Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.
výsledek interference přímé odražené vlny, kdy svislém
směru vzniká stojaté vlnění. výrazu kh1h2/r Při zvětšování výšky roste intenzita pole nuly maxima
(2E1) pak klesá nule.5) lze praxi použít, ale nutné res-
pektovat několik skutečností. Abychom zjistili,
musíme znát profil terénu trase. Obecně však tato zásada neplatí.
Dále třeba správně určit nebo odhadnout výšky antén. Je-li úhel dopadu (měřený normály povrchu) blízký π/2,
tj. Možnost nahradit sinus argumentem omezená
právě jen malé výšky teprve obecnějšího vztahu 813H812H(10.5)
nebo 817H816H(10. Ale když profil známe, často obtížné nalézt správnou
rovinu odrazu. Maximum intenzity vznikne, když obě vlny přicházejí fázi, tj. Proto praxi aplikuje statistický přístup: základě zobecněných výsledků
měření počítá, jakou pravděpodobností bude dosaženo oné intenzity pole. Jsou mobilní telefony, dispečerské služby, armádní spoje aj. Vzorce pro výpočet činitele odrazu lze nalézt
v učebnicích teorie pole 808H807H[1].
30 Σ
= (10. 10. Předně musí být splněna podmínka přímé viditelnosti určitou
rezervou. např.8)
Z výsledku vidíme, intenzita pole prostorové vlny periodickou funkcí každé
z výšek, resp. Intenzita pole pak
přímo úměrná výškám antén.Elektromagnetické vlny, antény vedení 111
rhhrrr 2112 2≅−=Δ (10. při téměř tečném dopadu vlny rozhraní, pak činitel odrazu blíží hodnotě -1.
dráhový rozdíl 811H810H(10.
V posledních letech snahou přenést analýzu terénu počítač využitím digitalizované
mapy. 10.8), jsou výšky antén nad rovinou odrazu (viz 818H817HObr.5: Výšky antén nad terénem
Popsaný model (mechanismus) šíření prostorové vlny uplatňuje při rádiovém spojení
v kmitočtovém pásmu MHz několika GHz, pokud antény neleží bezprostředně
u zemského povrchu.7)
dosadíme 810H809H(10.
V
P
h
h
1
2
Obr.
Vzorec 814H813H(10.5). úpravě dostaneme pro intenzitu pole prostorové vlny vztah
( )rhhk
r
DP
Eef 21sin2. Tedy
⏐ρ⏐ Taková situace nastane, když výšky antén jsou malé vůči vzdálenosti což
bývá často splněno.5). minimu jsou obě vlny
v protifázi.7)
Činitel odrazu povrchu země závisí vlastnostech povrchu (ε, kmitočtu
dopadajícího vlnění úhlu dopadu vlny.
. praxi výsledek aplikuje tak, antény umísťujeme co
nejvýše. Není-li tomu tak, přichází vlnění místa příjmu difrakcí intenzita pole menší.8), případně ještě obecnější vztah 815H814H(10. Výšky, které dosazují 816H815H(10.7) lichým násobkem poloviny vlnové délky. při šíření televizního signálu, signálu vkv rozhlasu
z pozemních stanic při zajišťování všech radiokomunikačních služeb, které využívají
uvedené kmitočtové pásmo.
Když kh1h2/r<<1 lze sinus 812H811H(10. Tuto limitní hodnotu činitele odrazu spolu dráhovým rozdílem 809H808H(10.8) nahradit jeho argumentem.8) vidět, jak intenzita pole
skutečně mění
