Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.
2) uplatní také atmosférická refrakce.4).
10. místa příjmu přichází přímou vlnou alespoň jedna vlna odražená. Obě
(všechny) vlny spolu interferují sečítají ohledem své fáze vytvoří výslednou
intenzitu pole vlny prostorové. Stejně jako při šíření samotné přímé vlny musí být ovšem
splněna podmínka přímé viditelnosti 805H804H(10. Model šíření přímé vlny používá při
navrhování mikrovlnných spojů, radiolokaci při spojení družicemi. Kromě toho odražená vlna změní svou amplitudu fázi při odrazu povrchu země. dráze která delší, přichází
odražená vlna intenzitou Rozdíl malý jeho vliv amplitudu zanedbáme. Pro tak krátké vlny totiž zemský povrch příliš "drsný" vlny něho pravém
slova smyslu neodrážejí když třeba blízkosti). Vliv
na fázi zanedbatelný není proto musíme počítat fázovým zpožděním kΔr odražené vlny (k
= 2π/λ). 10. Protože obvykle h1,2 použijeme při
úpravě známého pravidla pro počítání malými čísly
( ]2
12
2
12
2
12
2
2,1 5,011 rhhrrhhrhhrr ±+≅±+=±+= (10.1).6)
a
.110 Fakulta elektrotechniky komunikačních technologií VUT Brně
velmi vysokých frekvencích několika GHz výše (tj.3 Spojení prostorovou vlnou
Jestliže vlnová délka větší než asi cm, může již vlna odrážet zemského
povrchu.
Označíme-li činitele odrazu ρ^
= ρ.
Obr.4: Šíření prostorové vlny
Pro rozbor podmínek při šíření prostorové vlny vyjdeme zjednodušené situace (806H805HObr.e-jθ
, můžeme vyjádřit intenzitu pole odražené vlny a
následně pak součet následovně
rjkj
eeEE Δ−−
= θ
ρ12 (10. Nad rovinnou zemí jsou vysílací anténa přijímací anténa výškách .5)
Dráhový rozdíl vypočteme pomocí pravoúhlých trojúhelníků VRP V’SP ,
ve kterých jsou dráhy jejich přeponami.4)
( )rk
r
DP
eeEE rjkj
efef Δ+++=+= ΣΔ−−
θρρρ θ
cos21
30
1 2
1
(10. vlnových délkách kratších než asi
10 cm). Její intenzitu
E1 můžeme vypočítat podle 807H806H(10.
Vzdálenost mezi anténami místa přichází dráze přímá vlna.
10
