Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.
Jedním odrazem (skokem) lze překonat
vzdálenost 4000 (měřeno podél povrchu Země). Zato noci, kdy vrstva rekombinací mizí, šíří střední vlny velmi
dobře odrazem vrstvy Mechanismus spojení ionosférickou vlnou největší význam
v krátkovlnném pásmu MHz). ionosférické předpovědi. Změny délce drah mají následek změny fází tím konečného součtu.9. Projevuje náhodným kolísáním
intenzity pole při příjmu jeho příčinou jsou lokální změny ionosférických vrstvách. nich jsou
uvedeny očekávané hodnoty MUF LUF pro nejbližší časové období měsíc). Střední vlny (0. Aby bylo možné určovat pracovní kmitočet předstihem,
vydávají některé instituce nás Akademie věd ČR) tzv.
Tab.2: Typické hodnoty zdánlivé výšky kritických kmitočtů
Hodnoty kritického kmitočtu zdánlivé výšky určují značné míry význam
jednotlivých vrstev. Má-li být
pracovní kmitočet vždy blízký FOT, nemůže být stálý.
vrstva zdánlivá výška
[km]
kritický
poledne [MHz]
kmitočet
v noci [MHz]
D 0,4 rekombinuje
E 120 0,9
F2 300 5až. 10.17) všech bodech odrazu. Vrstva velmi nízký kritický kmitočet dne, kdy existuje,
usnadňuje dálkové šíření dlouhých vln. Střídavými odrazy mezi vrstvou a
zemským povrchem lze navázat spojení celé zeměkouli, pokud podaří nalézt pracovní
kmitočet, pro který splněna 836H835H(10. 10.
Typickým jevem při šíření ionosférické vlny únik. Ty
způsobují, místa příjmu přichází současně více odražených vln různých měnících
se drahách. Krátké vlny odrážejí hlavně vrstvy musí
nejméně dvakrát projít vrstvou která tlumí.
Spojení ionosférickou vlnou vyžaduje pečlivý výběr pracovního kmitočtu. Každý bodů totiž jiný
sluneční čas vrstva jiný kritický kmitočet. Proto spojení ionosférickou vlnou středovlnném pásmu dne
prakticky vyloučeno. Ten nesmí
být příliš vysoký, aby byla splněna podmínka odrazu 837H836H(10. 10. Běžně používá jiný kmitočet noci
a jiný dne pro tentýž spoj.116 Fakulta elektrotechniky komunikačních technologií VUT Brně
impulsu, lze vypočítat zdánlivou výšku hzd Hodnoty fkrit hzd typické pro naši
zeměpisnou šířku, jsou uvedeny 835H834HTab. Pro danou délku spoje (parametr
křivek) denní dobu tak můžeme bezprostředně odečíst očekávané hodnoty kmitočtů MUF,
LUF FOT.2.5 MHz) vrstvou procházejí,
ale velikým útlumem.17) vrstvě ani příliš nízký,
protože pak roste útlum vrstvě Technická praxe používá tři důležité hodnoty.
Maximální pracovní kmitočet (mezinárodní zkratka MUF) určen podmínkou odrazu ve
vrstvě Minimální pracovní kmitočet (zkratka LUF) stanoven ohledem útlum ve
vrstvě Optimální kmitočet (FOT) odpovídá nejmenšímu útlumu při spojení bývá blízký
hodnotě 0,85 MUF Všechny kmitočty závisejí stavu ionosféry (tedy denní roční
době stupni sluneční aktivity) také délce spoje, která určuje úhel dopadu. Příklad
ionosférické předpovědi uveden 838H837HObr
