Elektromagnetické vlny, antény a vedení (přednášky)

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL - Zdeněk Nováček

Strana 112 z 145

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
2) uplatní také atmosférická refrakce.4). 10. místa příjmu přichází přímou vlnou alespoň jedna vlna odražená. Obě (všechny) vlny spolu interferují sečítají ohledem své fáze vytvoří výslednou intenzitu pole vlny prostorové. Stejně jako při šíření samotné přímé vlny musí být ovšem splněna podmínka přímé viditelnosti 805H804H(10. Model šíření přímé vlny používá při navrhování mikrovlnných spojů, radiolokaci při spojení družicemi. Kromě toho odražená vlna změní svou amplitudu fázi při odrazu povrchu země. dráze která delší, přichází odražená vlna intenzitou Rozdíl malý jeho vliv amplitudu zanedbáme. Pro tak krátké vlny totiž zemský povrch příliš "drsný" vlny něho pravém slova smyslu neodrážejí když třeba blízkosti). Vliv na fázi zanedbatelný není proto musíme počítat fázovým zpožděním kΔr odražené vlny (k = 2π/λ). 10. Protože obvykle h1,2 použijeme při úpravě známého pravidla pro počítání malými čísly ( ]2 12 2 12 2 12 2 2,1 5,011 rhhrrhhrhhrr ±+≅±+=±+= (10.1).6) a .110 Fakulta elektrotechniky komunikačních technologií VUT Brně velmi vysokých frekvencích několika GHz výše (tj.3 Spojení prostorovou vlnou Jestliže vlnová délka větší než asi cm, může již vlna odrážet zemského povrchu. Označíme-li činitele odrazu ρ^ = ρ. Obr.4: Šíření prostorové vlny Pro rozbor podmínek při šíření prostorové vlny vyjdeme zjednodušené situace (806H805HObr.e-jθ , můžeme vyjádřit intenzitu pole odražené vlny a následně pak součet následovně rjkj eeEE Δ−− = θ ρ12 (10. Nad rovinnou zemí jsou vysílací anténa přijímací anténa výškách .5) Dráhový rozdíl vypočteme pomocí pravoúhlých trojúhelníků VRP V’SP , ve kterých jsou dráhy jejich přeponami.4) ( )rk r DP eeEE rjkj efef Δ+++=+= ΣΔ−− θρρρ θ cos21 30 1 2 1 (10. vlnových délkách kratších než asi 10 cm). Její intenzitu E1 můžeme vypočítat podle 807H806H(10. Vzdálenost mezi anténami místa přichází dráze přímá vlna. 10