Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.
Není-li tomu tak, přichází vlnění místa příjmu difrakcí intenzita pole menší. minimu jsou obě vlny
v protifázi.8) vidět, jak intenzita pole
skutečně mění. 10.8) nahradit jeho argumentem.5) lze praxi použít, ale nutné res-
pektovat několik skutečností. 10.7) lichým násobkem poloviny vlnové délky. Maximum intenzity vznikne, když obě vlny přicházejí fázi, tj. Tedy
⏐ρ⏐ Taková situace nastane, když výšky antén jsou malé vůči vzdálenosti což
bývá často splněno. Abychom zjistili,
musíme znát profil terénu trase. Proto praxi aplikuje statistický přístup: základě zobecněných výsledků
měření počítá, jakou pravděpodobností bude dosaženo oné intenzity pole.5: Výšky antén nad terénem
Popsaný model (mechanismus) šíření prostorové vlny uplatňuje při rádiovém spojení
v kmitočtovém pásmu MHz několika GHz, pokud antény neleží bezprostředně
u zemského povrchu.5). Jsou mobilní telefony, dispečerské služby, armádní spoje aj.
dráhový rozdíl 811H810H(10. Ale když profil známe, často obtížné nalézt správnou
rovinu odrazu.7)
dosadíme 810H809H(10. Je-li úhel dopadu (měřený normály povrchu) blízký π/2,
tj. při šíření televizního signálu, signálu vkv rozhlasu
z pozemních stanic při zajišťování všech radiokomunikačních služeb, které využívají
uvedené kmitočtové pásmo. Tuto limitní hodnotu činitele odrazu spolu dráhovým rozdílem 809H808H(10.
.
30 Σ
= (10. praxi výsledek aplikuje tak, antény umísťujeme co
nejvýše. Možnost nahradit sinus argumentem omezená
právě jen malé výšky teprve obecnějšího vztahu 813H812H(10.5)
nebo 817H816H(10. výsledek interference přímé odražené vlny, kdy svislém
směru vzniká stojaté vlnění.
Vzorec 814H813H(10.
Dále třeba správně určit nebo odhadnout výšky antén.
V posledních letech snahou přenést analýzu terénu počítač využitím digitalizované
mapy. Výšky, které dosazují 816H815H(10. Intenzita pole pak
přímo úměrná výškám antén. výrazu kh1h2/r Při zvětšování výšky roste intenzita pole nuly maxima
(2E1) pak klesá nule.Elektromagnetické vlny, antény vedení 111
rhhrrr 2112 2≅−=Δ (10. Předně musí být splněna podmínka přímé viditelnosti určitou
rezervou. Obecně však tato zásada neplatí.
V
P
h
h
1
2
Obr. např.8), jsou výšky antén nad rovinou odrazu (viz 818H817HObr.7)
Činitel odrazu povrchu země závisí vlastnostech povrchu (ε, kmitočtu
dopadajícího vlnění úhlu dopadu vlny.8)
Z výsledku vidíme, intenzita pole prostorové vlny periodickou funkcí každé
z výšek, resp. při téměř tečném dopadu vlny rozhraní, pak činitel odrazu blíží hodnotě -1.8), případně ještě obecnější vztah 815H814H(10.
Když kh1h2/r<<1 lze sinus 812H811H(10. úpravě dostaneme pro intenzitu pole prostorové vlny vztah
( )rhhk
r
DP
Eef 21sin2. Vzorce pro výpočet činitele odrazu lze nalézt
v učebnicích teorie pole 808H807H[1].5)
