Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.
Předně musí být splněna podmínka přímé viditelnosti určitou
rezervou.
. úpravě dostaneme pro intenzitu pole prostorové vlny vztah
( )rhhk
r
DP
Eef 21sin2. Intenzita pole pak
přímo úměrná výškám antén. při šíření televizního signálu, signálu vkv rozhlasu
z pozemních stanic při zajišťování všech radiokomunikačních služeb, které využívají
uvedené kmitočtové pásmo. 10.
dráhový rozdíl 811H810H(10.
Dále třeba správně určit nebo odhadnout výšky antén.8)
Z výsledku vidíme, intenzita pole prostorové vlny periodickou funkcí každé
z výšek, resp.
Vzorec 814H813H(10.5)
nebo 817H816H(10. Tuto limitní hodnotu činitele odrazu spolu dráhovým rozdílem 809H808H(10.7) lichým násobkem poloviny vlnové délky.5). Výšky, které dosazují 816H815H(10. Tedy
⏐ρ⏐ Taková situace nastane, když výšky antén jsou malé vůči vzdálenosti což
bývá často splněno. Jsou mobilní telefony, dispečerské služby, armádní spoje aj. při téměř tečném dopadu vlny rozhraní, pak činitel odrazu blíží hodnotě -1.8), případně ještě obecnější vztah 815H814H(10. Vzorce pro výpočet činitele odrazu lze nalézt
v učebnicích teorie pole 808H807H[1].
V posledních letech snahou přenést analýzu terénu počítač využitím digitalizované
mapy.5: Výšky antén nad terénem
Popsaný model (mechanismus) šíření prostorové vlny uplatňuje při rádiovém spojení
v kmitočtovém pásmu MHz několika GHz, pokud antény neleží bezprostředně
u zemského povrchu. Proto praxi aplikuje statistický přístup: základě zobecněných výsledků
měření počítá, jakou pravděpodobností bude dosaženo oné intenzity pole.8) nahradit jeho argumentem. Není-li tomu tak, přichází vlnění místa příjmu difrakcí intenzita pole menší.7)
dosadíme 810H809H(10.8), jsou výšky antén nad rovinou odrazu (viz 818H817HObr. výsledek interference přímé odražené vlny, kdy svislém
směru vzniká stojaté vlnění. 10. Je-li úhel dopadu (měřený normály povrchu) blízký π/2,
tj. Abychom zjistili,
musíme znát profil terénu trase. Maximum intenzity vznikne, když obě vlny přicházejí fázi, tj. Ale když profil známe, často obtížné nalézt správnou
rovinu odrazu.
30 Σ
= (10.5).Elektromagnetické vlny, antény vedení 111
rhhrrr 2112 2≅−=Δ (10.
Když kh1h2/r<<1 lze sinus 812H811H(10. Možnost nahradit sinus argumentem omezená
právě jen malé výšky teprve obecnějšího vztahu 813H812H(10.5) lze praxi použít, ale nutné res-
pektovat několik skutečností. Obecně však tato zásada neplatí. minimu jsou obě vlny
v protifázi. výrazu kh1h2/r Při zvětšování výšky roste intenzita pole nuly maxima
(2E1) pak klesá nule.8) vidět, jak intenzita pole
skutečně mění. např. praxi výsledek aplikuje tak, antény umísťujeme co
nejvýše.
V
P
h
h
1
2
Obr.7)
Činitel odrazu povrchu země závisí vlastnostech povrchu (ε, kmitočtu
dopadajícího vlnění úhlu dopadu vlny
