Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.
13: Směrová charakteristika určení parametrů antény
Dalším důležitým parametrem činitel směrovosti zavedený části 788H787H4. tomto významu dnes
používá jen antén pro kmitočty asi MHz.3.63)
ve kterém 2θE 2θH jsou úhlové (celé) šířky hlavního laloku dvou navzájem kolmých
rovinách rovinách H), vyjádřené stupních.
Často používaný parametr zisk antény literatuře různý obsah. Antény pro vyšší kmitočty mívají účinnost
blízkou jedné uvedená definice ztrácí význam.
Účinnost antény definuje poměrem vyzařovaného výkonu příkonu.62) získáme činitele směrovosti. Naopak nízkou účinnost mají antény malým odporem záření jsou
antény krátké proti délce vlny.104 Fakulta elektrotechniky komunikačních technologií VUT Brně
E
E
E
θ2
max
max
2
0,7
zpět
Obr.57) vypočteme odpor
záření vztažený kmitně 790H789H(9.53a,b) odvodíme jednoduchý vztah
ztrvst
vst
RR
R
+
=
Σ
Σ
η (9.10 DGabs (9.64)
Dobrá účinnost antény podmíněna buď malým ztrátovým odporem (nebo) velkým
odporem záření. 9.62)
Při výpočtu nejprve najdeme funkci záření, pak podle 789H788H(9. Ten
dovoluje vypočítat intenzitu pole, známe-li vyzařovaný výkon
( )
r
DP
Eef
ϑϕ,30 Σ
= (9. Dělením
rovnic 791H790H(9. těchto pásmech parametr zisk používá
pro decibelové vyjádření absolutní nebo relativní hodnoty činitele směrovosti Dmax
absolutní zisk maxlog. Má-li anténa dobře vyjádřený hlavní lalok
"doutníkového" tvaru nevelké boční laloky, platí přibližný vztah
HE
D
θθ 22
00035
max (9.65)
. zřejmé, činitel
směrovosti antény závisí jen funkci záření F(ϕ tedy tvaru směrové
charakteristiky, takže dvě různé antény stejnými charakteristikami mají stejné hodnoty . Původně byl
definován jako součin činitele směrovosti účinnosti antény.
Díky tomu možno odvodit vzorce pro výpočet přibližné hodnoty činitele směrovosti jen ze
stručných údajů směrové charakteristice.61)
Činitel směrovosti můžeme vypočítat známé funkce záření F(ϕ pomocí vztahu
( )2
,
120
, ϑϕϑϕ F
R
D
mΣ
= (9
