Sluneční světlo záření původem teplotní,
tedy stejný princip jako u žárovky, ale vyš-
ší teplotě. 1).
Vraťme zpět světelným diodám.
V laboratorních podmínkách byly např. 3. Jelikož lidský zrak používá rovněž
tři senzory (čípky S), tato náhrada
víceméně dostačující, přestože nelze postih-
nout v podstatě spojité spektrum přirozených
přírodních zdrojů světla, kterými jsou Slunce,
vytvářející přímé sluneční světlo, a oblohové
rozptýlené světlo. realita i nynějších zdrojů
i přesto, jejich účinnost průběžně zvy-
šuje; tohoto ale dosahováno i změnou spek-
tra. Oko zde
však již menší citlivost,
která směrem k delším vl-
novým délkám rychle kle-
sá, výsledkem pro-
to velmi malá účinnost takové-
ho zdroje; oko toto záření vnímá
méně, než považováno ener-
geticky efektivní. Neexistuje zatím žád-
ný umělý zdroj, který dokázal toto cho-
vání věrně simulovat. V prvním čtvrtletí roku 2010 bylo ozná-
meno, podařilo laboratorně prolomit
hranici 200 lm·W–1
. Pro rozšíření spektra lze použít
dva přístupy. změ-
řeny závislosti světleného toku v závislosti
na teplotě uvedené v grafu obr. dosáh-
Obr. U světelných diod teplota přechodu
v podstatě klíčová vlastnost, ovlivňuje nejen
životnost zdroje, ale také jeho měrný výkon.
Slunce v podstatě také roz-
žhavené těleso, jenže mnohem
vyšší teplotu.
Je vhodné zmínit alespoň základní čísla,
která týkají záření a vlastností LED. Nejcitlivěj-
ší oko při denním vidění (fotopické, barevné
vidění) vlnovou délku 555 nm. Výpo-
čtem možné zjistit, teoretická spektrální
účinnost spektra v ustáleném stavu, tedy při
provozní teplotě, přibližně 330 lm·W–1
[5]. V současné době nejrozšířeněj-
ší princip transformace monochromatické-
ho světla širokopásmového záření pomocí
luminiscence pevných látek bázi fosforu
a různých sloučenin, které emitují světlo po
přijmutí krátkovlnného záření, většinou mod-
ré barvy (obr. Není náho-
da, zrak i organismus člověka přizpů-
sobil nejen spektru tohoto zdroje, ale i jeho
dynamice a denním a ročním změnám, které
jsou naprosto zásadní. oblasti
viditelné tedy jen malá
část energie, a to především
v červené oblasti.
V současné době nejčastěji používána tech-
nologie postavená záření v oblasti modré
barvy s transformací širokopásmové ob-
lasti vytvářející bílé světlo. Záření Slunce od-
povídá ekvivalentu černého těle-
sa s teplotou 5 250 K spektrál-
ní účinnost tohoto záření asi
93 lm·W–1
(přímé sluneční svět-
lo průchodu atmosférou) [2]. Firma Cree Inc.
Polovodičové struktury představují pro
protékající proud určitý odpor. Ekvivalentem
účinnosti světelné technice je
měrný výkon, což poměr vi-
ditelného světelného toku k elek-
trickému příkonu. Tyto nutné odvést
chlazením.7ELEKTRO 5/2011
Takové světlo pro osvětlovací účely ne-
použitelné, neboť nebylo možné rozlišovat
jiné barvy, člověk viděl jen světlo gene-
rované LED. Vidi-
telné světlo záření, jehož vlnové délky jsou
v rozsahu přibližně 380 780 nm. K transformaci použí-
vá např. Jako standard světelné technice
používá právě světlo teplotního zdroje, ply-
nem plněné žárovky s dvo-
jitě vinutou wolframovou
spirálou s teplotou vlákna
2 856 K, referenční zdroj
světla A. Změna
spektra s teplotou patrná z obr. přechodu
se tedy uvolňuje kromě generovaného svět-
la také ztrátové teplo.
Druhý princip spočívá v použití více mo-
nochromatických světel, obvykle v kombinaci
červená, zelená modrá, která vymezí určitý
barevný prostor, kde možné míšením těchto
světel a kolority povrchů, které osvětlují, vy-
tvořit dojem bílého světla a dobrého rozliše-
ní barev. příčinou ohřívání
přechodu, a jelikož polovodiče obecně snášejí
teploty asi 120 °C, nutné intenzivně
chladit. Spektrum LED v počáteční (After start) a konečné
(Steady state)ustálené teplotě [3]
spektrálníenergie
1,2
1,0
0,8
0,6
0,4
0,2
0,0
380 420 460 500 540 580 620 660 700 740 780
vlnová délka (nm)
počáteční teplota
konečná ustálená teplota
. zna-
mená, pouze asi vstupní energie je
konvertováno světlo a zbytek, tj. Pokles světelného toku LED svítidla v závislosti povrchové teplotě svítidla a časová
závislost náběhu světelného toku zohledňující tepelné ustálení svítidla [3]
relativnísvětelnýtok
100
90
80
70
60
50
40
30
20
10
0
20 30 40 50 70
teplota (°C)
relativnísvětelnýtok
110
100
90
80
70
60
50
40
30
20
10
0
0 250 500 750 1 000 1 250 1 500 1 750 2 000
čas (s)
Obr. její měrný výkon je
63 lm·W–1
, což pouze pětina již uvedené-
ho teoretického maxima spektru. U klasických žá-
rovek tento měrný výkon mezi
10 15 lm·W–1
, což v kontrastu
např. s nejefektivnějšími zářivkami
s účinností 108 lm·W–1
je
opravdu málo.
Tato hodnota vypadá relativně velká, porov-
ná-li např. Mezi nejrozšíře-
nější typy polovodičů patří aluminium indium
galium fosforid (AlInGaP) a indium galium
nitrid (InGaN) nahrazující dříve používané
polovodiče galium arzenid fosforid (GaAsP),
galium fosforid (GaP) a aluminium galium
arzenid (AlGaAs). Frekvence
takového záření odpovídá hodnotě 540 THz. Spektrum teplotního zdroje záření
popisuje Planckův zákon a v podstatě urču-
je energii záření absolutně černého tělesa na
každé vlnové délce při dané absolutní teplotě
tělesa. Například dioda
Cree XRE Q4 napájená proudem 650 mA
generuje tok 150 lm, tj. luminofor bázi Ce3+
:YAG (cerem
dopovaný syntetický yttrito-hlinitý granát). asi 80 %,
se mění tepelné ztráty. 2. s výsledky laboratorního mě-
ření LED při teplotě 25 °C. Tento zdroj vyza-
řuje maximum své energie
na vlnové délce 1 000 nm,
tedy v oblasti infračer-
veného záření. Kompozice spektra bílé LED
fotoluminis-
cenční fosfor
modrá InGaN LED
kombinované spektrum
470 nm
modrá
525 nm
zelená
590 nm
jantarová
630 nm
červená
Obr
