Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.
Předpokladem pro výpočet
odporu tedy pouze znalost funkce záření. Jde však náročnější úlohu, kterou se
zde nebudeme zabývat.
V technické praxi obchází nesnáz výpočtem reaktance využitím podobnosti antény
a dvouvodičového vedení. 9. Imaginární složka impedance záření m
souvisí blízkým polem pro její výpočet nutné přenést plochu integrace nejblíže
k anténě, obvykle přímo povrch anténního vodiče. 8020 lklR dipel ==Σ (9.
Obr.12 nakreslen průběh odporu záření reaktance záření symetrického dipólu
s průměrem vodiče závislosti relativní délce ramene l/λ Obě vynesené veličiny jsou
vztaženy vstupnímu proudu.
Na 785H784HObr.12: Odpor záření reaktance záření symetrického dipólu
. Analytickým řešením dostaneme pro krátké
dipóly (l/λ 0,2) vztah
( )222
.57)
Integrál lze někdy řešit analyticky, ale vždy numericky. Nakonec vypočítá vstupní reaktance pomocí teorie vedení.58)
Integrací Poyntingova vektoru kulové ploše velkým poloměrem můžeme získat jen
reálnou část impedance záření (RΣm) protože velkých vzdálenostech antény vlnění nese
jen činný výkon vektory jsou fázi. Nejprve metodou středního potenciálu vypočítá charakteristická
impedance tohoto náhradního vedení pak určí měrný útlum náhradního vedení
z podmínky, výkon, který mění teplo vedení, roven činnému výkonu, který
anténa vyzařuje.102 Fakulta elektrotechniky komunikačních technologií VUT Brně
takže odpor záření RΣm vztažený proudu kmitně, bude dán vztahem
∫∫=Σ
ππ
ϕϑϑ
π
2
0 0
2
sin
30
ddFR (9. 9
