Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.
Elektromagnetické vlny, antény vedení 111
rhhrrr 2112 2≅−=Δ (10. praxi výsledek aplikuje tak, antény umísťujeme co
nejvýše.
V
P
h
h
1
2
Obr. při téměř tečném dopadu vlny rozhraní, pak činitel odrazu blíží hodnotě -1.
30 Σ
= (10. výsledek interference přímé odražené vlny, kdy svislém
směru vzniká stojaté vlnění.
Vzorec 814H813H(10.
dráhový rozdíl 811H810H(10. při šíření televizního signálu, signálu vkv rozhlasu
z pozemních stanic při zajišťování všech radiokomunikačních služeb, které využívají
uvedené kmitočtové pásmo.
Když kh1h2/r<<1 lze sinus 812H811H(10. např. Tedy
⏐ρ⏐ Taková situace nastane, když výšky antén jsou malé vůči vzdálenosti což
bývá často splněno. Předně musí být splněna podmínka přímé viditelnosti určitou
rezervou. 10. minimu jsou obě vlny
v protifázi. Jsou mobilní telefony, dispečerské služby, armádní spoje aj. Obecně však tato zásada neplatí.8), případně ještě obecnější vztah 815H814H(10. Intenzita pole pak
přímo úměrná výškám antén.5). Možnost nahradit sinus argumentem omezená
právě jen malé výšky teprve obecnějšího vztahu 813H812H(10.7) lichým násobkem poloviny vlnové délky.
. Maximum intenzity vznikne, když obě vlny přicházejí fázi, tj. 10.5) lze praxi použít, ale nutné res-
pektovat několik skutečností. výrazu kh1h2/r Při zvětšování výšky roste intenzita pole nuly maxima
(2E1) pak klesá nule. Tuto limitní hodnotu činitele odrazu spolu dráhovým rozdílem 809H808H(10.8) nahradit jeho argumentem. Abychom zjistili,
musíme znát profil terénu trase.
Dále třeba správně určit nebo odhadnout výšky antén. Proto praxi aplikuje statistický přístup: základě zobecněných výsledků
měření počítá, jakou pravděpodobností bude dosaženo oné intenzity pole.7)
dosadíme 810H809H(10. Vzorce pro výpočet činitele odrazu lze nalézt
v učebnicích teorie pole 808H807H[1]. úpravě dostaneme pro intenzitu pole prostorové vlny vztah
( )rhhk
r
DP
Eef 21sin2.8) vidět, jak intenzita pole
skutečně mění.
V posledních letech snahou přenést analýzu terénu počítač využitím digitalizované
mapy. Není-li tomu tak, přichází vlnění místa příjmu difrakcí intenzita pole menší. Výšky, které dosazují 816H815H(10.7)
Činitel odrazu povrchu země závisí vlastnostech povrchu (ε, kmitočtu
dopadajícího vlnění úhlu dopadu vlny.5)
nebo 817H816H(10.5: Výšky antén nad terénem
Popsaný model (mechanismus) šíření prostorové vlny uplatňuje při rádiovém spojení
v kmitočtovém pásmu MHz několika GHz, pokud antény neleží bezprostředně
u zemského povrchu. Ale když profil známe, často obtížné nalézt správnou
rovinu odrazu.5). Je-li úhel dopadu (měřený normály povrchu) blízký π/2,
tj.8), jsou výšky antén nad rovinou odrazu (viz 818H817HObr.8)
Z výsledku vidíme, intenzita pole prostorové vlny periodickou funkcí každé
z výšek, resp
