Rozdíl mezi
potenciálem zemského povrchu potenciálem
nabitého bouřkového mraku může být 100 MV.
Zdroj: Wikimedia Commons
Bouřková mračna jsou výsledkem elektrizace, která
vzniká, když při setkání chladných teplých
vzduchových hmot dochází střetu ledových
krystalů kapkami vody. Tímto způsobem vzniká elektromagnetický
impulz širokopásmové povahy, přičemž hlavní část
energie obsažena pásmu 100 kHz. Přirozené elektrické výboje.I.
Na rozdíl magnetického pole intenzita
elektrického pole závislá zeměpisné šířce jen
nepatrně. Protože dominantní složkou magnetického
pole Země složka, která pochází vnitřního
magnetického pole, lze dobrou aproximací
pokládat magnetické pole konstantní. zobrazena intenzita výskytu
bleskových výbojů plochu km2
v průběhu roku. Hodnota jeho
intenzity závisí zeměpisné šířce pohybuje se
v rozmezí A/m pro většinu oblastí nízkých
a středních zeměpisných šířkách A/m
v oblasti zemských pólů. takto vytvořených
oblacích, jejichž výška může dosahovat několika
kilometrů, hromadí náboj: záporný spodních
částech kladný horních částech.
Na Obr.4 Fyzika
Atmosférické dynamo přirozený jev
spočívající vytváření elektrického pole oblasti
ionosféry důsledku konvekčních pohybů částečně
ionizovaného vzduchu. Naproti tomu jsou změny
ve vnějším magnetickém poli, pozorované na
zemském povrchu, mnohem rychlejší, avšak
hodnoty jeho intenzity vztahu hodnotě
intenzity geomagnetického pole jsou zanedbatelně
malé. Takto vytvořené elektrické
pole proměnné povahy vyvolává tok
elektrického proudu atmosféře, tak stává
zdrojem proměnného magnetického pole.
. Takové
uspořádání připomíná strukturu sférického
kondenzátoru: zemský povrch ionosféra plní
funkci vodivých desek tohoto kondenzátoru,
a dielektrikem, které asi silné, pak
vzduch.
Je natolik velký, následek rozpínání
vzduchu, ionizaci vznik atmosférického výboje:
dochází toku proudového impulzu dobou trvání
přibližně 10–50 (mikrosekund) intenzitou až
100 kA.
Stačí vzpomenout elektrizaci vlasů při česání
nebo praskání, které někdy slyšíme při svlékání
vlněného svetru.
Magnetické pole, které pozorujeme na
zemském povrchu, především geomagnetické
pole, které čase mění pomalu.
Jelikož jsou horní vrstvy atmosféry velmi dobře
vodivé, potenciál ionosféry kolem celé Země
rozložen stejnoměrně tak intenzita elektrického
pole zemského povrchu konstantní.
S jiným elektrizačním jevem, který zásadě
velmi podobný (výboj vede vyrovnání potenciálů),
se často setkáváme všedním životě. Intenzita elektrického pole zemského
povrchu průměru 100–150 V/m, když tato
hodnota daném místě liší závislosti na
místním počasí. Rozdíl mezi potenciály zemského
povrchu ionosférické vrstvy pak přibližně
400 kV.
Přirozené elektrické pole Země
Zdrojem elektrického pole Země jsou
náboje rozdělené mezi negativně nabitý povrch
Země pozitivně nabitý povrch ionosféry.
Obr. Špičková
hodnota intenzity elektrického pole krátké
vzdálenosti místa vzniku atmosférického výboje
(do km) dosahuje kV/m větší
vzdálenosti (např. Souvisí skutečností, elektrické
pole atmosféry nepřetržitě udržováno stále
probíhajícími bouřkami když těžko
uvěřitelné, každou sekundu dochází povrchu
Země přibližně 100 úderům blesku. km) pak dosahuje V/m
