Elektromagnetické vlny, antény a vedení (přednášky)

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL - Zdeněk Nováček

Strana 109 z 145

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
poslední době tento mechanismus využívá málo. Současně vlnou přímou často existuje vlna odražená, obrázku označená "2". Okem nejsou viditelné, ale pro rádiové vlny chovají jako dielektrická tělesa. Jsou nepravidelné útvary rozměry řádově jednotek desítek metrů. Obě vlny existují současně, intenzita pole součtem intenzit přímé odražené vlny. Popsaný mechanismus typický pro kmitočtovou oblast stovek MHz jednotek GHz lze jím překlenout vzdálenosti řádu stovek kilometrů. Pro ionosférickou vlnu typická kmitočtová oblast MHz. Takovou situaci (model) budeme nazývat šířením prostorou vlnou. Nahrazuje jej spojení pomocí družic. Povrchová vlna sleduje zemský povrch. Mechanismus je typický při spojení velmi vysokých frekvencích (několik GHz více) při výše položených anténách, mezi nimiž přímá viditelnost. Vlivem turbulentního proudění vzduchu vznikají místa nepatrně odlišnými fyzikálními parametry tedy odlišnou permitivitou. ionosféře zakřivují vhodných podmínek obrací zpět Zemi. . Několika odrazy střídavě země ionosféry lze pak dosáhnout prakticky kteréhokoli místa Zemi. Vybudí se, když vertikální antény jsou bezprostředně při zemi typická pro spojení na nízkých kmitočtech několika MHz. Pak hovoříme šíření přímou vlnou, anebo krátce vlně přímé. Mechanismus ionosférické vlny ("4") využívá působení ionosférických vrstev dráhy vln. Tento mechanismus ("3") budeme nazývat povrchovou vlnou (přízemní vlnou). ovšem velmi slabé. Šíření není ovlivněné zemí ani ionosférou.Elektromagnetické vlny, antény vedení 107 Obr. 10. Rozhraní mezi vodivým prostředím (povrch Země) nevodivým (vzduch) schopné vést elektromagnetické vlny podobně jako třeba vodivý drát. Mechanismus vyžaduje vyvýšené antény, přímou viditelnost typický pro kmitočtovou oblast asi MHz několika GHz. Tak lze zabezpečit rádiové spojení vzdálenost 4000 jediným "odrazem" ionosféry.1: Mechanismy šíření vln Mezi vyvýšenou vysílací anténou přijímací anténou může vlnění šířit pouze vzduchem podél spojnice obrázku označené "1". Mechanismus šíření troposférickým rozptylem ("5") využívá existence nehomogenit v troposféře. Dopadající vlnění rozptylují rozptýlené vlnění lze pak přijímat až poměrně daleko horizontem