Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.
2, dráha 1). Útlum působený vodními
částicemi (hydrometeority) závisí druhu intenzitě srážek kmitočtu vlnění. Příčinou změna
vlastností atmosféry rostoucí výškou, zejména pokles tlaku.00067.3 pro kulovou vlnu
r
DP
Eef
.39),
odvozeného části 799H798H4. mírný déšť mm/hod) způsobí na
kmitočtu GHz útlum asi 0.). Každá molekula tvoří totiž složitý elektromechanický
rezonanční systém mnoha rezonančními frekvencemi. Kmitočtovým oblastem malým
útlumem říká atmosférická okna.108 Fakulta elektrotechniky komunikačních technologií VUT Brně
10.
Obr.1)
kde Eef efektivní hodnota intenzity pole vzdálenosti vyzařovaný výkon D
je činitel směrovosti vysílací antény.
S rostoucí výškou její hodnota obvyklých podmínek klesá ryzí jedničce. dlouhou, bude zeslabeno 0.30 Σ
= (10.
To hodnota sice velká, ale srovnatelná poloměrem Země proto tento jev není možno
.6 vůči hodnotě vypočtené podle 800H799H(10.
Na vyšších kmitočtech než GHz začíná projevovat dodatečný útlum. Protože fázová
rychlost vlny nepřímo úměrná odmocnině permitivity, tak větší výšce šíří vlnění
větší fázovou rychlostí než při zemi. kmitočtu GHz však útlum dB/km, působený
molekulami kyslíku.2 dB/km. Jedno „oken“ okolí kmitočtu GHz (délka vlny
4 mm), kde útlum asi 0. Jednou
z příčin útlumu jsou atmosférické srážky (déšť, sněžení, mlha aj.2 Spojení přímou vlnou
Přímá vlna šíří volnou atmosférou.2: Atmosférická refrakce
Po určitém zjednodušení dráha vlny obloukem kružnice poloměrem asi 000 km. Tak dochází velkému útlumu úzkých
kmitočtových pásmech, zatímco mimo útlum malý.. Při povrchu země relativní permitivita atmosféry přibližně 1. 10. znamená, vlnění, které šíří dešťovou clonou
např.
Atmosféra ovlivňuje nejen intenzitu pole, ale trajektorie (dráhy) vln. kmitočtu asi GHz atmosféra chová
téměř jako vakuum, takže intenzitu pole přímé vlny lze počítat podle vztahu 798H797H(4. Např. Tomuto jevu říká atmosférická refrakce
nebo atmosférický lom. Je-li frekvence šířícího vlnění
blízká některé nich, vlnění značně tlumené. Byl
změřen udává decibelech dráhy vlny.1) Zdá se
to málo, ale kmitočtu GHz jsou již decibelové hodnoty útlumu téměř desetkrát větší!
Druhou významnou příčinou útlumu jsou vlastní rezonance molekul atmosférických
plynů, hlavně kyslíku vodní páry. důsledku toho výškou
mění permitivita. 10. důsledku toho dráha vlny není přímková, nýbrž je
zakřivená směrem Zemi (801H800HObr.05 dB/km
