Elektromagnetické vlny, antény a vedení (přednášky)

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL - Zdeněk Nováček

Strana 111 z 145

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Má-li vlnění volně šířit, musí být těchto případech spojnice obou antén volná mezi spojnicí vrcholem překážky musí zůstat volný prostor. Zvětšený poloměr Ref tzv.2 přímka současně zvětšíme poloměr Země na hodnotu Ref tak, aby přímková dráha byla stejně vysoko nad novým povrchem jako původní trajektorie (1) nad skutečným povrchem Země. Poměr efektivního skutečného poloměru Země nazývá činitel atmosférické refrakce Jeho běžná hodnota přibližně 8500/6380 4/3.). skutečném terénu může být takovou překážkou např. efektivní zemský poloměr. Podmínkou možnosti spojení přímou vlnou dostatečně velký volný prostor mezi vysílací přijímací anténou.1). Aby nepůsobil potíže při geometrických úvahách, postupujeme následovně: zakřivenou dráhu napřímíme (802H801HObr.Elektromagnetické vlny, antény vedení 109 zanedbat. 10. Vzdálenost nazývá přímá rádiová viditelnost Závisí výškách antén efektivním poloměru Země vztahem ( )212 hhRr efp (10. Když překročíme vzdálenost spojnici přeruší vrchlík Země. Geometricky můžeme podmínku formulovat tak, spojnice antén nesmí být přerušena žádnou překážkou. Rozhodující elektromagnetické děje probíhají totiž jen Fresnelových zónách nízkými indexy (např.3. Ale nad "hladkou" zemí možnost existence přímé vlny omezena jistou maximální vzdáleností mezi anténami, jak dokumentuje 803H802HObr. Popsaná modelová představa, podle které vlnění šíří vysílací antény přijímací anténě jen volným prostorem (přímá vlna), dobré shodě skutečností při spojení na . Přísně vzato, vlna se šíří celým prostorem tedy všechny Fresnelovy zóny měly být volné. Přímá viditelnost může být narušena také různými překážkami (pohoří, kopec, blok domů apod. "průměrných" atmosférických podmínek hodnotu asi Ref 8500 km, ale při nestandardní situaci atmosféře (např.3) Obr. při teplotní inverzi) může mít hodnotu jinou.3: Přímá rádiová viditelnost Je-li přijímač větší vzdálenosti než přímá rádiová viditelnost, říkáme, je v oblasti stínu, rádiovým horizontem. těchto míst přímá vlna nemůže šířit, vlnění se tam však může dostat difrakcí, ohybem Intenzita pole pak nemusí být nulová, však výrazně nižší než udává vztah 804H803H(10. indexu 4). kopec nebo budova. praxi však můžeme učinit značný ústupek tohoto požadavku. 10. Proto často stačí, když mezi spojnicí vrcholem překážky volná jen první Fresnelova zóna nebo dokonce jen její polovina.2) Pro Ref 8500 je ( )2112,4 hhrp (10. 10