší, když vektor rovnoběžný osou cívky. Tečky obrázku symbolizují izolátory. přenosných přijímačích jsou běžně vestavěny feritové antény. 11.2: Feritová anténa 11. Důležitá směrová charakteristika dipólu vertikální rovině, protože maximum vyzařování mělo směřovat předepsaného směru ionosféře. 11. Napětí indukované rámové anténě malé, pokud anténa nemá dostatečný průměr (desítky centimetrů více). maximální příjem Obr. Feritová anténa rámová anténa (cívka) s průměrem asi cm, které vloženo několik centimetrů dlouhé feritové jádro (847H846HObr. 11. Jednoduchou levnou anténou horizontální dipól zavěšen mezi dva stožáry a uprostřed napájen symetrickým napáječem (848H847HObr. Většinou jsou antény složené horizontálních vodičů. musí být vesměs směrové, maximem vyzařování pod jistým elevačním úhlem nahoru ionosféře) vítaná jejich širokopásmovost, která pak umožňuje snadno měnit pracovní frekvence podle okamžitého stavu ionosféry. Je-li vektor kolmý osu rámu, je magnetický tok cívkou nulový indukované napětí také. Dipól tedy není anténou velkým ziskem. Pro příjem dlouhých středních vln používají nejčastěji prutová nebo drátová provedení popsaných antén. Používá také vícedrátovém provedení; může pak pracovat širším kmitočtovém pásmu.2). Materiál jádra musí mít ovšem malé ztráty rádiových frekvencích. vedením připojeným určité výšce nad zemí Tento způsob napájení poměrně častý vkv antén (viz 846H845HObr. Tento nedostatek lze zmírnit tím, do cívky vloží feromagnetické jádro.1c).Elektromagnetické vlny, antény vedení 119 Protože značnou část ceny velkých antén reprezentují izolátory (patní kotevní), je snahou navrhovat konstrukce, které alespoň zčásti bez těchto izolátorů obejdou. Její účinná délka bývá jen několik milimetrů slušných vlastností dosahuje vyladěním cívky rezonance. Například když anténa délku λ/4, může být patě uzemněná napájená bočníkem tj. Zisk . Dipól svým zrcadlovým obrazem (podle roviny zemského povrchu) tvoří dvouprvkovou protifázovou soustavu tak snadno odvodíme, vyzařování maximální pod elevačním úhlem Δ arcsin(λ/4h) kde výška zavěšení antény nad zemí. Ty jsou odvozeny rámových antén. této charakteristiky lze vyvodit požadavky antény