Elektromagnetické vlny, antény a vedení (přednášky)

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL - Zdeněk Nováček

Strana 109 z 145

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Nahrazuje jej spojení pomocí družic. Jsou nepravidelné útvary rozměry řádově jednotek desítek metrů. Takovou situaci (model) budeme nazývat šířením prostorou vlnou. 10. Pro ionosférickou vlnu typická kmitočtová oblast MHz. Okem nejsou viditelné, ale pro rádiové vlny chovají jako dielektrická tělesa.1: Mechanismy šíření vln Mezi vyvýšenou vysílací anténou přijímací anténou může vlnění šířit pouze vzduchem podél spojnice obrázku označené "1". Obě vlny existují současně, intenzita pole součtem intenzit přímé odražené vlny. Mechanismus vyžaduje vyvýšené antény, přímou viditelnost typický pro kmitočtovou oblast asi MHz několika GHz. Šíření není ovlivněné zemí ani ionosférou. ionosféře zakřivují vhodných podmínek obrací zpět Zemi. Popsaný mechanismus typický pro kmitočtovou oblast stovek MHz jednotek GHz lze jím překlenout vzdálenosti řádu stovek kilometrů. Současně vlnou přímou často existuje vlna odražená, obrázku označená "2".Elektromagnetické vlny, antény vedení 107 Obr. Povrchová vlna sleduje zemský povrch. Tento mechanismus ("3") budeme nazývat povrchovou vlnou (přízemní vlnou). . Mechanismus je typický při spojení velmi vysokých frekvencích (několik GHz více) při výše položených anténách, mezi nimiž přímá viditelnost. poslední době tento mechanismus využívá málo. Mechanismus ionosférické vlny ("4") využívá působení ionosférických vrstev dráhy vln. Několika odrazy střídavě země ionosféry lze pak dosáhnout prakticky kteréhokoli místa Zemi. Vybudí se, když vertikální antény jsou bezprostředně při zemi typická pro spojení na nízkých kmitočtech několika MHz. Rozhraní mezi vodivým prostředím (povrch Země) nevodivým (vzduch) schopné vést elektromagnetické vlny podobně jako třeba vodivý drát. Mechanismus šíření troposférickým rozptylem ("5") využívá existence nehomogenit v troposféře. ovšem velmi slabé. Dopadající vlnění rozptylují rozptýlené vlnění lze pak přijímat až poměrně daleko horizontem. Tak lze zabezpečit rádiové spojení vzdálenost 4000 jediným "odrazem" ionosféry. Vlivem turbulentního proudění vzduchu vznikají místa nepatrně odlišnými fyzikálními parametry tedy odlišnou permitivitou. Pak hovoříme šíření přímou vlnou, anebo krátce vlně přímé