Elektromagnetické vlny, antény a vedení (přednášky)

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL - Zdeněk Nováček

Strana 113 z 145

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
5) nebo 817H816H(10.5).7) dosadíme 810H809H(10.7) Činitel odrazu povrchu země závisí vlastnostech povrchu (ε, kmitočtu dopadajícího vlnění úhlu dopadu vlny. Abychom zjistili, musíme znát profil terénu trase. Proto praxi aplikuje statistický přístup: základě zobecněných výsledků měření počítá, jakou pravděpodobností bude dosaženo oné intenzity pole. V posledních letech snahou přenést analýzu terénu počítač využitím digitalizované mapy. Dále třeba správně určit nebo odhadnout výšky antén. dráhový rozdíl 811H810H(10. Možnost nahradit sinus argumentem omezená právě jen malé výšky teprve obecnějšího vztahu 813H812H(10. např. při téměř tečném dopadu vlny rozhraní, pak činitel odrazu blíží hodnotě -1. V P h h 1 2 Obr. úpravě dostaneme pro intenzitu pole prostorové vlny vztah ( )rhhk r DP Eef 21sin2. praxi výsledek aplikuje tak, antény umísťujeme co nejvýše.8), případně ještě obecnější vztah 815H814H(10. 10. Je-li úhel dopadu (měřený normály povrchu) blízký π/2, tj.5: Výšky antén nad terénem Popsaný model (mechanismus) šíření prostorové vlny uplatňuje při rádiovém spojení v kmitočtovém pásmu MHz několika GHz, pokud antény neleží bezprostředně u zemského povrchu. Maximum intenzity vznikne, když obě vlny přicházejí fázi, tj. Intenzita pole pak přímo úměrná výškám antén. výrazu kh1h2/r Při zvětšování výšky roste intenzita pole nuly maxima (2E1) pak klesá nule. minimu jsou obě vlny v protifázi. Výšky, které dosazují 816H815H(10.8) vidět, jak intenzita pole skutečně mění. Jsou mobilní telefony, dispečerské služby, armádní spoje aj. při šíření televizního signálu, signálu vkv rozhlasu z pozemních stanic při zajišťování všech radiokomunikačních služeb, které využívají uvedené kmitočtové pásmo.5). Vzorce pro výpočet činitele odrazu lze nalézt v učebnicích teorie pole 808H807H[1].7) lichým násobkem poloviny vlnové délky. Není-li tomu tak, přichází vlnění místa příjmu difrakcí intenzita pole menší. 10. Vzorec 814H813H(10. Předně musí být splněna podmínka přímé viditelnosti určitou rezervou.8), jsou výšky antén nad rovinou odrazu (viz 818H817HObr. Tedy ⏐ρ⏐ Taková situace nastane, když výšky antén jsou malé vůči vzdálenosti což bývá často splněno. Když kh1h2/r<<1 lze sinus 812H811H(10. výsledek interference přímé odražené vlny, kdy svislém směru vzniká stojaté vlnění. 30 Σ = (10. . Tuto limitní hodnotu činitele odrazu spolu dráhovým rozdílem 809H808H(10.8) Z výsledku vidíme, intenzita pole prostorové vlny periodickou funkcí každé z výšek, resp.Elektromagnetické vlny, antény vedení 111 rhhrrr 2112 2≅−=Δ (10. Obecně však tato zásada neplatí.8) nahradit jeho argumentem. Ale když profil známe, často obtížné nalézt správnou rovinu odrazu.5) lze praxi použít, ale nutné res- pektovat několik skutečností