Elektromagnetické vlny, antény a vedení (přednášky)

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL - Zdeněk Nováček

Strana 117 z 145

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Pro kmitočet splněna podmínka 832H831H(10.8: Dráhy vln ionizované vrstvě Podmínku odrazu vlny odvodíme Snellova zákona lomu kkoo sinsin (10. Když veličiny nahradíme jejich číselnými hodnotami, dostaneme podmínku odrazu tvaru 6,80 cos. Při šikmém dopadu odrazí vlna s kmitočtem vyšším než kritický (fmax fkrit). 831H830HObr. Pro návrh spojení ionosférickou vlnou nutné především znát nejvyšší kmitočet při kterém vlna ještě odrazí. Je-li kmitočet vlny tak velký, že potřebná koncentrace větší než největší koncentrace elektronů vrstvě, pak vlna neodrazí vrstvou projde. kritický kmitočet ionosférické vrstvy.16) Výsledek můžeme vysvětlit tak, když vrstvy vstupuje vlnění kmitočtem pod úhlem ψo, pak vrcholu dráhy musí být koncentrace elektronů Nk.17) Veličina fkrit tzv.6,89 max max (10. doby, která uplyne návratu . Vlny vyššími kmitočty vrstvou projdou zakřivením dráhy a vlny velmi vysokými kmitočty vrstva neovlivní. Jejich hodnoty lze poměrně snadno měřit přímo povrchu země využitím radiolokačního principu. 10..16) dosadíme Nmax rovnici řešíme pro kmitočet použitím 834H833H(10.Elektromagnetické vlny, antény vedení 115 Obr.15) kde jsou index lomu směr šíření vlny dolní hranici vrstvy, indexem "k" jsou označeny tytéž veličiny někde uvnitř vrstvy. Má-li vlna odrazit, musí být ψk=π/2 Dále dosadíme irkn vztahu 830H829H(10. nejvyšší kmitočet vlny, která ještě vrstvy odrazí při kolmém dopadu.8b jsou zakresleny dráhy vln dopadajících pod stejným úhlem, ale různými kmitočty <f3 .. Svisle vzhůru vyšle krátký rádiový impuls skutečnost, zda vrátil nebo nevrátil je informací, zda byl nebyl překročen kritický kmitočet. Kritický kmitočet zdánlivá výška jsou důležité parametry ionosférických vrstev.16) právě v místě největší koncentrace. 22 o k f N ψ = (10. rovnice 833H832H(10.15) dostaneme o krit o fN f ψψ coscos .13). 10. Čím vyšší kmitočet vlna má, tím větší koncentrace nutná tím hlouběji vlna vnikne