Základnové stanice jsou
nejviditelnější součástí komplexní síťové
infrastruktury celulárních systémů více informací
naleznete další částí tohoto oddílu. rádiovou přístupovou síť
RAN (ang. Radio Access Network) páteřní síť, se
vytvoří spojení konkrétní základnové stanice,
v jejímž dosahu nachází koncové zařízení
volaného účastníka. Následuje navázání
spojení. kontakty nebo
textové zprávy. Samotný telefon bez
SIM karty omezenou funkčnost, pokud jde
o využívání služeb mobilní telefonní sítě.
V současné době uživatelé často pořizují nová
koncová zařízení.
Antény, které používají řešeních mobilní
telefonie, jsou obvykle umístěny stožáru třech
sadách. Každá sada zodpovědná pokrytí
sektoru úhlu cca 120 (právě proto antény
tohoto typu nazývají sektorové) přesně
definovaném směru označovaném jako azimut.
Antény jsou připojeny vysílacím přijímacím
zařízením pomocí anténních kabelů. vestavěny konstrukce kostelní věže apod.
. Tím zajištěno, se
neoprávněný uživatel nemůže připojit síti pomocí
této karty. Base Transceiver Station), pro
UMTS NodeB pro LTE eNodeB. Kromě toho může
uchovávat menší množství dat, např.
Součástí páteřní sítě jsou mimo jiné:
• ústředna pro komutovaná spojení/pakety –
odpovídá přenos spojení nebo datových
paketů stanovené relaci;
• registr zařízení seznam registrovaných telefonů
na základě identifikačních čísel IMEI;
• registr vlastních účastníků zde uchovávají
údaje, jejichž základě určují uživatelé
systému (podle SIM karty);
• další prvky odpovídající správné fungování
systému, vytváření spojení, provoz zařízení
a zajišťující spolupráci ostatními systémy
(rozhraní jiných sítí).
Základnová stanice
Základnová stanice celulárního telefonního
systému vybavena sadou antén instalovaných na
stožárových nebo věžových nosných konstrukcích,
které jsou ukotveny zemi nebo střeše budovy,
příp. tam, kde se
pohybují uživatelé. Kompletní funkční koncové zařízení se
skládá fyzického přístroje SIM karty, která je
v něm vložena.I.6 Fyzika
Koncové zařízení volajícího uživatele vysílá na
předem stanovené frekvenci připojuje se
k nejbližší základnové stanici, která přijímá signál
právě této frekvenci. Spojení volaného účastníka volajícímu
účastníku probíhá stejnou cestou, ale opačným
směrem. Jedná malou
mikroprocesorovou kartu, jejíž rozměry spolu
s technologickým vývojem stále zmenšují –
z původní velikosti kreditní karty nanoSIM
o rozměrech cca mm. SIM karta použitá
k identifikaci účastníka prostřednictvím sítě tedy
hraje roli přístupového klíče. SIM karta může být
navíc zabezpečena PIN kódem (ang. souladu
se specifikací takovým zařízením možné volat na
čísla tísňového volání Polsku číslo 112 (volání
na tísňové linky mají vyšší prioritu, takže jim je
v případě nadměrného zatížení sítě přidělována
radiová kapapcita rychleji). Subscriber Identity
Module). Personal
Identification Number). Díky oddělení identifikační funkce
prostřednictvím SIM změna koncového zařízení
nevynucuje změnu telefonního čísla stačí vložit
SIM kartu nového přístroje.
Vzhledem potřebě pokrytí signálem větší oblasti,
zejména menší vzdálenosti povrchu země, se
sektorové antény umisťují mírným sklonem od
vertikální osy směrem zemi, tj.
Prostřednictvím mnoha různých modulů
a zařízení, které tvoří tzv. Základnové
stanice mají názvy, které liší podle systému pro
GSM BTS (ang. Nyní tato základnová stanice
vysílá signál určené frekvenci spojuje se
s vybraným koncovým zařízením, které přijímá
signál právě této frekvenci.
Identifikace uživatele síti
Uživatel telefonu síti identifikován
prostřednictvím SIM karty (ang
