Prostředí (vnější vlivy), která byla dříve
uváděna (uváděla ČSN 33 0300), nema
jící ekvivalent v příloze A ČSN 33 2000-5-
-51 ed. Záleží na dohodě mezi
dodavatelem a odběratelem, která měla
být rovněž zakotvena ve smlouvě.ELEKTRO 5/2011
standardizace
Vnější vlivy, jejich určování a protokol o určení
vnějších vlivů (2. 3:2009
V případech, kdy vnější vlivy vyskytující
se v daném prostoru jsou již mimo rámec jed-
notlivých tříd vnějších vlivů uváděných v se-
znamu, nutné řešit individuálně, popi-
sem v protokolu o určení vnějších vlivů, včet-
ně náležitých opatření. distributor
elektřiny) pro určité prostory a zařízení vyhlásí
soubory vnějších vlivů zahrnující požadavky
vyplývající z používaných elektrických zaříze-
ní, které v podstatě budou nahrazovat prostře-
dí složitá.
Lze také postupovat podle zpracovaných
námrazových map oblastí (zpracovatel EGÚ
Brno, s. určeny, jako např. Pří-
loha A ČSN 33 2000-5-51 ed.
Doporučuje se, aby provozovatel zařízení
v místním provozním bezpečnostním před-
pisu určil ještě nezávislou kontrolu vykoná-
vaného čištění. Karel Dvořáček,
předseda TNK a 76 a člen autorizační komise ČKAIT
Tab. lze po-
važovat vnější vliv BB2. 3).
Pro jednotlivé prostory doporučuje vo-
lit třídy podle tab. Stanovení základních charakteristik
vnějších vlivů působících rozvodná zařízení distribuční přenosové soustavy. Klasifikace vnějších vlivů
V ČSN 33 0300 byla uvedena ještě další
prostředí, která jsou v přílozeA ČSN 33 2000-
-5-51 ed. K tomu, aby tento
vliv nezměnil na BE3N1, doporučuje do pro-
tokolu uvést jako opatření, bude vypracován
místní provozní bezpečnostní předpis.) v rozsahu:
AT1 zanedbatelný vliv (výskyt sněhové
pokrývky z hlediska četnosti trvání a množ-
ství není významný),
AT2 mírný vliv (výskyt sněhové pokrýv-
ky do výše cm),
AT3 významný vliv (výskyt sněhové po-
krývky nad cm). především pro potřeby dis-
tribuční a přenosové soustavy, v rozsahu:
AU1 lehká námrazová oblast,
AU2 střední námrazová oblast,
AU3 těžká námrazová oblast,
AU4 kritická námrazová oblast. nepřevzala ně-
která rámcová ustanovení z ČSN 33 2000-3
k BE2N2 a BE3N1. vychází z pů-
sobení jednotlivých faktorů okolí, které defi-
nuje jako vnější vlivy. část)
Vnější vlivy, které jsou mimo rámec
popsaný v příloze A ČSN 33 2000-5-51
ed.
Za normální ve smyslu článku ZA4 ČSN
33 2000-5-51 ed. ČSN
33 0300 vycházela z definování působnosti
okolí (jako celku) na elektrické zařízení.
Poznámky:
Pro oblasti bez námrazy použijí hod-
noty AU1. Jde o prostředí základ-
ní, prostředí normální, prostředí venkovní, pro-
středí pod přístřeškem, prostředí důlní. Za normální ve smyslu
článku ZA4 ČSN 33 2000-5-51 ed.
.
Pro potřeby PNE 33 0000-2 ed.
Zároveň možné specifikovat další vnější
vlivy, které dosud nejsou v ČSN 33 2000-5-
-51 ed. Tento přístup vychází
z požadavku na exaktnější popis vlivů, které
na elektrické zařízení působí nebo budou pů-
sobit.
Přesné definice tříd AU1 AU4 jsou od-
vozeny od parametrů námrazových oblastí
pro elektrické stanice podle ČSN 33 3220,
pro venkovní vedení do 52 podle PNE
33 3301 a pro venkovní vedení vvn a zvn
podle ČSN 50341-1 (PNE 33 3300). U vněj-
ších vlivů, které jsou mimo rámec tříd (podle
přílohy A ČSN 33 2000-5-51 ed. lze považovat vnější vliv
AT1. definována jinak nebo v nich ne-
jsou obsažena vůbec.
