Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.
5) lze praxi použít, ale nutné res-
pektovat několik skutečností.8), jsou výšky antén nad rovinou odrazu (viz 818H817HObr. Jsou mobilní telefony, dispečerské služby, armádní spoje aj.5)
nebo 817H816H(10.
Dále třeba správně určit nebo odhadnout výšky antén.
V
P
h
h
1
2
Obr.8) vidět, jak intenzita pole
skutečně mění. Abychom zjistili,
musíme znát profil terénu trase.5).
Vzorec 814H813H(10. praxi výsledek aplikuje tak, antény umísťujeme co
nejvýše. úpravě dostaneme pro intenzitu pole prostorové vlny vztah
( )rhhk
r
DP
Eef 21sin2.8), případně ještě obecnější vztah 815H814H(10.8)
Z výsledku vidíme, intenzita pole prostorové vlny periodickou funkcí každé
z výšek, resp. Tedy
⏐ρ⏐ Taková situace nastane, když výšky antén jsou malé vůči vzdálenosti což
bývá často splněno. Ale když profil známe, často obtížné nalézt správnou
rovinu odrazu.
30 Σ
= (10. 10. výsledek interference přímé odražené vlny, kdy svislém
směru vzniká stojaté vlnění. Vzorce pro výpočet činitele odrazu lze nalézt
v učebnicích teorie pole 808H807H[1]. Obecně však tato zásada neplatí. Není-li tomu tak, přichází vlnění místa příjmu difrakcí intenzita pole menší. při téměř tečném dopadu vlny rozhraní, pak činitel odrazu blíží hodnotě -1.5). při šíření televizního signálu, signálu vkv rozhlasu
z pozemních stanic při zajišťování všech radiokomunikačních služeb, které využívají
uvedené kmitočtové pásmo. Tuto limitní hodnotu činitele odrazu spolu dráhovým rozdílem 809H808H(10. 10.
Když kh1h2/r<<1 lze sinus 812H811H(10.7)
Činitel odrazu povrchu země závisí vlastnostech povrchu (ε, kmitočtu
dopadajícího vlnění úhlu dopadu vlny. Výšky, které dosazují 816H815H(10.7) lichým násobkem poloviny vlnové délky. výrazu kh1h2/r Při zvětšování výšky roste intenzita pole nuly maxima
(2E1) pak klesá nule.
V posledních letech snahou přenést analýzu terénu počítač využitím digitalizované
mapy. Předně musí být splněna podmínka přímé viditelnosti určitou
rezervou.7)
dosadíme 810H809H(10.
. např.Elektromagnetické vlny, antény vedení 111
rhhrrr 2112 2≅−=Δ (10.
dráhový rozdíl 811H810H(10. Intenzita pole pak
přímo úměrná výškám antén.8) nahradit jeho argumentem. minimu jsou obě vlny
v protifázi. Možnost nahradit sinus argumentem omezená
právě jen malé výšky teprve obecnějšího vztahu 813H812H(10. Proto praxi aplikuje statistický přístup: základě zobecněných výsledků
měření počítá, jakou pravděpodobností bude dosaženo oné intenzity pole. Maximum intenzity vznikne, když obě vlny přicházejí fázi, tj.5: Výšky antén nad terénem
Popsaný model (mechanismus) šíření prostorové vlny uplatňuje při rádiovém spojení
v kmitočtovém pásmu MHz několika GHz, pokud antény neleží bezprostředně
u zemského povrchu. Je-li úhel dopadu (měřený normály povrchu) blízký π/2,
tj
