Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.
důvodů mechanické stability
musí být kotveny více patrech ocelovými lany.1d). 844H843HObr. Anténu známe střech automobilů. Mají délku asi čtvrtiny
délky vlny 0,55λ, tedy několik set metrů (845H844HObr. prutová nebo bičová anténa, kterou tvoří pružný
ocelový drát zasazený patním izolátoru. Nelze tedy běžně stavět antény rezonanční
délkou λ/4 někdy musí být antény provozních důvodů dokonce velmi krátké proti délce
vlny. Délka drátových provedení omezená proto
jejich účinnost může být stále ještě nízká. Lze zvýšit vícedrátovou úpravou (841H840HObr. 11.
. Když provozní důvody
vyžadují velmi malou délku, používá tzv. části antén působí stejně. Délka antény
je jen zlomkem délky vlny, malou účinnost používá jen pro příjem. Obě zmíněné úpravy
zmenšují vstupní reaktanci antény tím usnadňují přizpůsobení vysílači zvyšují účinnost
přizpůsobovacích obvodů.1 Antény pro dlouhé střední vlny
Většina rádiových spojů tomto kmitočtovém pásmu (asi MHz) využívá
povrchovou vlnu příslušné antény musí tedy vyzařovat vlnění vertikální polarizací. Efekt kapacitního
prodloužení vedení byl vysvětlen 843H842H5. 11. Aby kotevní lana netvořila vodivé pasivní
prvky neovlivňovala směrovou charakteristiku účinnost, jsou dělena kotevními izolátory
po úsecích asi 0,1λ Dostatečná účinnost antén podmíněna nejen přiměřenou délkou, ale
i dobrou vodivostí zemského povrchu okolí; ten měl být "dokonale vodivou plochou" a
k tomu skutečná země daleko. 11. Těmto požadavkům vyhovuje vertikální
nesymetrická anténa (monopól). 11.118 Fakulta elektrotechniky komunikačních technologií VUT Brně
11.1 následujících obdobných obrázcích jsou tečkami
znázorněny izolátory šipka ukazuje místo napájení. 11.1: Antény pro dlouhé střední vlny
a) kotvený stožár L-anténa T-anténa příhradový stožár
Antény velkých rozhlasových vysílačů jsou často konstruovány jako příhradové stožáry,
stojící mohutném patním izolátoru, kterého jsou napájené. Ten bývá tvořen desítkami stovkami vodičů paprskovitě uložených radiálně
kolem antény malé hloubce pod povrchem země. hlediska konstrukce antén hraje významnou roli poměrně
velká vlnová délka (150 metrů několik km).
Rozhlas některé služby, které převážně používají toto pásmo, vyžadují antény horizontální
rovině všesměrové nebo jen mírně směrové. Vodiče jsou pod anténou vzájemně
spojené tvoří druhou (zemní) "svorku" antény.1 b,
anténu tvoří několik paralelně spojených vodičů) kapacitním prodloužením (842H841HObr.
Technické provedení antény závisí její délce účelu. mají, jak víme, malou účinnost.1a) anebo drátovém
provedení, kdy svislý vodič (drát, lanko) izolovaně zavěšen pomocném horizontálním
laně, uchyceném například mezi dva stožáry. 11. Proto vodivost povrchu uměle zvětšuje uzemňovacím
systémem.1b,c),
kdy vertikální část zakončena kapacitou horizontální části proti zemi.
Obr. Delší antény se
většinou navrhují jako kotvený stožár patním izolátoru (840H839HObr
