Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.
Známe-li tedy parametry antény při vysílání, pak snadno nich vypočteme potřebné veličiny
pro přijímací režim. Tento výkon nazývá přijímaný výkon můžeme jej vypočítat
pomocí vztahu
( )
ef
vst
ef
i
ef
i
ef
i
ii
i
př S
R
l
R
lE
R
lE
R
ZZ
U
P .Elektromagnetické vlny, antény vedení 105
Zisk vůči půlvlnnému dipólu )64,1/log.
22222
*
Π=Π===⎟⎟
⎠
⎞
⎜⎜
⎝
⎛
+
=
Σ
π
π
π
(9.
,2 ϑϕ
= (9. nepřizpůsobení.
Přijímací anténa jako zdroj dodává zátěže největší výkon tehdy, je-li zátěž výkonově
přizpůsobená (její impedance komplexně sdružená vnitřní impedanci antény) jsou-li
ztráty obvodu nulové.10 maxDGrel (9. 9. Záměnou elementu dz
za účinnou délku lef dosazením hodnoty proudu vstupu antény Ivst vzorce 794H793H(9.14: Náhradní obvod přijímací antény
Účinnou délku lef vypočteme hodnoty funkce záření F(ϕ pomocí vztahu
( )
vst
m
el
I
I
jk
F
l .14 pak dané úbytkem napětí
proudem tekoucím obvodem přijímací antény.
Napětí zátěži obvodu přijímací antény 793H792HObr.
.
Účinnou délku můžeme využít při výpočtu vyzařování antény.68)
Poměr proudů Im/Ivst zajišťuje přepočet hodnoty funkce záření F(ϕ vstupní
svorky antény.66)
Konstanta 1,64 maximální hodnotou činitele směrovosti půlvlnného dipólu.69)
Přijímaný výkon největším výkonem, který můžeme přijímací antény získat.
Účinná délka symetrického dipólu ramenem λ/4 rovna λ/π.
30
. Závislost účinné délky směru příchodu přijímané vlny stejná jako
u funkce záření F(ϕ proto charakteristika antény při vysílání při příjmu stejná.67)
Přijímací anténu tak můžeme považovat napěťový zdroj vnitřním napětím a
vnitřní impedancí která rovna vstupní impedanci téže antény při vysílání 792H791H(9.
4
120
1204
.
Skutečně získaný výkon vždy menší důsledku ztrát příp.
Účinná (efektivní) délka antény konstantou úměrnosti mezi intenzitou elektrického
pole indukovaným napětím (naprázdno) svorkách antény při příjmu
efi lEU (9.
~ Z
Z (zátěž)
U ef
i vstΣ
Obr.12)
pro záření elementárního dipólu dostaneme intenzitu pole bodě vzdálenosti ve
směru určeném úhly funkci záření F(ϕ . 9.55)
