Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.
Z impedančního hlediska tedy anténa chová jako konci přizpůsobené vedení její
vstupní impedance reálná stálá (Zo). 11. celé soustavy tedy září našem příkladu) pouze tři dipóly vytváří jistou směrovou
charakteristiku. Anténa levná a
používá často.
V nejjednodušším provedení "jen" symetrické vedení, jehož vodiče nejprve sebe
vzdálí pak opět přiblíží.3c). Zmenšíme-li frekvenci budícího napětí např. Řada horizontálních
různě dlouhých dipólů propojených opakovaně kříženým vedením zavěšena pomocí
několika stožárů tak, kratší dipóly jsou poněkud níže nad zemí než dipóly delší. konci připojen odpor rovný charakteristické impedanci .4. 11.3: Krátkovlnné antény
a) horizontální dipól kosočtverečná anténa
Typickou krátkovlnnou anténou kosočtverečná (rombická) anténa (849H848HObr. zářenía) b)
Obr.120 Fakulta elektrotechniky komunikačních technologií VUT Brně
lze zvýšit seskupením několika dipólů soustavy, ale toto řešení nákladné dnes se
používá výjimečně. velká výhoda při častých změnách pracovní
frekvence. 11. záření
Obr.
V tomto směru anténa zisk (činitel směrovosti asi 100). Délky
dipólů jejich vzdálenosti jsou voleny tak, poměr délek sousedních dipólů všude stejný
a poměr sousedních vzdáleností také. 11.
h
Z0
schéma:
Zo
max. Její rozměry jsou však
značné: délka jedné strany kosočtverce bývá dvě čtyři vlnové délky. Zbývající dipóly jsou již rozladěny tak, nevyzařují prakticky
vůbec.
Jiným typem širokopásmové antény logaritmicko periodická dipólová soustava
(krátce logaritmicko periodická anténa), jejíž schéma 851H850HObr. důsledku velké rozteče vodičů nejširším místě však anténa také intenzivně
vyzařuje. Při vhodné volbě rozměrů vzniká hlavní lalok směrové charakteristiky směru
delší úhlopříčky kosočtverce pod předepsaným elevačním úhlem (směr šipky 850H849HObr. Jemu sousední dipóly (kratší delší) jsou již mírně rozladěny odčerpávají
(a vyzařují) výkon menší.
max. 11.4: Logaritmicko periodická anténa
Funkci antény lze vysvětlit následovně.3b). polovinu, vlnová délka
. určité frekvenci je, řekněme, jeden dipólů
právě čtvrtvlnné rezonanci odčerpá vyzáří) společného napájecího vedení značný
výkon
