Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.
8) vidět, jak intenzita pole
skutečně mění. např.
V
P
h
h
1
2
Obr.5) lze praxi použít, ale nutné res-
pektovat několik skutečností.5). Je-li úhel dopadu (měřený normály povrchu) blízký π/2,
tj.
V posledních letech snahou přenést analýzu terénu počítač využitím digitalizované
mapy. minimu jsou obě vlny
v protifázi. Výšky, které dosazují 816H815H(10. Obecně však tato zásada neplatí.
. Tuto limitní hodnotu činitele odrazu spolu dráhovým rozdílem 809H808H(10.8), jsou výšky antén nad rovinou odrazu (viz 818H817HObr. úpravě dostaneme pro intenzitu pole prostorové vlny vztah
( )rhhk
r
DP
Eef 21sin2.7) lichým násobkem poloviny vlnové délky. Vzorce pro výpočet činitele odrazu lze nalézt
v učebnicích teorie pole 808H807H[1].8) nahradit jeho argumentem.
Dále třeba správně určit nebo odhadnout výšky antén. Maximum intenzity vznikne, když obě vlny přicházejí fázi, tj. výsledek interference přímé odražené vlny, kdy svislém
směru vzniká stojaté vlnění. 10.
dráhový rozdíl 811H810H(10.
Vzorec 814H813H(10.5).
30 Σ
= (10. Tedy
⏐ρ⏐ Taková situace nastane, když výšky antén jsou malé vůči vzdálenosti což
bývá často splněno.Elektromagnetické vlny, antény vedení 111
rhhrrr 2112 2≅−=Δ (10. Předně musí být splněna podmínka přímé viditelnosti určitou
rezervou. výrazu kh1h2/r Při zvětšování výšky roste intenzita pole nuly maxima
(2E1) pak klesá nule. Proto praxi aplikuje statistický přístup: základě zobecněných výsledků
měření počítá, jakou pravděpodobností bude dosaženo oné intenzity pole.8), případně ještě obecnější vztah 815H814H(10. Abychom zjistili,
musíme znát profil terénu trase. Není-li tomu tak, přichází vlnění místa příjmu difrakcí intenzita pole menší.5)
nebo 817H816H(10. Možnost nahradit sinus argumentem omezená
právě jen malé výšky teprve obecnějšího vztahu 813H812H(10. při šíření televizního signálu, signálu vkv rozhlasu
z pozemních stanic při zajišťování všech radiokomunikačních služeb, které využívají
uvedené kmitočtové pásmo. Intenzita pole pak
přímo úměrná výškám antén. 10.5: Výšky antén nad terénem
Popsaný model (mechanismus) šíření prostorové vlny uplatňuje při rádiovém spojení
v kmitočtovém pásmu MHz několika GHz, pokud antény neleží bezprostředně
u zemského povrchu. při téměř tečném dopadu vlny rozhraní, pak činitel odrazu blíží hodnotě -1.8)
Z výsledku vidíme, intenzita pole prostorové vlny periodickou funkcí každé
z výšek, resp.7)
dosadíme 810H809H(10. Jsou mobilní telefony, dispečerské služby, armádní spoje aj.
Když kh1h2/r<<1 lze sinus 812H811H(10.7)
Činitel odrazu povrchu země závisí vlastnostech povrchu (ε, kmitočtu
dopadajícího vlnění úhlu dopadu vlny. praxi výsledek aplikuje tak, antény umísťujeme co
nejvýše. Ale když profil známe, často obtížné nalézt správnou
rovinu odrazu
