Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.
Tuto limitní hodnotu činitele odrazu spolu dráhovým rozdílem 809H808H(10. Maximum intenzity vznikne, když obě vlny přicházejí fázi, tj.
Vzorec 814H813H(10.
Když kh1h2/r<<1 lze sinus 812H811H(10. Výšky, které dosazují 816H815H(10. Ale když profil známe, často obtížné nalézt správnou
rovinu odrazu.8) vidět, jak intenzita pole
skutečně mění. Abychom zjistili,
musíme znát profil terénu trase.5).8)
Z výsledku vidíme, intenzita pole prostorové vlny periodickou funkcí každé
z výšek, resp. Možnost nahradit sinus argumentem omezená
právě jen malé výšky teprve obecnějšího vztahu 813H812H(10. Jsou mobilní telefony, dispečerské služby, armádní spoje aj. 10.Elektromagnetické vlny, antény vedení 111
rhhrrr 2112 2≅−=Δ (10.
V
P
h
h
1
2
Obr.
V posledních letech snahou přenést analýzu terénu počítač využitím digitalizované
mapy. Proto praxi aplikuje statistický přístup: základě zobecněných výsledků
měření počítá, jakou pravděpodobností bude dosaženo oné intenzity pole. praxi výsledek aplikuje tak, antény umísťujeme co
nejvýše.
dráhový rozdíl 811H810H(10.8), případně ještě obecnější vztah 815H814H(10. Obecně však tato zásada neplatí. výrazu kh1h2/r Při zvětšování výšky roste intenzita pole nuly maxima
(2E1) pak klesá nule. minimu jsou obě vlny
v protifázi.5: Výšky antén nad terénem
Popsaný model (mechanismus) šíření prostorové vlny uplatňuje při rádiovém spojení
v kmitočtovém pásmu MHz několika GHz, pokud antény neleží bezprostředně
u zemského povrchu.7)
Činitel odrazu povrchu země závisí vlastnostech povrchu (ε, kmitočtu
dopadajícího vlnění úhlu dopadu vlny.
30 Σ
= (10. Tedy
⏐ρ⏐ Taková situace nastane, když výšky antén jsou malé vůči vzdálenosti což
bývá často splněno. Je-li úhel dopadu (měřený normály povrchu) blízký π/2,
tj. 10. výsledek interference přímé odražené vlny, kdy svislém
směru vzniká stojaté vlnění. Vzorce pro výpočet činitele odrazu lze nalézt
v učebnicích teorie pole 808H807H[1].5) lze praxi použít, ale nutné res-
pektovat několik skutečností.
Dále třeba správně určit nebo odhadnout výšky antén. Předně musí být splněna podmínka přímé viditelnosti určitou
rezervou.5). Není-li tomu tak, přichází vlnění místa příjmu difrakcí intenzita pole menší. Intenzita pole pak
přímo úměrná výškám antén.5)
nebo 817H816H(10.7)
dosadíme 810H809H(10.8) nahradit jeho argumentem. např. při šíření televizního signálu, signálu vkv rozhlasu
z pozemních stanic při zajišťování všech radiokomunikačních služeb, které využívají
uvedené kmitočtové pásmo. úpravě dostaneme pro intenzitu pole prostorové vlny vztah
( )rhhk
r
DP
Eef 21sin2.7) lichým násobkem poloviny vlnové délky. při téměř tečném dopadu vlny rozhraní, pak činitel odrazu blíží hodnotě -1.8), jsou výšky antén nad rovinou odrazu (viz 818H817HObr.
