Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.
když některých zemích velkou
rozlohou řídkým osídlením toto pásmo využíváno pro rozhlasové služby, většina
provozovaných spojů jsou "služební" spoje různého druhu. montována tak, aby její osa byla vodorovná. této charakteristiky lze vyvodit
požadavky antény. Rámová anténa plochá cívka několika závity,
zpravidla většího průměru. Například
když anténa délku λ/4, může být patě uzemněná napájená bočníkem tj. Tečky obrázku symbolizují
izolátory. Feritová anténa však anténou náhražkovou. 11. Mnohé nich jsou navrženy pro
spojení dvou pevných míst, tedy jako spoje směrové.2 Krátkovlnné antény
Krátkovlnné pásmo doménou ionosférické vlny. Anténa tedy zřetelně vyjádřené
směrové vlastnosti. Dipól tedy není anténou velkým ziskem. musí být vesměs směrové, maximem vyzařování pod jistým
elevačním úhlem nahoru ionosféře) vítaná jejich širokopásmovost, která pak
umožňuje snadno měnit pracovní frekvence podle okamžitého stavu ionosféry.3a). Napětí indukované rámové anténě malé, pokud anténa nemá
dostatečný průměr (desítky centimetrů více).Elektromagnetické vlny, antény vedení 119
Protože značnou část ceny velkých antén reprezentují izolátory (patní kotevní), je
snahou navrhovat konstrukce, které alespoň zčásti bez těchto izolátorů obejdou. tomto směru činitel
směrovosti (absolutní zisk okolo dB).2). Její účinná délka bývá jen několik
milimetrů slušných vlastností dosahuje vyladěním cívky rezonance. přenosných přijímačích jsou běžně vestavěny feritové antény. Feritová anténa rámová anténa (cívka)
s průměrem asi cm, které vloženo několik centimetrů dlouhé feritové jádro
(847H846HObr.2: Feritová anténa
11. 11. Dipól svým
zrcadlovým obrazem (podle roviny zemského povrchu) tvoří dvouprvkovou protifázovou
soustavu tak snadno odvodíme, vyzařování maximální pod elevačním úhlem
Δ arcsin(λ/4h) kde výška zavěšení antény nad zemí.
maximální příjem
Obr.
Jednoduchou levnou anténou horizontální dipól zavěšen mezi dva stožáry a
uprostřed napájen symetrickým napáječem (848H847HObr. Tomu vyhovují některé druhy feritů. Indukované napětí je
největší, když vektor rovnoběžný osou cívky. 11. Materiál jádra musí mít ovšem malé ztráty rádiových
frekvencích. Používá také vícedrátovém provedení; může pak pracovat širším
kmitočtovém pásmu. 11. Většinou jsou
antény složené horizontálních vodičů. Je-li vektor kolmý osu rámu, je
magnetický tok cívkou nulový indukované napětí také. Důležitá směrová charakteristika dipólu vertikální rovině, protože
maximum vyzařování mělo směřovat předepsaného směru ionosféře. Tento nedostatek lze zmírnit tím, do
cívky vloží feromagnetické jádro. Zisk
. vedením
připojeným určité výšce nad zemí Tento způsob napájení poměrně častý vkv antén
(viz 846H845HObr.1c).
Pro příjem dlouhých středních vln používají nejčastěji prutová nebo drátová
provedení popsaných antén.
Ty jsou odvozeny rámových antén. Magnetická složka
přicházející vlny indukuje cívce napětí, které pak zpracuje přijímač
