Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.
3: Přímá rádiová viditelnost
Je-li přijímač větší vzdálenosti než přímá rádiová viditelnost, říkáme, je
v oblasti stínu, rádiovým horizontem.2)
Pro Ref 8500 je
( )2112,4 hhrp (10. indexu 4). 10.
Podmínkou možnosti spojení přímou vlnou dostatečně velký volný prostor mezi
vysílací přijímací anténou.
Když překročíme vzdálenost spojnici přeruší vrchlík Země.
Popsaná modelová představa, podle které vlnění šíří vysílací antény přijímací
anténě jen volným prostorem (přímá vlna), dobré shodě skutečností při spojení na
.
Přímá viditelnost může být narušena také různými překážkami (pohoří, kopec, blok
domů apod. Poměr
efektivního skutečného poloměru Země nazývá činitel atmosférické refrakce Jeho
běžná hodnota přibližně 8500/6380 4/3. 10. "průměrných" atmosférických podmínek hodnotu asi Ref 8500 km, ale při
nestandardní situaci atmosféře (např. 10.). Vzdálenost nazývá
přímá rádiová viditelnost Závisí výškách antén efektivním poloměru Země vztahem
( )212 hhRr efp (10. efektivní zemský
poloměr.3)
Obr. Geometricky můžeme podmínku formulovat tak, spojnice
antén nesmí být přerušena žádnou překážkou. Proto často
stačí, když mezi spojnicí vrcholem překážky volná jen první Fresnelova zóna nebo
dokonce jen její polovina. Zvětšený poloměr Ref tzv. Má-li vlnění volně šířit, musí být těchto případech spojnice obou antén
volná mezi spojnicí vrcholem překážky musí zůstat volný prostor. Ale nad "hladkou" zemí možnost existence přímé
vlny omezena jistou maximální vzdáleností mezi anténami, jak dokumentuje 803H802HObr. Aby nepůsobil potíže při geometrických úvahách, postupujeme následovně:
zakřivenou dráhu napřímíme (802H801HObr. těchto míst přímá vlna nemůže šířit, vlnění se
tam však může dostat difrakcí, ohybem Intenzita pole pak nemusí být nulová, však
výrazně nižší než udává vztah 804H803H(10. Přísně vzato, vlna se
šíří celým prostorem tedy všechny Fresnelovy zóny měly být volné.1). Rozhodující elektromagnetické děje
probíhají totiž jen Fresnelových zónách nízkými indexy (např.2 přímka současně zvětšíme poloměr Země na
hodnotu Ref tak, aby přímková dráha byla stejně vysoko nad novým povrchem jako původní
trajektorie (1) nad skutečným povrchem Země. skutečném terénu může být takovou
překážkou např. praxi však
můžeme učinit značný ústupek tohoto požadavku.Elektromagnetické vlny, antény vedení 109
zanedbat. kopec nebo budova.3. při teplotní inverzi) může mít hodnotu jinou
