Elektromagnetické vlny, antény a vedení (přednášky)

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL - Zdeněk Nováček

Strana 10 z 145

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
9) ρ=Ddiv (3. Vektor plošné hustoty vodivého proudu [A/m2 ] přímo úměrný vektoru intenzity elektrického pole E EJ . Uvedené vektory .γ= (3. μμμ (3. Časová změna magnetického toku procházejícího plochou omezenou uzavřenou křivkou tak vázána s cirkulací vektoru elektrického pole této křivce.8) trot ∂∂−= (3. Popis elektromagnetického pole integrálními rovnicemi 385H385H(3.2) představuje Faradayův indukční zákon. Soustava diferenciálních rovnic 387H387H(3..6) Konstantami úměrnosti jsou zde permitivita prostředí jeho permeabilita Ve vakuu mají tyto veličiny hodnoty 10-9 /(36) [F/m] 4π.1) (3. εεε (3..4) pak zákonem spojitosti siločar magnetického pole.7) Konstantou úměrnosti zde měrná vodivost prostředí [S/m]. V lineárním izotropním prostředí, kde parametry prostředí nezávisí velikosti veličin elektromagnetického pole jsou stejné všech směrech, platí EED . Uvedené materiálové parametry jsou lineárním prostředí konstantami, nelineárním prostředí jsou obě veličiny funkcemi intenzity pole =ε(E) =μ(H) izotropním prostředí jsou permitivita permeabilita skalárními veličinami (nezávisí směru), v neizotropním prostředí jejich vyjádření užívá tenzorů. Jejich řešení, nutné pro určení prostorového nebo časového rozložení intenzit polí nebo indukcí, však velmi obtížné řadě situací zvládnutelné jen numerickými metodami.10-7 [H/m] Relativní permitivita relativní permeabilita jsou bezrozměrné veličiny, udávající kolikrát je permitivita permeabilita daného prostředí větší než vakuu.4) možno převést soustavu diferenciálních rovnic trot indzdroj ∂∂++= DJJH (3.8) 388H388H(3. Výtok vektoru magnetické indukce uzavřené plochy nulový magnetické siločáry jsou pak sebe uzavřenými křivkami. Elektrické pole působící vodivém prostředí vyvolává tomto prostředí vodivý proud.Fakulta elektrotechniky komunikačních technologií VUT Brně Druhá Maxwellova rovnice 382H382H(3..1) 386H386H(3. Čtvrtá Maxwellova rovnice 384H384H(3. Maxwellovy rovnice (3.10) 0=Bdiv (3. Třetí Maxwellova rovnice 383H383H(3. Vektory intenzit polí indukcí jsou vzájemně svázány materiálovými vztahy.5) HHB .11) Složky vodivého proudu Izdroj Iind jsou nahrazeny odpovídajícími proudovými hustotami Jzdroj Jind náboj pak objemovou hustotou náboje [C/m3 ] ..11) snadněji řešitelná, ale popisuje jevy jen v oblastech, kde jsou vektory spojité diferencovatelné.3) vyjádřením Gaussovy věty elektrostatiky pro tok elektrické indukce který vyvolán nábojem uvnitř objemu uzavřeného plochou S.4) obecnou platnost