Elektromagnetické vlny, antény a vedení (přednášky)

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL - Zdeněk Nováček

Strana 109 z 145

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Nahrazuje jej spojení pomocí družic. . Tento mechanismus ("3") budeme nazývat povrchovou vlnou (přízemní vlnou). poslední době tento mechanismus využívá málo. Okem nejsou viditelné, ale pro rádiové vlny chovají jako dielektrická tělesa. Mechanismus šíření troposférickým rozptylem ("5") využívá existence nehomogenit v troposféře. Pak hovoříme šíření přímou vlnou, anebo krátce vlně přímé. Šíření není ovlivněné zemí ani ionosférou. Mechanismus ionosférické vlny ("4") využívá působení ionosférických vrstev dráhy vln. Jsou nepravidelné útvary rozměry řádově jednotek desítek metrů. Mechanismus vyžaduje vyvýšené antény, přímou viditelnost typický pro kmitočtovou oblast asi MHz několika GHz.1: Mechanismy šíření vln Mezi vyvýšenou vysílací anténou přijímací anténou může vlnění šířit pouze vzduchem podél spojnice obrázku označené "1". Povrchová vlna sleduje zemský povrch. ionosféře zakřivují vhodných podmínek obrací zpět Zemi. ovšem velmi slabé. Několika odrazy střídavě země ionosféry lze pak dosáhnout prakticky kteréhokoli místa Zemi. Takovou situaci (model) budeme nazývat šířením prostorou vlnou.Elektromagnetické vlny, antény vedení 107 Obr. 10. Rozhraní mezi vodivým prostředím (povrch Země) nevodivým (vzduch) schopné vést elektromagnetické vlny podobně jako třeba vodivý drát. Pro ionosférickou vlnu typická kmitočtová oblast MHz. Popsaný mechanismus typický pro kmitočtovou oblast stovek MHz jednotek GHz lze jím překlenout vzdálenosti řádu stovek kilometrů. Obě vlny existují současně, intenzita pole součtem intenzit přímé odražené vlny. Vlivem turbulentního proudění vzduchu vznikají místa nepatrně odlišnými fyzikálními parametry tedy odlišnou permitivitou. Mechanismus je typický při spojení velmi vysokých frekvencích (několik GHz více) při výše položených anténách, mezi nimiž přímá viditelnost. Vybudí se, když vertikální antény jsou bezprostředně při zemi typická pro spojení na nízkých kmitočtech několika MHz. Současně vlnou přímou často existuje vlna odražená, obrázku označená "2". Dopadající vlnění rozptylují rozptýlené vlnění lze pak přijímat až poměrně daleko horizontem. Tak lze zabezpečit rádiové spojení vzdálenost 4000 jediným "odrazem" ionosféry