Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.
Jsou mobilní telefony, dispečerské služby, armádní spoje aj.8) nahradit jeho argumentem. Vzorce pro výpočet činitele odrazu lze nalézt
v učebnicích teorie pole 808H807H[1]. Výšky, které dosazují 816H815H(10.8)
Z výsledku vidíme, intenzita pole prostorové vlny periodickou funkcí každé
z výšek, resp. minimu jsou obě vlny
v protifázi. Proto praxi aplikuje statistický přístup: základě zobecněných výsledků
měření počítá, jakou pravděpodobností bude dosaženo oné intenzity pole.Elektromagnetické vlny, antény vedení 111
rhhrrr 2112 2≅−=Δ (10. Abychom zjistili,
musíme znát profil terénu trase. např. Je-li úhel dopadu (měřený normály povrchu) blízký π/2,
tj. Předně musí být splněna podmínka přímé viditelnosti určitou
rezervou. Obecně však tato zásada neplatí.
V
P
h
h
1
2
Obr. výsledek interference přímé odražené vlny, kdy svislém
směru vzniká stojaté vlnění.
. Ale když profil známe, často obtížné nalézt správnou
rovinu odrazu. Není-li tomu tak, přichází vlnění místa příjmu difrakcí intenzita pole menší.7)
dosadíme 810H809H(10.8) vidět, jak intenzita pole
skutečně mění.
Vzorec 814H813H(10.8), případně ještě obecnější vztah 815H814H(10. Tedy
⏐ρ⏐ Taková situace nastane, když výšky antén jsou malé vůči vzdálenosti což
bývá často splněno. praxi výsledek aplikuje tak, antény umísťujeme co
nejvýše.7)
Činitel odrazu povrchu země závisí vlastnostech povrchu (ε, kmitočtu
dopadajícího vlnění úhlu dopadu vlny. při téměř tečném dopadu vlny rozhraní, pak činitel odrazu blíží hodnotě -1. Intenzita pole pak
přímo úměrná výškám antén. úpravě dostaneme pro intenzitu pole prostorové vlny vztah
( )rhhk
r
DP
Eef 21sin2.
V posledních letech snahou přenést analýzu terénu počítač využitím digitalizované
mapy.5).
dráhový rozdíl 811H810H(10.8), jsou výšky antén nad rovinou odrazu (viz 818H817HObr.7) lichým násobkem poloviny vlnové délky.
Když kh1h2/r<<1 lze sinus 812H811H(10.5: Výšky antén nad terénem
Popsaný model (mechanismus) šíření prostorové vlny uplatňuje při rádiovém spojení
v kmitočtovém pásmu MHz několika GHz, pokud antény neleží bezprostředně
u zemského povrchu.5)
nebo 817H816H(10.5) lze praxi použít, ale nutné res-
pektovat několik skutečností. Možnost nahradit sinus argumentem omezená
právě jen malé výšky teprve obecnějšího vztahu 813H812H(10.5). 10. Maximum intenzity vznikne, když obě vlny přicházejí fázi, tj. při šíření televizního signálu, signálu vkv rozhlasu
z pozemních stanic při zajišťování všech radiokomunikačních služeb, které využívají
uvedené kmitočtové pásmo. výrazu kh1h2/r Při zvětšování výšky roste intenzita pole nuly maxima
(2E1) pak klesá nule.
Dále třeba správně určit nebo odhadnout výšky antén.
30 Σ
= (10. 10. Tuto limitní hodnotu činitele odrazu spolu dráhovým rozdílem 809H808H(10
