Elektromagnetické vlny, antény a vedení (přednášky)

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL - Zdeněk Nováček

Strana 116 z 145

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Výška této plochy tzv. Idealizace spočívá předpokladu, nad pod vrstvou koncentrace elektronů nulová.14) Na 827H826HObr.7: Výšková závislost koncentrace volných elektronů Elektromagnetické vlnění šířící ionizovaným prostředím působí Coulombovou silou na částice nábojem (elektrony, ionty) rozkmitá je.114 Fakulta elektrotechniky komunikačních technologií VUT Brně N[m ] 100 200 300 h [km] 10 10 10 12 -3 D E F F 1 2 Obr. Ačkoli vrstvě nastává postupný lom, běžně hovoří odrazu vlny. 10. Konečně 825H824H(10. Lze ukázat, prostředí volnými elektrony ovlivňuje šíření vlny stejně jako dielektrikum permitivitou 22 . Kmitočet, při kterém dosaženo nulové permitivity, nazveme kritický kmitočet vztahu 826H825H(10. Kmity relativně hmotných iontů jsou malé nevýznamné. Pak logické představit pomyslnou plochu, níž vlna zdánlivě odráží. ωεεεε mNqoiroi −== (10. Výsledek 824H823H(10. . zdánlivá výška vrstvy hzd (829H828HObr. 10. "Lehké" elektrony kmitají mnohem větší amplitudou představují proudy, které zpětně působí šířící vlnění.13) zajímavý několika hledisek.13) Symboly označují řadě náboj hmotnost elektronu, počet elektronů v jednotce objemu (koncentrace) úhlový kmitočet vlnění. Předně ukazuje, ionizované prostředí "opticky řidší" než vakuum, neboť Dále zřejmé tudíž fázová rychlost vlny irf závisí kmitočtu ionizované prostředí tedy prostředí disperzní (viz kapitola).13) průběh permitivity reciproký: hodnoty klesá minima pak opět roste.13) dostaneme N m Nq fkrit 6,80 2 1 0 2 ≅= επ (10.8a schematicky nakreslena idealizovaná ionosférická vrstva. Při šíření dolů totiž vrací opticky hustšího prostředí a láme kolmici.8a). Podobně mění také index lomu prostředí irn Vlnění vstupuje vrstvy pod úhlem protože vniká z prostředí opticky hustšího řidšího 1), láme kolmice. Podle 828H827H(10. Koncentrace N tedy narůstá zdola nuly jistého maxima pak opět klesá nule. příznivém případě získá vlna horizontální směr (ψ=π/2) stačí k tomu, aby vrátila zpět Zemi. Jak vlna vniká hlouběji do vrstvy, lom pokračuje. 10.13) vyplývá, při dost nízké frekvenci nebo při dost velké koncentraci volných elektronů může permitivita ionizovaného prostředí dosáhnout hodnoty prostředí nulovou permitivitou ale elektromagnetické vlny šířit nemohou ani takového prostředí nevniknou