Elektromagnetické pole a člověk

| Kategorie: Kniha  |

Vydal: Ústav spojů, veřejná výzkumná instituce POLSKO

Strana 32 z 99

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Zdroj: Wikimedia Commons Obdobně reaguje kočičí srst, niž při hlazení může vytvořit potenciál několik tisíc voltů. Tělesa při extrémně nízkých teplotách generují elektromagnetické vlny mikrovlnném frekvenčním rozsahu. Mýtus: Elektromagnetické záření, které nás obklopuje, umělým lidským výtvorem Člověk žije prostředí, němž vždy existovalo elektromagnetické záření pocházející přirozených zdrojů. rostoucí teplotou délka emitované elektromagnetické vlny kratší frekvence vyšší. Tepelné záření Tepelné záření generováno spontánně jakoukoli hmotou, jejíž teplota vyšší než absolutní nula K), tedy −273,15°C. Tepelné záření. Tyto zdroje zapadají do existujícího spektra přirozeného elektromagne- tického pole. Četnost výskytu blesků povrchu Země. Zdroj: Wikimedia Commons . Tělesa, jejichž teplota blízká pokojové teplotě (to platí pro lidi), generují hlavně elektromagnetické vlny infračerveném pásmu, avšak část vlnění rádiovém rozsahu. Hustota energie tepelného záření, které vyzařuje člověk při 37°C, přibližně 2,5 mW/m2 . Až donedávna byly každé domácnosti zdroje tepelného záření extrémně vysokými teplotami. druhou stranu, tělesa, jejichž teplota větší než 600°C, vyzařují elektromagnetické vlny, které jsou viditelné lidským okem, jednoduše světlo.Přirozené zdroje elektromagnetického pole 31 Obr. Patří nim: Země (vytvářející magnetické pole svém jádru), Slunce (generující záření v infračerveném ultrafialovém spektru, včetně viditelného světla slunečního větru), atmosférické jevy (související bleskovými výboji), kosmické jevy a doslova každá hmota teplotou nad absolutní nulou. Zdrojem tohoto typu záření jsou elektricky nabité částice, které se přemisťují uvnitř hmoty vlivem tepelného pohybu. Člověk při svém civilizačním vývoji začal zhruba před 150 lety vytvářet umělé zdroje elektromagnetického pole. Obr. Přirozené zdroje nejsou produktem lidské činnosti. Barva žáru mění podle teploty: tmavě červené (přibližně 650°C), přes oranžovou (přibližně 1100°C) bílé (nad 1400°C). Jaké zdroje jsou? Běžné žárovky, nichž se wolframové vlákno vlivem elektrického proudu zahřívá teplotu řádu 2500°C. U tepelné záření tedy jedná určitý druh přirozeného elektromagnetického záření, jehož vlnová délka závisí pouze teplotě