Elektromagnetické vlny, antény a vedení (přednášky)

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL - Zdeněk Nováček

Strana 115 z 145

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Elektromagnetické vlny, antény vedení 113 Přepočet skutečné hodnoty výkonu činitele směrovosti snadný, neboť intenzita pole úměrná druhé odmocnině těchto veličin DPEE WmVmV ][]/[1]/[ (10. důsledku pomalé rekombinace nezanikají vrstvy ani noci. Současně ionizací probíhá rekombinace, takže ustáleném stavu je v jednotce objemu jistý počet volných elektronů, stejný počet iontů mohou tam být i neionizované molekuly.12) Protože útlum povrchové vlny rychle roste rostoucím kmitočtem, využívá tento mechanismus převážně nízkých kmitočtech několika MHz. 10. Následuje růst stovky stupňů Celsia.5 Spojení ionosférickou vlnou Bezprostředně při povrchu Země, tzv.11) a ][][]/[][ log10,log20 WdBmVdB PPEE (10. Povrchovou vlnou tedy šíří především signály rozhlasových vysílačů pásmech dlouhých středních vln široké uplatnění systémech námořního spojení navigace. výšky asi klesá (-50° C), pak roste, ale výšce asi další lokální minimum (-70° C). rostoucí výškou její složení mění.7 Vidíme, že koncentrace mění širokých mezích zřetelná lokální maxima výškách přibližně 50 km, 110 km, 200 300 km. troposféře, atmosféra směsí dusíku, kyslíku, kysličníku uhličitého, vzácných plynů vodní páry. Vliv jedenáctiletá perioda kolísání sluneční aktivity. Typické rozložení koncentrace elektronů ionosféře ukazuje 823H822HObr. Rychle ubývá vodní páry výškách nad diferencují ostatní plyny. Příčinou je měnící chemické složení atmosféry, různá teplota také skutečnost, směrem povrchu ztrácí ionizující záření svou energii, takže troposféře již ionizace zanedbatelná.9) Je obvyklé pracovat hodnotami intenzity pole přímo decibelech. Jejich molekuly případně atomy jsou štěpeny kladný ion záporný elektron. . Oblasti kolem lokálních maxim nazývají ionosférické vrstvy označují písmeny Protože hlavním ionizačním činitelem je sluneční záření, jsou vlastnosti ionosférických vrstev závislé intenzitě sluneční činnosti. Koncentrace elektronů různých výškách různá. Ionizovaná oblast atmosféry nazývá ionosféra rozkládá výškách km výše. Ultrafialové záření vlnovou délkou menší než 100 energii přes stačí pro ionizaci atmosférických plynů. 10. Tento fyzikálně chemický obraz atmosféry doplňuje ještě sluneční záření, které zahrnuje široké spektrum vlnových délek různou intenzitou.10) V jednotlivých členech snadno poznáme decibelové hodnoty, takže DPEE ++= [dB] (10.9) logaritmujeme násobíme dvaceti, dostaneme DPEE log20log20log20log20 2 1 2 1 1 ++= (10. Koncentrace volných elektronů malé míře výška vrstev mění během roku během dne. Jestliže rovnici 822H821H(10. Mění také teplota