Elektromagnetické vlny, antény a vedení (přednášky)

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL - Zdeněk Nováček

Strana 122 z 145

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Její rozměry jsou však značné: délka jedné strany kosočtverce bývá dvě čtyři vlnové délky.3c). důsledku velké rozteče vodičů nejširším místě však anténa také intenzivně vyzařuje. Jiným typem širokopásmové antény logaritmicko periodická dipólová soustava (krátce logaritmicko periodická anténa), jejíž schéma 851H850HObr. velká výhoda při častých změnách pracovní frekvence. 11. V nejjednodušším provedení "jen" symetrické vedení, jehož vodiče nejprve sebe vzdálí pak opět přiblíží. Zbývající dipóly jsou již rozladěny tak, nevyzařují prakticky vůbec. 11.120 Fakulta elektrotechniky komunikačních technologií VUT Brně lze zvýšit seskupením několika dipólů soustavy, ale toto řešení nákladné dnes se používá výjimečně. Zmenšíme-li frekvenci budícího napětí např. V tomto směru anténa zisk (činitel směrovosti asi 100).4. 11. Z impedančního hlediska tedy anténa chová jako konci přizpůsobené vedení její vstupní impedance reálná stálá (Zo). celé soustavy tedy září našem příkladu) pouze tři dipóly vytváří jistou směrovou charakteristiku. Řada horizontálních různě dlouhých dipólů propojených opakovaně kříženým vedením zavěšena pomocí několika stožárů tak, kratší dipóly jsou poněkud níže nad zemí než dipóly delší. 11. max.3: Krátkovlnné antény a) horizontální dipól kosočtverečná anténa Typickou krátkovlnnou anténou kosočtverečná (rombická) anténa (849H848HObr. zářenía) b) Obr. Anténa levná a používá často. Jemu sousední dipóly (kratší delší) jsou již mírně rozladěny odčerpávají (a vyzařují) výkon menší.4: Logaritmicko periodická anténa Funkci antény lze vysvětlit následovně. 11. h Z0 schéma: Zo max. konci připojen odpor rovný charakteristické impedanci . Při vhodné volbě rozměrů vzniká hlavní lalok směrové charakteristiky směru delší úhlopříčky kosočtverce pod předepsaným elevačním úhlem (směr šipky 850H849HObr.3b). záření Obr. polovinu, vlnová délka . Délky dipólů jejich vzdálenosti jsou voleny tak, poměr délek sousedních dipólů všude stejný a poměr sousedních vzdáleností také. určité frekvenci je, řekněme, jeden dipólů právě čtvrtvlnné rezonanci odčerpá vyzáří) společného napájecího vedení značný výkon