Elektromagnetické vlny, antény a vedení (přednášky)

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL - Zdeněk Nováček

Strana 107 z 145

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Záměnou elementu dz za účinnou délku lef dosazením hodnoty proudu vstupu antény Ivst vzorce 794H793H(9.10 maxDGrel (9.69) Přijímaný výkon největším výkonem, který můžeme přijímací antény získat.Elektromagnetické vlny, antény vedení 105 Zisk vůči půlvlnnému dipólu )64,1/log.55). Účinná délka symetrického dipólu ramenem λ/4 rovna λ/π. ,2 ϑϕ = (9. Tento výkon nazývá přijímaný výkon můžeme jej vypočítat pomocí vztahu ( ) ef vst ef i ef i ef i ii i př S R l R lE R lE R ZZ U P .66) Konstanta 1,64 maximální hodnotou činitele směrovosti půlvlnného dipólu. ~ Z Z (zátěž) U ef i vstΣ Obr. Napětí zátěži obvodu přijímací antény 793H792HObr. 9.68) Poměr proudů Im/Ivst zajišťuje přepočet hodnoty funkce záření F(ϕ vstupní svorky antény.67) Přijímací anténu tak můžeme považovat napěťový zdroj vnitřním napětím a vnitřní impedancí která rovna vstupní impedanci téže antény při vysílání 792H791H(9. Přijímací anténa jako zdroj dodává zátěže největší výkon tehdy, je-li zátěž výkonově přizpůsobená (její impedance komplexně sdružená vnitřní impedanci antény) jsou-li ztráty obvodu nulové. Závislost účinné délky směru příchodu přijímané vlny stejná jako u funkce záření F(ϕ proto charakteristika antény při vysílání při příjmu stejná. Účinnou délku můžeme využít při výpočtu vyzařování antény. Skutečně získaný výkon vždy menší důsledku ztrát příp. 9. 22222 * Π=Π===⎟⎟ ⎠ ⎞ ⎜⎜ ⎝ ⎛ + = Σ π π π (9. 4 120 1204 .12) pro záření elementárního dipólu dostaneme intenzitu pole bodě vzdálenosti ve směru určeném úhly funkci záření F(ϕ . Známe-li tedy parametry antény při vysílání, pak snadno nich vypočteme potřebné veličiny pro přijímací režim.14 pak dané úbytkem napětí proudem tekoucím obvodem přijímací antény. . 30 .14: Náhradní obvod přijímací antény Účinnou délku lef vypočteme hodnoty funkce záření F(ϕ pomocí vztahu ( ) vst m el I I jk F l . Účinná (efektivní) délka antény konstantou úměrnosti mezi intenzitou elektrického pole indukovaným napětím (naprázdno) svorkách antény při příjmu efi lEU (9. nepřizpůsobení