Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.
Délka antény
je jen zlomkem délky vlny, malou účinnost používá jen pro příjem. Obě zmíněné úpravy
zmenšují vstupní reaktanci antény tím usnadňují přizpůsobení vysílači zvyšují účinnost
přizpůsobovacích obvodů. Těmto požadavkům vyhovuje vertikální
nesymetrická anténa (monopól).1d).
. Nelze tedy běžně stavět antény rezonanční
délkou λ/4 někdy musí být antény provozních důvodů dokonce velmi krátké proti délce
vlny.1: Antény pro dlouhé střední vlny
a) kotvený stožár L-anténa T-anténa příhradový stožár
Antény velkých rozhlasových vysílačů jsou často konstruovány jako příhradové stožáry,
stojící mohutném patním izolátoru, kterého jsou napájené. Delší antény se
většinou navrhují jako kotvený stožár patním izolátoru (840H839HObr. důvodů mechanické stability
musí být kotveny více patrech ocelovými lany. Když provozní důvody
vyžadují velmi malou délku, používá tzv. 11. Lze zvýšit vícedrátovou úpravou (841H840HObr. Anténu známe střech automobilů. 11. 11. Proto vodivost povrchu uměle zvětšuje uzemňovacím
systémem. Vodiče jsou pod anténou vzájemně
spojené tvoří druhou (zemní) "svorku" antény.
Obr. Efekt kapacitního
prodloužení vedení byl vysvětlen 843H842H5.1 Antény pro dlouhé střední vlny
Většina rádiových spojů tomto kmitočtovém pásmu (asi MHz) využívá
povrchovou vlnu příslušné antény musí tedy vyzařovat vlnění vertikální polarizací.1 b,
anténu tvoří několik paralelně spojených vodičů) kapacitním prodloužením (842H841HObr. 844H843HObr. Aby kotevní lana netvořila vodivé pasivní
prvky neovlivňovala směrovou charakteristiku účinnost, jsou dělena kotevními izolátory
po úsecích asi 0,1λ Dostatečná účinnost antén podmíněna nejen přiměřenou délkou, ale
i dobrou vodivostí zemského povrchu okolí; ten měl být "dokonale vodivou plochou" a
k tomu skutečná země daleko.
Rozhlas některé služby, které převážně používají toto pásmo, vyžadují antény horizontální
rovině všesměrové nebo jen mírně směrové. 11. 11. Délka drátových provedení omezená proto
jejich účinnost může být stále ještě nízká. hlediska konstrukce antén hraje významnou roli poměrně
velká vlnová délka (150 metrů několik km). Ten bývá tvořen desítkami stovkami vodičů paprskovitě uložených radiálně
kolem antény malé hloubce pod povrchem země.1b,c),
kdy vertikální část zakončena kapacitou horizontální části proti zemi.
Technické provedení antény závisí její délce účelu. prutová nebo bičová anténa, kterou tvoří pružný
ocelový drát zasazený patním izolátoru.1a) anebo drátovém
provedení, kdy svislý vodič (drát, lanko) izolovaně zavěšen pomocném horizontálním
laně, uchyceném například mezi dva stožáry. mají, jak víme, malou účinnost.1 následujících obdobných obrázcích jsou tečkami
znázorněny izolátory šipka ukazuje místo napájení.118 Fakulta elektrotechniky komunikačních technologií VUT Brně
11. Mají délku asi čtvrtiny
délky vlny 0,55λ, tedy několik set metrů (845H844HObr. 11. části antén působí stejně
