Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.
při šíření televizního signálu, signálu vkv rozhlasu
z pozemních stanic při zajišťování všech radiokomunikačních služeb, které využívají
uvedené kmitočtové pásmo. praxi výsledek aplikuje tak, antény umísťujeme co
nejvýše.5: Výšky antén nad terénem
Popsaný model (mechanismus) šíření prostorové vlny uplatňuje při rádiovém spojení
v kmitočtovém pásmu MHz několika GHz, pokud antény neleží bezprostředně
u zemského povrchu.Elektromagnetické vlny, antény vedení 111
rhhrrr 2112 2≅−=Δ (10.8), případně ještě obecnější vztah 815H814H(10. výrazu kh1h2/r Při zvětšování výšky roste intenzita pole nuly maxima
(2E1) pak klesá nule.7) lichým násobkem poloviny vlnové délky. minimu jsou obě vlny
v protifázi. Výšky, které dosazují 816H815H(10.8) vidět, jak intenzita pole
skutečně mění.
Když kh1h2/r<<1 lze sinus 812H811H(10. Proto praxi aplikuje statistický přístup: základě zobecněných výsledků
měření počítá, jakou pravděpodobností bude dosaženo oné intenzity pole. Je-li úhel dopadu (měřený normály povrchu) blízký π/2,
tj. 10.5)
nebo 817H816H(10. Intenzita pole pak
přímo úměrná výškám antén. Možnost nahradit sinus argumentem omezená
právě jen malé výšky teprve obecnějšího vztahu 813H812H(10. úpravě dostaneme pro intenzitu pole prostorové vlny vztah
( )rhhk
r
DP
Eef 21sin2. výsledek interference přímé odražené vlny, kdy svislém
směru vzniká stojaté vlnění.7)
Činitel odrazu povrchu země závisí vlastnostech povrchu (ε, kmitočtu
dopadajícího vlnění úhlu dopadu vlny.5) lze praxi použít, ale nutné res-
pektovat několik skutečností.
V
P
h
h
1
2
Obr. Obecně však tato zásada neplatí.8)
Z výsledku vidíme, intenzita pole prostorové vlny periodickou funkcí každé
z výšek, resp.
Dále třeba správně určit nebo odhadnout výšky antén.7)
dosadíme 810H809H(10.
30 Σ
= (10.
. Tuto limitní hodnotu činitele odrazu spolu dráhovým rozdílem 809H808H(10.
Vzorec 814H813H(10.
dráhový rozdíl 811H810H(10.5).8) nahradit jeho argumentem. Tedy
⏐ρ⏐ Taková situace nastane, když výšky antén jsou malé vůči vzdálenosti což
bývá často splněno. Není-li tomu tak, přichází vlnění místa příjmu difrakcí intenzita pole menší. Vzorce pro výpočet činitele odrazu lze nalézt
v učebnicích teorie pole 808H807H[1]. Předně musí být splněna podmínka přímé viditelnosti určitou
rezervou. např.
V posledních letech snahou přenést analýzu terénu počítač využitím digitalizované
mapy.8), jsou výšky antén nad rovinou odrazu (viz 818H817HObr. Abychom zjistili,
musíme znát profil terénu trase. při téměř tečném dopadu vlny rozhraní, pak činitel odrazu blíží hodnotě -1.5). Jsou mobilní telefony, dispečerské služby, armádní spoje aj. 10. Maximum intenzity vznikne, když obě vlny přicházejí fázi, tj. Ale když profil známe, často obtížné nalézt správnou
rovinu odrazu
