Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.
Je-li úhel dopadu (měřený normály povrchu) blízký π/2,
tj. Proto praxi aplikuje statistický přístup: základě zobecněných výsledků
měření počítá, jakou pravděpodobností bude dosaženo oné intenzity pole. Tuto limitní hodnotu činitele odrazu spolu dráhovým rozdílem 809H808H(10. 10. např. Ale když profil známe, často obtížné nalézt správnou
rovinu odrazu. Obecně však tato zásada neplatí.5: Výšky antén nad terénem
Popsaný model (mechanismus) šíření prostorové vlny uplatňuje při rádiovém spojení
v kmitočtovém pásmu MHz několika GHz, pokud antény neleží bezprostředně
u zemského povrchu.8)
Z výsledku vidíme, intenzita pole prostorové vlny periodickou funkcí každé
z výšek, resp. praxi výsledek aplikuje tak, antény umísťujeme co
nejvýše.
.7)
dosadíme 810H809H(10.
dráhový rozdíl 811H810H(10.
Vzorec 814H813H(10.7) lichým násobkem poloviny vlnové délky.
V posledních letech snahou přenést analýzu terénu počítač využitím digitalizované
mapy. Není-li tomu tak, přichází vlnění místa příjmu difrakcí intenzita pole menší. Možnost nahradit sinus argumentem omezená
právě jen malé výšky teprve obecnějšího vztahu 813H812H(10.5). úpravě dostaneme pro intenzitu pole prostorové vlny vztah
( )rhhk
r
DP
Eef 21sin2.Elektromagnetické vlny, antény vedení 111
rhhrrr 2112 2≅−=Δ (10. Předně musí být splněna podmínka přímé viditelnosti určitou
rezervou.
V
P
h
h
1
2
Obr.
30 Σ
= (10.
Dále třeba správně určit nebo odhadnout výšky antén. při téměř tečném dopadu vlny rozhraní, pak činitel odrazu blíží hodnotě -1.
Když kh1h2/r<<1 lze sinus 812H811H(10.5).8) nahradit jeho argumentem.8), případně ještě obecnější vztah 815H814H(10.7)
Činitel odrazu povrchu země závisí vlastnostech povrchu (ε, kmitočtu
dopadajícího vlnění úhlu dopadu vlny. Abychom zjistili,
musíme znát profil terénu trase. Výšky, které dosazují 816H815H(10.8) vidět, jak intenzita pole
skutečně mění.5)
nebo 817H816H(10. výrazu kh1h2/r Při zvětšování výšky roste intenzita pole nuly maxima
(2E1) pak klesá nule. Tedy
⏐ρ⏐ Taková situace nastane, když výšky antén jsou malé vůči vzdálenosti což
bývá často splněno.8), jsou výšky antén nad rovinou odrazu (viz 818H817HObr. 10. minimu jsou obě vlny
v protifázi. výsledek interference přímé odražené vlny, kdy svislém
směru vzniká stojaté vlnění. Intenzita pole pak
přímo úměrná výškám antén.5) lze praxi použít, ale nutné res-
pektovat několik skutečností. Vzorce pro výpočet činitele odrazu lze nalézt
v učebnicích teorie pole 808H807H[1]. při šíření televizního signálu, signálu vkv rozhlasu
z pozemních stanic při zajišťování všech radiokomunikačních služeb, které využívají
uvedené kmitočtové pásmo. Jsou mobilní telefony, dispečerské služby, armádní spoje aj. Maximum intenzity vznikne, když obě vlny přicházejí fázi, tj
