Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.
jaké vzdálenosti splněna podmínka rádiové viditelnosti pro vysílací
anténu výšce 300 příjem výšce ?
2.9: Měsíční ionosférická předpověď pro prosinec 2001
10.
1.
3. Jak daleko přímé spojnice vysílací přijímací antény předchozí otázky
smí být vrchol překážky uprostřed trasy dlouhé km, aby nezasahovala do
1.Fresnelovy zóny? Spoj pracuje kmitočtu GHz. Jaká vertikální vzdálenost sousedních minim intenzity pole místě přijímací
antény otázky je-li kmitočet vlny 600 MHz. 10.6 Kontrolní otázky příklady (839H838HKapitola 10)
11 Antény
Volba vhodné antény pro rádiový spoj závisí mnoha faktorech. nejdůležitějším
z nich patří pracovní kmitočet, mechanismus šíření, požadavky směrovost, provozní
podmínky, výkon vysílače ovšem také ekonomické možnosti. následujícím přehledu jsou
antény členěny podle kmitočtových pásem současně podle mechanismů šíření.Elektromagnetické vlny, antény vedení 117
Obr
