Elektromagnetické vlny, antény a vedení (přednášky)

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL - Zdeněk Nováček

Strana 120 z 145

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
1 Antény pro dlouhé střední vlny Většina rádiových spojů tomto kmitočtovém pásmu (asi MHz) využívá povrchovou vlnu příslušné antény musí tedy vyzařovat vlnění vertikální polarizací.1 následujících obdobných obrázcích jsou tečkami znázorněny izolátory šipka ukazuje místo napájení. Obr. Když provozní důvody vyžadují velmi malou délku, používá tzv. prutová nebo bičová anténa, kterou tvoří pružný ocelový drát zasazený patním izolátoru. Anténu známe střech automobilů. Delší antény se většinou navrhují jako kotvený stožár patním izolátoru (840H839HObr. Délka antény je jen zlomkem délky vlny, malou účinnost používá jen pro příjem. Vodiče jsou pod anténou vzájemně spojené tvoří druhou (zemní) "svorku" antény. Proto vodivost povrchu uměle zvětšuje uzemňovacím systémem. 11. 11. . části antén působí stejně. Efekt kapacitního prodloužení vedení byl vysvětlen 843H842H5. 11.118 Fakulta elektrotechniky komunikačních technologií VUT Brně 11.1 b, anténu tvoří několik paralelně spojených vodičů) kapacitním prodloužením (842H841HObr. Mají délku asi čtvrtiny délky vlny 0,55λ, tedy několik set metrů (845H844HObr. 11.1b,c), kdy vertikální část zakončena kapacitou horizontální části proti zemi. mají, jak víme, malou účinnost.1a) anebo drátovém provedení, kdy svislý vodič (drát, lanko) izolovaně zavěšen pomocném horizontálním laně, uchyceném například mezi dva stožáry. Nelze tedy běžně stavět antény rezonanční délkou λ/4 někdy musí být antény provozních důvodů dokonce velmi krátké proti délce vlny. Lze zvýšit vícedrátovou úpravou (841H840HObr. Délka drátových provedení omezená proto jejich účinnost může být stále ještě nízká. důvodů mechanické stability musí být kotveny více patrech ocelovými lany.1d). Technické provedení antény závisí její délce účelu. Obě zmíněné úpravy zmenšují vstupní reaktanci antény tím usnadňují přizpůsobení vysílači zvyšují účinnost přizpůsobovacích obvodů. hlediska konstrukce antén hraje významnou roli poměrně velká vlnová délka (150 metrů několik km). 11. Těmto požadavkům vyhovuje vertikální nesymetrická anténa (monopól). Ten bývá tvořen desítkami stovkami vodičů paprskovitě uložených radiálně kolem antény malé hloubce pod povrchem země. Rozhlas některé služby, které převážně používají toto pásmo, vyžadují antény horizontální rovině všesměrové nebo jen mírně směrové. Aby kotevní lana netvořila vodivé pasivní prvky neovlivňovala směrovou charakteristiku účinnost, jsou dělena kotevními izolátory po úsecích asi 0,1λ Dostatečná účinnost antén podmíněna nejen přiměřenou délkou, ale i dobrou vodivostí zemského povrchu okolí; ten měl být "dokonale vodivou plochou" a k tomu skutečná země daleko. 844H843HObr. 11.1: Antény pro dlouhé střední vlny a) kotvený stožár L-anténa T-anténa příhradový stožár Antény velkých rozhlasových vysílačů jsou často konstruovány jako příhradové stožáry, stojící mohutném patním izolátoru, kterého jsou napájené