Elektromagnetické pole a člověk

| Kategorie: Kniha  |

Vydal: Ústav spojů, veřejná výzkumná instituce POLSKO

Strana 44 z 99

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Quality Service). hlediska efektivity provozu zde snaha snížit pravděpodobnost vzniku rušení systému omezit spotřebu energie z baterie. ___________________________ Tradičně byla tato zařízení obvykle umisťována do kontejneru patě objektu nebo prostoru, který byl pro určen. spojení) na požadované úrovni kvality (ang. Proces řízení výkonu systému GSM (2G, viz také oddíl IV.i. moderních řešeních používají miniaturizovaná vysílací přijímací zařízení instalovaná přímo stožáru nebo věži blízkosti antén.1.v. straně 106) probíhá tak, se během spojení provádí měření kvality přenosu na základě chybovosti signálu, který základnová stanice přijímá koncového zařízení.Jak funguje mobilní telefon? 43 Sektorové antény Antény radioreléového spoje Obr. Jinými slovy, koncové zařízení pracuje nejnižším možným výkonem, který stále ještě zjišťuje požadovanou úroveň kvality. Typy antén základnové stanici mobilní sítě. Pole generované koncovým zařízením (tedy například mobilním telefonem daného uživatele) často lokálně větší než pole generované základnovou stanicí. Výsledky tohoto měření poté předávají řídicí jednotce základnové stanice, která dvakrát sekundu dává příkaz ke změně nebo udržení úrovně signálu vysílaného koncovým zařízením. Díky tomu lze používat anténní kabely (tzv. Antény radioreléového spoje, které instalují v určité vzdálenosti sektorových antén, pracují na mikrovlnných frekvencích (několik několik desítek GHz) vyzařují signál pouze úzkém paprsku, který přesně zacílen jinou anténu radioreléového spoje. Antény radioreléového spoje nejsou určeny navázání spojení účastníky v oblasti dané buňky, takže nejsou nakloněny směrem zemi. Řízení výkonu Současné digitální systémy mobilní telefonie používají mechanizmy řízení výkonu, jejichž primární funkcí udržovat vyzařování rádiového signálu takové minimální úrovni, která je dostatečná pro udržení služeb (např. „jumpery“), které jsou krátké, tenké, lehké a flexibilní. „feederů“). Zdroj: vlastní, Ústav spojů, v. Antény pak propojovaly pomocí dlouhých, těžkých, silných neohebných kabelů (tzv. Díky tomu, když koncové zařízení postupně přibližuje základnové stanici, snižuje výkon jeho vysílače. Následně rádiový signál převeden do digitalizované podoby předán dále páteřní sítě, a buď prostřednictvím optických vláken, nebo s využitím radioreléového spoje.