Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.
Ale když profil známe, často obtížné nalézt správnou
rovinu odrazu. praxi výsledek aplikuje tak, antény umísťujeme co
nejvýše. úpravě dostaneme pro intenzitu pole prostorové vlny vztah
( )rhhk
r
DP
Eef 21sin2.5) lze praxi použít, ale nutné res-
pektovat několik skutečností. Abychom zjistili,
musíme znát profil terénu trase.5)
nebo 817H816H(10.
V posledních letech snahou přenést analýzu terénu počítač využitím digitalizované
mapy.8) vidět, jak intenzita pole
skutečně mění.
. při téměř tečném dopadu vlny rozhraní, pak činitel odrazu blíží hodnotě -1.
Dále třeba správně určit nebo odhadnout výšky antén.5: Výšky antén nad terénem
Popsaný model (mechanismus) šíření prostorové vlny uplatňuje při rádiovém spojení
v kmitočtovém pásmu MHz několika GHz, pokud antény neleží bezprostředně
u zemského povrchu. Možnost nahradit sinus argumentem omezená
právě jen malé výšky teprve obecnějšího vztahu 813H812H(10. výsledek interference přímé odražené vlny, kdy svislém
směru vzniká stojaté vlnění. Tuto limitní hodnotu činitele odrazu spolu dráhovým rozdílem 809H808H(10. Intenzita pole pak
přímo úměrná výškám antén. minimu jsou obě vlny
v protifázi.7) lichým násobkem poloviny vlnové délky.8)
Z výsledku vidíme, intenzita pole prostorové vlny periodickou funkcí každé
z výšek, resp.7)
Činitel odrazu povrchu země závisí vlastnostech povrchu (ε, kmitočtu
dopadajícího vlnění úhlu dopadu vlny. při šíření televizního signálu, signálu vkv rozhlasu
z pozemních stanic při zajišťování všech radiokomunikačních služeb, které využívají
uvedené kmitočtové pásmo. Výšky, které dosazují 816H815H(10. Předně musí být splněna podmínka přímé viditelnosti určitou
rezervou. Proto praxi aplikuje statistický přístup: základě zobecněných výsledků
měření počítá, jakou pravděpodobností bude dosaženo oné intenzity pole.
30 Σ
= (10. Jsou mobilní telefony, dispečerské služby, armádní spoje aj.Elektromagnetické vlny, antény vedení 111
rhhrrr 2112 2≅−=Δ (10.5).8), případně ještě obecnější vztah 815H814H(10.7)
dosadíme 810H809H(10. např.8) nahradit jeho argumentem.
Když kh1h2/r<<1 lze sinus 812H811H(10.
V
P
h
h
1
2
Obr. Tedy
⏐ρ⏐ Taková situace nastane, když výšky antén jsou malé vůči vzdálenosti což
bývá často splněno. Maximum intenzity vznikne, když obě vlny přicházejí fázi, tj. Je-li úhel dopadu (měřený normály povrchu) blízký π/2,
tj.8), jsou výšky antén nad rovinou odrazu (viz 818H817HObr.
Vzorec 814H813H(10.5). Není-li tomu tak, přichází vlnění místa příjmu difrakcí intenzita pole menší. výrazu kh1h2/r Při zvětšování výšky roste intenzita pole nuly maxima
(2E1) pak klesá nule. 10. Vzorce pro výpočet činitele odrazu lze nalézt
v učebnicích teorie pole 808H807H[1]. 10.
dráhový rozdíl 811H810H(10. Obecně však tato zásada neplatí