Vliv podstatný zejména pro horské ob-
lasti z hlediska umístění rozvodných zaří-
zení (např. Na těchto
výkresech lze používat obdobný způsob,
Ing. sněhová po-
krývka, námraza a odpor lidského těla1)
. Důvodem celková pře-
stavba základních ustanovení pro tento obor,
včetně postupného zavádění norem souboru
EN 50281 (a tedy i ČSN 50281 Elektric-
ká zařízení pro prostory s hořlavým prachem)
do jiných norem, v současnosti do souboru
EN 61241 (a tedy i soubor ČSN 61241
Elektrická zařízení pro prostory s hořlavým
prachem), a předpoklad, zanedlouho bude
obsah uvedeného souboru přičleněn do sou-
boru 60079 (soubor ČSN 60079 Elek-
trická zařízení pro výbušnou plynnou atmo-
sféru), který určen všeobecně pro elektric-
ká zařízení do výbušných atmosfér. kabelových skříní apod. 3,
jeho řešení připravuje.
BE3N1 Nebezpečí výbuchu hořlavých
prachů Výběr a instalace elektrického za-
řízení pro prostory s hořlavým prachem též
v ČSN 61241-14:2005 Elektrická zaříze-
ní pro prostory s hořlavým prachem Část
14: Výběr a instalace
Označování vnějších vlivů ve výkresové
dokumentaci
V současnosti neexistuje žádná norma či
jiný předpis, které předepisovaly závazný
způsob označování vnějších vlivů ve výkre-
sové dokumentaci.
Námraza AU
Jde vnější vliv, zavedený PNE
33 0000-2 ed. Důležité
je, a to měl mít na paměti dodavatel pro-
jektu i odběratel, aby popis byl jednoznačný
a montážní organizaci srozumitelný. Toto vyhlášení může následovat až
po základním určení vnějších vlivů. lze považovat vnější vliv
AU1. byly za-
vedeny tyto třídy:
BB1 vysoký odpor (suché podmínky),
BB2 normální odpor (obvyklé standard-
ní podmínky),
BB3 nízký odpor (vlhké podmínky).
Podrobnější rámcové požadavky
k některým vnějším vlivům
ČSN 33 2000-5-51 ed.
2)
Opatření eliminaci vysoké sněhové pokrývky jsou rovněž popisována některých částech ČSN 2000 (např.
Sněhová pokrývka AT2)
Výška vrstvy sněhu důležitá u všech ven-
kovních zařízení při ochraně polohou a pro mi-
nimální vzdálenost mezi živou částí a zemí.
Za normální ve smyslu článku ZA 4 ČSN
33 2000-5-51 ed.
BE2N2 Nebezpečí požáru hořlavých pra-
chů za vrstvu schopnou šířit požár pova-
žuje vrstva 1 mm a vyšší.). V něm
bude předepsáno pravidelné čištění a odstra-
ňování prachu, aby nemohlo dojít k takovému
nahromadění prachu, které mohlo v případě
zvíření vést ke vzniku vnějšího vlivu BE3N1. Uvedené skutečnosti ovšem nevylučují
možnost, určitý subjekt zřizující nebo pro-
vozující elektrická zařízení (např.
Elektrický odpor lidského těla BB
Vliv není řešen ČSN 33 2000-5-51 ed. 3), vhod-
né zásadně volit ve výkresové dokumentaci
tuto formu popisu:
– Označování vnějších vlivů na jednodušších
výkresech s dostatkem místa pro kreslení
uvnitř popisovaného prostoru. Přiřazení vlivu Elektrický odpor lid-
ského těla
Prostor III VI
Třída BB1 BB1 BB2 BB2 BB2 BB2
1)
S ohledem důležitost těchto vnějších vlivů pro venkovní vedení toto podrobně specifikováno PNE 0000-2 ed. ČSN 2000-7-708 ed. Jako příklad lze uvést
teplotu vyšší než °C
