Elektromagnetické vlny, antény a vedení (přednášky)

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL - Zdeněk Nováček

Strana 109 z 145

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Mechanismus je typický při spojení velmi vysokých frekvencích (několik GHz více) při výše položených anténách, mezi nimiž přímá viditelnost. Jsou nepravidelné útvary rozměry řádově jednotek desítek metrů. Mechanismus šíření troposférickým rozptylem ("5") využívá existence nehomogenit v troposféře. Obě vlny existují současně, intenzita pole součtem intenzit přímé odražené vlny.Elektromagnetické vlny, antény vedení 107 Obr. Popsaný mechanismus typický pro kmitočtovou oblast stovek MHz jednotek GHz lze jím překlenout vzdálenosti řádu stovek kilometrů. Tento mechanismus ("3") budeme nazývat povrchovou vlnou (přízemní vlnou). Současně vlnou přímou často existuje vlna odražená, obrázku označená "2". Povrchová vlna sleduje zemský povrch. Takovou situaci (model) budeme nazývat šířením prostorou vlnou. Dopadající vlnění rozptylují rozptýlené vlnění lze pak přijímat až poměrně daleko horizontem. Vlivem turbulentního proudění vzduchu vznikají místa nepatrně odlišnými fyzikálními parametry tedy odlišnou permitivitou. Rozhraní mezi vodivým prostředím (povrch Země) nevodivým (vzduch) schopné vést elektromagnetické vlny podobně jako třeba vodivý drát. Okem nejsou viditelné, ale pro rádiové vlny chovají jako dielektrická tělesa. Pak hovoříme šíření přímou vlnou, anebo krátce vlně přímé. Tak lze zabezpečit rádiové spojení vzdálenost 4000 jediným "odrazem" ionosféry. Pro ionosférickou vlnu typická kmitočtová oblast MHz. Nahrazuje jej spojení pomocí družic. ovšem velmi slabé. . Několika odrazy střídavě země ionosféry lze pak dosáhnout prakticky kteréhokoli místa Zemi.1: Mechanismy šíření vln Mezi vyvýšenou vysílací anténou přijímací anténou může vlnění šířit pouze vzduchem podél spojnice obrázku označené "1". poslední době tento mechanismus využívá málo. Mechanismus vyžaduje vyvýšené antény, přímou viditelnost typický pro kmitočtovou oblast asi MHz několika GHz. 10. Mechanismus ionosférické vlny ("4") využívá působení ionosférických vrstev dráhy vln. ionosféře zakřivují vhodných podmínek obrací zpět Zemi. Šíření není ovlivněné zemí ani ionosférou. Vybudí se, když vertikální antény jsou bezprostředně při zemi typická pro spojení na nízkých kmitočtech několika MHz