Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.
Její účinná délka bývá jen několik
milimetrů slušných vlastností dosahuje vyladěním cívky rezonance. 11. 11. Mnohé nich jsou navrženy pro
spojení dvou pevných míst, tedy jako spoje směrové. této charakteristiky lze vyvodit
požadavky antény.
Pro příjem dlouhých středních vln používají nejčastěji prutová nebo drátová
provedení popsaných antén. Důležitá směrová charakteristika dipólu vertikální rovině, protože
maximum vyzařování mělo směřovat předepsaného směru ionosféře. když některých zemích velkou
rozlohou řídkým osídlením toto pásmo využíváno pro rozhlasové služby, většina
provozovaných spojů jsou "služební" spoje různého druhu. Feritová anténa však anténou náhražkovou. Dipól tedy není anténou velkým ziskem. Většinou jsou
antény složené horizontálních vodičů. Je-li vektor kolmý osu rámu, je
magnetický tok cívkou nulový indukované napětí také. montována tak, aby její osa byla vodorovná.Elektromagnetické vlny, antény vedení 119
Protože značnou část ceny velkých antén reprezentují izolátory (patní kotevní), je
snahou navrhovat konstrukce, které alespoň zčásti bez těchto izolátorů obejdou. Tečky obrázku symbolizují
izolátory. vedením
připojeným určité výšce nad zemí Tento způsob napájení poměrně častý vkv antén
(viz 846H845HObr. musí být vesměs směrové, maximem vyzařování pod jistým
elevačním úhlem nahoru ionosféře) vítaná jejich širokopásmovost, která pak
umožňuje snadno měnit pracovní frekvence podle okamžitého stavu ionosféry. Magnetická složka
přicházející vlny indukuje cívce napětí, které pak zpracuje přijímač.2). Používá také vícedrátovém provedení; může pak pracovat širším
kmitočtovém pásmu. Feritová anténa rámová anténa (cívka)
s průměrem asi cm, které vloženo několik centimetrů dlouhé feritové jádro
(847H846HObr. Rámová anténa plochá cívka několika závity,
zpravidla většího průměru. Například
když anténa délku λ/4, může být patě uzemněná napájená bočníkem tj.1c). přenosných přijímačích jsou běžně vestavěny feritové antény. Dipól svým
zrcadlovým obrazem (podle roviny zemského povrchu) tvoří dvouprvkovou protifázovou
soustavu tak snadno odvodíme, vyzařování maximální pod elevačním úhlem
Δ arcsin(λ/4h) kde výška zavěšení antény nad zemí.
Jednoduchou levnou anténou horizontální dipól zavěšen mezi dva stožáry a
uprostřed napájen symetrickým napáječem (848H847HObr. Materiál jádra musí mít ovšem malé ztráty rádiových
frekvencích.3a). Anténa tedy zřetelně vyjádřené
směrové vlastnosti. Zisk
. Indukované napětí je
největší, když vektor rovnoběžný osou cívky. Tomu vyhovují některé druhy feritů. 11. Tento nedostatek lze zmírnit tím, do
cívky vloží feromagnetické jádro.2 Krátkovlnné antény
Krátkovlnné pásmo doménou ionosférické vlny.
maximální příjem
Obr. Napětí indukované rámové anténě malé, pokud anténa nemá
dostatečný průměr (desítky centimetrů více).
Ty jsou odvozeny rámových antén. 11.2: Feritová anténa
11. tomto směru činitel
směrovosti (absolutní zisk okolo dB)
