Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.
7)
dosadíme 810H809H(10.
dráhový rozdíl 811H810H(10. minimu jsou obě vlny
v protifázi.5) lze praxi použít, ale nutné res-
pektovat několik skutečností. Není-li tomu tak, přichází vlnění místa příjmu difrakcí intenzita pole menší.Elektromagnetické vlny, antény vedení 111
rhhrrr 2112 2≅−=Δ (10.8), případně ještě obecnější vztah 815H814H(10. Tuto limitní hodnotu činitele odrazu spolu dráhovým rozdílem 809H808H(10.5)
nebo 817H816H(10. Možnost nahradit sinus argumentem omezená
právě jen malé výšky teprve obecnějšího vztahu 813H812H(10. Proto praxi aplikuje statistický přístup: základě zobecněných výsledků
měření počítá, jakou pravděpodobností bude dosaženo oné intenzity pole.7) lichým násobkem poloviny vlnové délky.
V
P
h
h
1
2
Obr. Abychom zjistili,
musíme znát profil terénu trase. Obecně však tato zásada neplatí. Ale když profil známe, často obtížné nalézt správnou
rovinu odrazu.
. např.8) vidět, jak intenzita pole
skutečně mění. výsledek interference přímé odražené vlny, kdy svislém
směru vzniká stojaté vlnění.
Vzorec 814H813H(10.8)
Z výsledku vidíme, intenzita pole prostorové vlny periodickou funkcí každé
z výšek, resp. při šíření televizního signálu, signálu vkv rozhlasu
z pozemních stanic při zajišťování všech radiokomunikačních služeb, které využívají
uvedené kmitočtové pásmo. Výšky, které dosazují 816H815H(10. Vzorce pro výpočet činitele odrazu lze nalézt
v učebnicích teorie pole 808H807H[1]. Jsou mobilní telefony, dispečerské služby, armádní spoje aj. výrazu kh1h2/r Při zvětšování výšky roste intenzita pole nuly maxima
(2E1) pak klesá nule. 10.5).8), jsou výšky antén nad rovinou odrazu (viz 818H817HObr. úpravě dostaneme pro intenzitu pole prostorové vlny vztah
( )rhhk
r
DP
Eef 21sin2. Je-li úhel dopadu (měřený normály povrchu) blízký π/2,
tj.5: Výšky antén nad terénem
Popsaný model (mechanismus) šíření prostorové vlny uplatňuje při rádiovém spojení
v kmitočtovém pásmu MHz několika GHz, pokud antény neleží bezprostředně
u zemského povrchu.
V posledních letech snahou přenést analýzu terénu počítač využitím digitalizované
mapy. Intenzita pole pak
přímo úměrná výškám antén. Maximum intenzity vznikne, když obě vlny přicházejí fázi, tj. 10. Tedy
⏐ρ⏐ Taková situace nastane, když výšky antén jsou malé vůči vzdálenosti což
bývá často splněno.
Dále třeba správně určit nebo odhadnout výšky antén.
Když kh1h2/r<<1 lze sinus 812H811H(10. praxi výsledek aplikuje tak, antény umísťujeme co
nejvýše.7)
Činitel odrazu povrchu země závisí vlastnostech povrchu (ε, kmitočtu
dopadajícího vlnění úhlu dopadu vlny.5). Předně musí být splněna podmínka přímé viditelnosti určitou
rezervou. při téměř tečném dopadu vlny rozhraní, pak činitel odrazu blíží hodnotě -1.8) nahradit jeho argumentem.
30 Σ
= (10
