ELEKTRO 2011-5

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: FCC Public s. r. o. Autor: FCC Public Praha

Strana 9 z 68

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Polovodičové struktury představují pro protékající proud určitý odpor. Změna spektra s teplotou patrná z obr. V laboratorních podmínkách byly např. K transformaci použí- vá např. Například dioda Cree XRE Q4 napájená proudem 650 mA generuje tok 150 lm, tj. V současné době nejrozšířeněj- ší princip transformace monochromatické- ho světla širokopásmového záření pomocí luminiscence pevných látek bázi fosforu a různých sloučenin, které emitují světlo po přijmutí krátkovlnného záření, většinou mod- ré barvy (obr. Frekvence takového záření odpovídá hodnotě 540 THz. zna- mená, pouze asi vstupní energie je konvertováno světlo a zbytek, tj. U klasických žá- rovek tento měrný výkon mezi 10 15 lm·W–1 , což v kontrastu např. Jako standard světelné technice používá právě světlo teplotního zdroje, ply- nem plněné žárovky s dvo- jitě vinutou wolframovou spirálou s teplotou vlákna 2 856 K, referenční zdroj světla A. Vidi- telné světlo záření, jehož vlnové délky jsou v rozsahu přibližně 380 780 nm. Jelikož lidský zrak používá rovněž tři senzory (čípky S), tato náhrada víceméně dostačující, přestože nelze postih- nout v podstatě spojité spektrum přirozených přírodních zdrojů světla, kterými jsou Slunce, vytvářející přímé sluneční světlo, a oblohové rozptýlené světlo. U světelných diod teplota přechodu v podstatě klíčová vlastnost, ovlivňuje nejen životnost zdroje, ale také jeho měrný výkon. Je vhodné zmínit alespoň základní čísla, která týkají záření a vlastností LED. Kompozice spektra bílé LED fotoluminis- cenční fosfor modrá InGaN LED kombinované spektrum 470 nm modrá 525 nm zelená 590 nm jantarová 630 nm červená Obr. Spektrum LED v počáteční (After start) a konečné (Steady state)ustálené teplotě [3] spektrálníenergie 1,2 1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0 380 420 460 500 540 580 620  660 700 740 780  vlnová délka (nm) počáteční teplota konečná ustálená teplota . Neexistuje zatím žád- ný umělý zdroj, který dokázal toto cho- vání věrně simulovat. 1). 2. realita i nynějších zdrojů i přesto, jejich účinnost průběžně zvy- šuje; tohoto ale dosahováno i změnou spek- tra. přechodu se tedy uvolňuje kromě generovaného svět- la také ztrátové teplo. Pro rozšíření spektra lze použít dva přístupy. Není náho- da, zrak i organismus člověka přizpů- sobil nejen spek­tru tohoto zdroje, ale i jeho dynamice a denním a ročním změnám, které jsou naprosto zásadní.7ELEKTRO 5/2011 Takové světlo pro osvětlovací účely ne- použitelné, neboť nebylo možné rozlišovat jiné barvy, člověk viděl jen světlo gene- rované LED. Oko zde však již menší citlivost, která směrem k delším vl- novým délkám rychle kle- sá, výsledkem pro- to velmi malá účinnost takové- ho zdroje; oko toto záření vnímá méně, než považováno ener- geticky efektivní. oblas­ti viditelné tedy jen malá část energie, a to především v červené oblasti. Pokles světelného toku LED svítidla v závislosti povrchové teplotě svítidla a časová závislost náběhu světelného toku zohledňující tepelné ustálení svítidla [3] relativnísvětelnýtok 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 20  30  40  50 70  teplota (°C) relativnísvětelnýtok 110 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 0 250 500 750 1 000  1 250 1 500 1 750 2 000  čas (s) Obr. Tyto nutné odvést chlazením. Tato hodnota vypadá relativně velká, porov- ná-li např. s výsledky laboratorního mě- ření LED při teplotě 25 °C. Slunce v podstatě také roz- žhavené těleso, jenže mnohem vyšší teplotu. asi 80 %, se mění tepelné ztráty. Ekvivalentem účinnosti světelné technice je měrný výkon, což poměr vi- ditelného světelného toku k elek- trickému příkonu. 3. Výpo- čtem možné zjistit, teoretická spektrální účinnost spektra v ustáleném stavu, tedy při provozní teplotě, přibližně 330 lm·W–1  [5]. V prvním čtvrtletí roku 2010 bylo ozná- meno, podařilo laboratorně prolomit hranici 200 lm·W–1 . změ- řeny závislosti světleného toku v závislosti na teplotě uvedené v grafu obr. Vraťme zpět světelným diodám. Mezi nejrozšíře- nější typy polovodičů patří aluminium indium galium fosforid (AlInGaP) a indium galium nitrid (InGaN) nahrazující dříve používané polovodiče galium arzenid fosforid (GaAsP), galium fosforid (GaP) a aluminium galium arzenid (AlGaAs). Záření Slunce od- povídá ekvivalentu černého těle- sa s teplotou 5 250 K spektrál- ní účinnost tohoto záření asi 93 lm·W–1 (přímé sluneční svět- lo průchodu atmosférou) [2]. Druhý princip spočívá v použití více mo- nochromatických světel, obvykle v kombinaci červená, zelená modrá, která vymezí určitý barevný prostor, kde možné míšením těchto světel a kolority povrchů, které osvětlují, vy- tvořit dojem bílého světla a dobrého rozliše- ní barev. její měrný výkon je 63 lm·W–1 , což pouze pětina již uvedené- ho teoretického maxima spektru. Nejcitlivěj- ší oko při denním vidění (foto­pické, barevné vidění) vlnovou délku 555 nm. Sluneční světlo záření původem teplotní, tedy stejný princip jako u žárovky, ale vyš- ší teplotě. příčinou ohřívání přechodu, a jelikož polovodiče obecně snášejí teploty asi 120 °C, nutné intenzivně chladit. Firma Cree Inc. Tento zdroj vyza- řuje maximum své energie na vlnové délce 1 000 nm, tedy v oblasti infračer- veného záření. s nejefektivnějšími zářivkami s  účinností 108 lm·W–1 je oprav­du málo. dosáh- Obr. luminofor bázi Ce3+ :YAG (cerem dopovaný syntetický yttrito-hlinitý granát). Spektrum teplotního zdroje záření popisuje Planckův zákon a v podstatě urču- je energii záření absolutně černého tělesa na každé vlnové délce při dané absolutní teplotě tělesa. V současné době nejčastěji používána tech- nologie postavená záření v oblasti modré barvy s transformací širokopásmové ob- lasti vytvářející bílé světlo