ELEKTRO 2011-5

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: FCC Public s. r. o. Autor: FCC Public Praha

Strana 8 z 68

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Patentoval systém pro distribuci elek- trické energie a v roce 1882 spustil pro- vozu první městskou elektrárnu v New York City. Ing. Typické vlastnosti základních polovodičů AlInGaP InGaN Šířka zakázaného pásu (eV) 1,8 2,31 3,4 (modrá) Vlnová délka maxima (nm) 585 (jantarová) 460 (modrá) 520 (zelená) Měrný výkon (lm·W–1 ) 20 (jantarová) (modrá) 30 (zelená) . Není smyslem příspěvku popisovat zde celý historický vývoj světelných zdrojů, ač jde o velmi zajímavou kapitolu světelné tech- niky a lze z ní velmi poučit.D. 1). J. Edison vě- děl, bez patřičného zázemí nebude možné tuto převratnou technologii v dostatečné míře rozšířit. Technologie LED Light Emitted Diode světlo emitující dio­da, doslovný překlad označení zdro- je LED, jehož historie sahá asi roku 1962, kdy Nick Holonyak Jr. Diody LED využívané v elektrické instalaci a v elektrických zařízeních doc. tedy velmi žádou- cí, aby tento typ spotřebičů byl brán s velkou vážností a vhodný světelný zdroj byl vybrán zodpovědně a podle všech používaných pra- videl. Nicméně zdroje pro osvětlování této bázi použitelné v praxi začaly mohutně rozvíjet vlastně začátku tohoto století. Padesát devět prvních uživatelů elektric- ké sítě tehdy mohlo užít umělého osvětle- ní, které člověka doby provází dodnes; a obdobně tomu bude i v budoucnu, i když na jiné technologické platformě. Světelné zdroje patří téměř k nejrozšířenějším spotře- bičům elektrické energie a lze nalézt v kaž- dé elektrické instalaci. bylo pět let před objevením halogenidové výbojky! První známé doklady o světelné diodě v pevné fázi však sahají roku 1907 (H. vlnovou dél- kou světla, velikost energetické bariéry udá- vané v elektronvoltech přímo určuje vlno- vou délku světla, což v podstatě adekvátní energie záření. Vlastně zejména díky tomuto pa- rametru byla přijata směrnice 2005/32/ /EC, která stanovuje požadavky nesměro- vé zdroje světla, a to smyslu minimálního měrného výkonu. Dnes vyrábě- jí i diody, jejichž záření bude v oblasti infra- červeného nebo ultrafialového záření (tab. (1) 1 ch gE   kde h je Planckova konstanta (6,6260755·10–34 J·s), c rychlost světla vakuu (2,99792458·108 m·s–1 ), Eg energie zakázaného pásu (J). Round). Jelikož platí vztah mezi energií a frekvencí, resp. Výsledkem použití směr- nice skutečnost, postupně budou z trhu mizet energeticky neefektivní zdroje, přes- tože jiné jejich vlastnosti mohou převyšovat ty efektivní. [1] předvedl první v praxi použitelnou diodu vyzařují- cí viditelné světlo (červené). Díky tomu, polovodič poměrně ho- mogenní a čistá struktura, velikost ener- gie téměř přesně určena chemickým slože- ním jednotlivých částí, a záření tudíž probí- há velmi malém rozsahu vlnových délek, v praxi lze považovat monochromatické. Petr Baxant, Ph. otázku, který zdroj dnes nejlep- ší, nebylo a nebude možné nikdy jednoznač- ně odpovědět, neboť existuje celá řada krité- rií, které výběr ovlivňují., Vysoké učení technické Brně, FEKT, Ústav elektroenergetiky Tab. Vhodným chemickým proce- sem lze vytvořit takové polovodiče, jejichž energie přechodu (bariéry) odpovídá zářivé energii viditelné oblasti. Působením vnějšího pole (elektrického napětí) tyto náboje dostávají přes bariéru a při vzájemné rekombinaci vracejí získanou energii z doda- ného zdroje zpět formě záření. Jak vlastně LED funguje? Vezměme zjed- nodušený popis, který bude v tomto okamži- ku dostačující pro další popis: představme si polovodičový přechod jako určitou energetic- kou bariéru, kterou překonávají nosiče nábo- je (nábojové páry elektron-díra).ELEKTRO 5/2011 Zdroje LED osvětlovací technice Úvod Tradiční počátky světelné techniky da- tují roku 1879, kdy Edison předsta- vil světu světelný zdroj, který nejenže fungo- val déle než jakékoliv doby používané předchozí varianty, ale zejména měl zajiště- nou další technologickou podporu. Jedno z hlavních je však stavěno popředí zájmu jím ener- getická náročnost nebo energetická efektiv- nost zdroje. Umělé světlo znamenalo významný pokrok v technice a nejen to, současná moderní ci- vilizace něm prakticky závislá. Současné tech- nologie z tohoto vývoje čerpají maximum po- znatků, aby člověku poskytovaly ekonomic- ky přijatelné a do budoucna udržitelné řešení, které při nynější činnosti nutně potřebuje. Zjednodu- šeně tedy možné říci, vnějším zdrojem se budí elektrony, aby dostaly vyšších energetických stavů, a z těch pak samovol- ně vracejí zpět stabilních stavů, čímž uvol- něnou energii vyzařují. V současné době týká pou- ze obyčejných žárovek, které již nevyhovu- jí těmto stanoveným účinnostním limitům. dneš- ní zdroje mohou konkurovat dosud známým a hojně používaným vysoce účinným zdro- jům bázi výboje v parách kovů (rtuť, so- dík, halogenidy kovů)