Elektromagnetické vlny, antény a vedení (přednášky)

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL - Zdeněk Nováček

Strana 113 z 145

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
při téměř tečném dopadu vlny rozhraní, pak činitel odrazu blíží hodnotě -1.8) vidět, jak intenzita pole skutečně mění. Možnost nahradit sinus argumentem omezená právě jen malé výšky teprve obecnějšího vztahu 813H812H(10. při šíření televizního signálu, signálu vkv rozhlasu z pozemních stanic při zajišťování všech radiokomunikačních služeb, které využívají uvedené kmitočtové pásmo.Elektromagnetické vlny, antény vedení 111 rhhrrr 2112 2≅−=Δ (10. Když kh1h2/r<<1 lze sinus 812H811H(10. Je-li úhel dopadu (měřený normály povrchu) blízký π/2, tj. Jsou mobilní telefony, dispečerské služby, armádní spoje aj. minimu jsou obě vlny v protifázi. 30 Σ = (10. Předně musí být splněna podmínka přímé viditelnosti určitou rezervou. Intenzita pole pak přímo úměrná výškám antén. výsledek interference přímé odražené vlny, kdy svislém směru vzniká stojaté vlnění.5) lze praxi použít, ale nutné res- pektovat několik skutečností.5). Vzorec 814H813H(10.7) Činitel odrazu povrchu země závisí vlastnostech povrchu (ε, kmitočtu dopadajícího vlnění úhlu dopadu vlny.5).8), případně ještě obecnější vztah 815H814H(10.8) Z výsledku vidíme, intenzita pole prostorové vlny periodickou funkcí každé z výšek, resp. Ale když profil známe, často obtížné nalézt správnou rovinu odrazu. Není-li tomu tak, přichází vlnění místa příjmu difrakcí intenzita pole menší.5) nebo 817H816H(10. Výšky, které dosazují 816H815H(10.8), jsou výšky antén nad rovinou odrazu (viz 818H817HObr. Abychom zjistili, musíme znát profil terénu trase. výrazu kh1h2/r Při zvětšování výšky roste intenzita pole nuly maxima (2E1) pak klesá nule. Tuto limitní hodnotu činitele odrazu spolu dráhovým rozdílem 809H808H(10. 10.7) dosadíme 810H809H(10. praxi výsledek aplikuje tak, antény umísťujeme co nejvýše.8) nahradit jeho argumentem. např. Maximum intenzity vznikne, když obě vlny přicházejí fázi, tj. úpravě dostaneme pro intenzitu pole prostorové vlny vztah ( )rhhk r DP Eef 21sin2. dráhový rozdíl 811H810H(10. Obecně však tato zásada neplatí. Dále třeba správně určit nebo odhadnout výšky antén. . V posledních letech snahou přenést analýzu terénu počítač využitím digitalizované mapy. V P h h 1 2 Obr.5: Výšky antén nad terénem Popsaný model (mechanismus) šíření prostorové vlny uplatňuje při rádiovém spojení v kmitočtovém pásmu MHz několika GHz, pokud antény neleží bezprostředně u zemského povrchu. Vzorce pro výpočet činitele odrazu lze nalézt v učebnicích teorie pole 808H807H[1]. 10.7) lichým násobkem poloviny vlnové délky. Proto praxi aplikuje statistický přístup: základě zobecněných výsledků měření počítá, jakou pravděpodobností bude dosaženo oné intenzity pole. Tedy ⏐ρ⏐ Taková situace nastane, když výšky antén jsou malé vůči vzdálenosti což bývá často splněno