Jeho matka, Elena Ivanovna Sivkova,
byla dcerou duchovního. V poezii spatřoval možnost
šíření společenských ideálů 18. Jako první vyslovil
a dokázal zákon o zachování hmoty, která se
skládá z korpuskulí (molekul) a elementů
(atomů). Toto
zjištění vedlo k vyslovení hypotézy
o existenci atmosféry Venuše. Byl také prvním člověkem, který
zřejmě zaznamenal bod tuhnutí rtuti. Jeho
otec, Vasilij Dorofejevič Lomonosov, byl
úspěšným rybářem a majitelem lodi, kterému
se podařilo nahromadit malé jmění z dopravy
zboží. Učení bylo sice Mi-
chailova vášeň, ale obchod ne. svém propuštění byl
v roce 1744 omilostněn poté,
co omluvil všem dotčeným
vzdělancům. Jako první asi v roce 1750 také
správně vysvětlil přirozenou vlastnost ledov-
ců, když prohlásil, 90 % objemu ledovce
musí být pod hladinou, protože hustota ledu
je 0,92 g/cm3
a mořské vody 1,025 g/cm3
(díky tomu zřejmě také pevně zakotvil v rus-
kém jazyce německý výraz pro ledovec –
Eisberg, rusky Aisberg).
O rok později umírá v Pe-
trohradě.
Michail Lomonosov narodil Dálném
severu Ruska v gubernii Archandělsk.
Od roku 1959 Ruskou
akademií věd každoročně
propůjčována Lomono-
sovova zlatá medaile za
mimořádné výkony ve
vědě jednomu ruskému
a jednomu zahraničnímu
vědcovi.
V roce 1755 napsal knihu gramatiky,
která reformovala ruský knižní jazyk
kombinací staroslovanštiny (nejstarší
jazyk Slovanů pocházející z překladu
bible století Cy-
ril a Metoděj) a hovorové
ruštiny.
Byl vynikající student a absolvoval dva-
náctiletý vzdělávací cyklus pouhých pět
let jako nejlepší žák třídě. 1765 Petrohrad (Rusko)
300 let jeho narození
Michail Vasilevič Lomo-
nosov, ruský přírodovědec,
chemik, básník a spisovatel,
profesor Petrohradské uni-
verzitě, zakladatel ruské fy-
zikální chemie. V roce 1755
inicioval založení Moskevské univerzity (nyní
Lomonosova univerzita). Josef Košťál
Významné osobnosti vědy techniky (3.
Při svém pobytu v Němec-
ku zamiloval Elisabeth
Christine Zilch, dcery vdovy
po zemřelém pivovarníkovi,
se kterou oženil v červnu
roku 1740. 1711 Denisovka, nyní
Lomonosovo (Rusko)
†15. autorem korpuskulární teorie
tepla. Ponořil studií a jeho
snahy byly odměněny dvouletým grantem na
studium v zahraničí v Německu univerzitě
v Marburgu. vysokém
stylu literatury. Ruska vrátil
v roce 1741 a o rok později byl
jmenován adjutantem Ruské akademie věd na
katedře fyziky. 11.61ELEKTRO 5/2011 61
archiv
*19.
osvícenského absolutismu a významu příro-
dovědeckého poznání. Lomonosovova největší mozaika Bitva Poltavy
.
– Základy matematické chemie. V roce 1760 vydal
LomonosovHistoriiRuska.
– Vydání svazků básní, překlady Homéra,
Horatia a Seneky.
Z jeho nejznámějších prací lze uvést:
– O jevech vzduchových elektrickou silou
způsobených. autorem panygirické jambické
poezie a osvícenských a tragédií, v nichž
uplatňoval své představy o tzv. Byl však zklamán
zdejším učením, a tak předčasně vrátil
zpět Moskvy.V květnu 1743 byl Lomonosov
obviněn z údajné urážky několika akademiků,
za což byl vyměřen trest
domácího vězení osm mě-
síců. Kromě toho jako první vyslovil
souvislost mezi polární září a elektrickým
nábojem v zemské atmosféře.
V roce 1761 byl zvolen
zahraničním členem Krá-
lovské švédské akademie
věd a v roce 1764 jmeno-
ván ministrem zahraničí. století, mj.
(pokračování)
Ing.
Věnoval také humanitním vědám. V roce 1745 byl
přijat řádného člena Ruské
akademie věd jmenován
profesorem chemie. Zde také
založil první chemickou la-
boratoř.
Když veřejném zasedáníAkademie v lis-
topadu 1753 přednesl svůj proslulý Proslov
o vzdušnýchjevech,pocházejícíchodelektrické
síly, vyložil v něm i svůj názor podstatu
elektřiny. část)
Michail Lomonosov Veškeré změny v přírodě jsou způsobeny
zákonitou a kontinuální evolucí
Obr.
Zde studoval nejprve církevní škole a žil
o černém chlebu a kvasu, dělal však velmi
rychlé pokroky svém vzdělání. Lomonosovův dům
v Marburgu
Obr.
– Teorie elektřiny. Tato univerzita zaujímala v po-
lovině osmnáctého století velmi významné
místo mezi evropskými univerzitami, zvláště
pro přítomnost filozofa Christiana Wolffa,
prominentní postavy německého osvícenec-
tví. Odmítl v něm karteziánské
hypotézy toků a vírů, kriticky však
postavil i k hypotéze Franklina. Dostal
se také velmi blízko k teorii kontinentálního
driftu teoreticky předpověděl existenci
Antarktidy. V roce 1748
podal mechanický výklad gravitace, formu-
loval obecný zákona zachování hmotnosti
a pohybu. V roce 1736
byl odměněn stipendiem Petrohradské
státní univerzitě. Jeho nesmírná
touha vědění nemohla být uspokojena
v odlehlé vesnici Denisovce, a tak mladý
Michail záhy rozhodl odejít Moskvy. třech
letech v Moskvě byl poslán roční studium
na akademii v Kyjevě.
Ve svých bádáních došel
Lomonosov k několika pře-
lomovým objevům a mnoha
teprve později potvrze-
ným hypotézám. Výrazně ovlivnil vývoj ruské vědy
a kultury.
Při pozorování průchodu Venuše
v roce 1761 z malé observatoře poblíž
svého domu v Petrohradě zjistil, že
se okolo vyskytuje úzký světelný
prstenec (Lomonosovův efekt). teplo
považoval formu pohybu,
vyslovil domněnku vlnového
šíření světla, přispěl k formulaci kinetické
teorie plynů a deklaroval myšlenku zachová-
ní hmoty. Lomonosov stal jeho
osobním studentem a toto spo-
jení filozofie a vědy hluboce
ovlivnilo celý jeho život.
Když bylo Michailovi deset let, začal ho
otec brát s sebou své obchodní mise, aby
se syn něčemu přiučil. Např
