Elektromagnetické vlny, antény a vedení (přednášky)

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL - Zdeněk Nováček

Strana 113 z 145

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
5). Jsou mobilní telefony, dispečerské služby, armádní spoje aj. Dále třeba správně určit nebo odhadnout výšky antén. Maximum intenzity vznikne, když obě vlny přicházejí fázi, tj. 30 Σ = (10.5: Výšky antén nad terénem Popsaný model (mechanismus) šíření prostorové vlny uplatňuje při rádiovém spojení v kmitočtovém pásmu MHz několika GHz, pokud antény neleží bezprostředně u zemského povrchu. Proto praxi aplikuje statistický přístup: základě zobecněných výsledků měření počítá, jakou pravděpodobností bude dosaženo oné intenzity pole. při šíření televizního signálu, signálu vkv rozhlasu z pozemních stanic při zajišťování všech radiokomunikačních služeb, které využívají uvedené kmitočtové pásmo. Obecně však tato zásada neplatí. Když kh1h2/r<<1 lze sinus 812H811H(10.8) nahradit jeho argumentem.8), případně ještě obecnější vztah 815H814H(10. Není-li tomu tak, přichází vlnění místa příjmu difrakcí intenzita pole menší. praxi výsledek aplikuje tak, antény umísťujeme co nejvýše. výsledek interference přímé odražené vlny, kdy svislém směru vzniká stojaté vlnění.7) lichým násobkem poloviny vlnové délky. 10. výrazu kh1h2/r Při zvětšování výšky roste intenzita pole nuly maxima (2E1) pak klesá nule. Je-li úhel dopadu (měřený normály povrchu) blízký π/2, tj. Tuto limitní hodnotu činitele odrazu spolu dráhovým rozdílem 809H808H(10.5) lze praxi použít, ale nutné res- pektovat několik skutečností.8) Z výsledku vidíme, intenzita pole prostorové vlny periodickou funkcí každé z výšek, resp. Ale když profil známe, často obtížné nalézt správnou rovinu odrazu. Intenzita pole pak přímo úměrná výškám antén. Možnost nahradit sinus argumentem omezená právě jen malé výšky teprve obecnějšího vztahu 813H812H(10. při téměř tečném dopadu vlny rozhraní, pak činitel odrazu blíží hodnotě -1. dráhový rozdíl 811H810H(10.8) vidět, jak intenzita pole skutečně mění.7) dosadíme 810H809H(10. Vzorec 814H813H(10.5) nebo 817H816H(10. úpravě dostaneme pro intenzitu pole prostorové vlny vztah ( )rhhk r DP Eef 21sin2.7) Činitel odrazu povrchu země závisí vlastnostech povrchu (ε, kmitočtu dopadajícího vlnění úhlu dopadu vlny.8), jsou výšky antén nad rovinou odrazu (viz 818H817HObr. Abychom zjistili, musíme znát profil terénu trase. . V posledních letech snahou přenést analýzu terénu počítač využitím digitalizované mapy.5). 10. minimu jsou obě vlny v protifázi. Předně musí být splněna podmínka přímé viditelnosti určitou rezervou. Tedy ⏐ρ⏐ Taková situace nastane, když výšky antén jsou malé vůči vzdálenosti což bývá často splněno. Vzorce pro výpočet činitele odrazu lze nalézt v učebnicích teorie pole 808H807H[1].Elektromagnetické vlny, antény vedení 111 rhhrrr 2112 2≅−=Δ (10. např. Výšky, které dosazují 816H815H(10. V P h h 1 2 Obr