ELEKTRO 2011-5

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: FCC Public s. r. o. Autor: FCC Public Praha

Strana 56 z 68

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Jako příklad lze uvést teplotu vyšší než °C. lze po- važovat vnější vliv BB2.). Jde o prostředí základ- ní, prostředí normální, prostředí venkovní, pro- středí pod přístřeškem, prostředí důlní. lze považovat vnější vliv AU1. Za normální ve smyslu článku ZA4 ČSN 33 2000-5-51 ed. Poznámky: Pro oblasti bez námrazy použijí hod- noty AU1. Pro potřeby PNE 33 0000-2 ed. Přiřazení vlivu Elektrický odpor lid­- ského těla Prostor III VI Třída BB1 BB1 BB2 BB2 BB2 BB2 1) S ohledem důležitost těchto vnějších vlivů pro venkovní vedení toto podrobně specifikováno PNE 0000-2 ed. K tomu, aby tento vliv nezměnil na BE3N1, doporučuje do pro- tokolu uvést jako opatření, bude vypracován místní provozní bezpečnostní předpis. Karel Dvořáček, předseda TNK a 76 a člen autorizační komise ČKAIT Tab. Za normální ve smyslu článku ZA 4 ČSN 33 2000-5-51 ed. nepřevzala ně- která rámcová ustanovení z ČSN 33 2000-3 k BE2N2 a BE3N1. ČSN 33 0300 vycházela z definování působnosti okolí (jako celku) na elektrické zařízení.) v rozsahu: AT1 zanedbatelný vliv (výskyt sněhové pokrývky z hlediska četnosti trvání a množ- ství není významný), AT2 mírný vliv (výskyt sněhové pokrýv- ky do výše cm), AT3 významný vliv (výskyt sněhové po- krývky nad cm). Vliv podstatný zejména pro horské ob- lasti z hlediska umístění rozvodných zaří- zení (např. . Zároveň možné specifikovat další vnější vlivy, které dosud nejsou v ČSN 33 2000-5- -51 ed. U vněj- ších vlivů, které jsou mimo rámec tříd (podle přílohy A ČSN 33 2000-5-51 ed. Přesné definice tříd AU1 AU4 jsou od- vozeny od parametrů námrazových oblastí pro elektrické stanice podle ČSN 33 3220, pro venkovní vedení do 52 podle PNE 33 3301 a pro venkovní vedení vvn a zvn podle ČSN 50341-1 (PNE 33 3300). BE3N1 Nebezpečí výbuchu hořlavých prachů Výběr a instalace elektrického za- řízení pro prostory s hořlavým prachem též v ČSN 61241-14:2005 Elektrická zaříze- ní pro prostory s hořlavým prachem Část 14: Výběr a instalace Označování vnějších vlivů ve výkresové dokumentaci V současnosti neexistuje žádná norma či jiný předpis, které předepisovaly závazný způsob označování vnějších vlivů ve výkre- sové dokumentaci. Záleží na dohodě mezi dodavatelem a odběratelem, která měla být rovněž zakotvena ve smlouvě. vychází z pů- sobení jednotlivých faktorů okolí, které defi- nuje jako vnější vlivy. především pro potřeby dis- tribuční a přenosové soustavy, v rozsahu: AU1 lehká námrazová oblast, AU2 střední námrazová oblast, AU3 těžká námrazová oblast, AU4 kritická námrazová oblast. distributor elektřiny) pro určité prostory a zařízení vyhlásí soubory vnějších vlivů zahrnující požadavky vyplývající z používaných elektrických zaříze- ní, které v podstatě budou nahrazovat prostře- dí složitá. 3:2009 V případech, kdy vnější vlivy vyskytující se v daném prostoru jsou již mimo rámec jed- notlivých tříd vnějších vlivů uváděných v se- znamu, nutné řešit individuálně, popi- sem v protokolu o určení vnějších vlivů, včet- ně náležitých opatření. Toto vyhlášení může následovat až po základním určení vnějších vlivů. Námraza AU Jde vnější vliv, zavedený PNE 33 0000-2 ed.ELEKTRO 5/2011 standardizace Vnější vlivy, jejich určování a protokol o určení vnějších vlivů (2. lze považovat vnější vliv AT1. Důležité je, a to měl mít na paměti dodavatel pro- jektu i odběratel, aby popis byl jednoznačný a montážní organizaci srozumitelný. Za normální ve smyslu článku ZA4 ČSN 33 2000-5-51 ed. 3, jeho řešení připravuje. Pro jednotlivé prostory doporučuje vo- lit třídy podle tab. Tento přístup vychází z požadavku na exaktnější popis vlivů, které na elektrické zařízení působí nebo budou pů- sobit. BE2N2 Nebezpečí požáru hořlavých pra- chů za vrstvu schopnou šířit požár pova- žuje vrstva 1 mm a vyšší. Na těchto výkresech lze používat obdobný způsob, Ing. 2) Opatření eliminaci vysoké sněhové pokrývky jsou rovněž popisována některých částech ČSN 2000 (např. Elektrický odpor lidského těla BB Vliv není řešen ČSN 33 2000-5-51 ed. V něm bude předepsáno pravidelné čištění a odstra- ňování prachu, aby nemohlo dojít k takovému nahromadění prachu, které mohlo v případě zvíření vést ke vzniku vnějšího vlivu BE3N1. Stanovení základních charakteristik vnějších vlivů působících rozvodná zařízení distribuční přenosové soustavy. Doporučuje se, aby provozovatel zařízení v místním provozním bezpečnostním před- pisu určil ještě nezávislou kontrolu vykoná- vaného čištění. sněhová po- krývka, námraza a odpor lidského těla1) . Pří- loha A ČSN 33 2000-5-51 ed. Klasifikace vnějších vlivů V ČSN 33 0300 byla uvedena ještě další prostředí, která jsou v přílozeA ČSN 33 2000- -5-51 ed. 3), vhod- né zásadně volit ve výkresové dokumentaci tuto formu popisu: – Označování vnějších vlivů na jednodušších výkresech s dostatkem místa pro kreslení uvnitř popisovaného prostoru. Prostředí (vnější vlivy), která byla dříve uváděna (uváděla ČSN 33 0300), nema­ jící ekvivalent v příloze A ČSN 33 2000-5- -51 ed. část) Vnější vlivy, které jsou mimo rámec popsaný v příloze A ČSN 33 2000-5-51 ed. určeny, jako např. 3). Důvodem celková pře- stavba základních ustanovení pro tento obor, včetně postupného zavádění norem souboru EN 50281 (a tedy i ČSN 50281 Elektric- ká zařízení pro prostory s hořlavým prachem) do jiných norem, v současnosti do souboru EN 61241 (a tedy i soubor ČSN 61241 Elektrická zařízení pro prostory s hořlavým prachem), a předpoklad, zanedlouho bude obsah uvedeného souboru přičleněn do sou- boru 60079 (soubor ČSN 60079 Elek- trická zařízení pro výbušnou plynnou atmo- sféru), který určen všeobecně pro elektric- ká zařízení do výbušných atmosfér. Lze také postupovat podle zpracovaných námrazových map oblastí (zpracovatel EGÚ Brno, s. ČSN 2000-7-708 ed. Uvedené skutečnosti ovšem nevylučují možnost, určitý subjekt zřizující nebo pro- vozující elektrická zařízení (např. kabelových skříní apod. byly za- vedeny tyto třídy: BB1 vysoký odpor (suché podmínky), BB2 normální odpor (obvyklé standard- ní podmínky), BB3 nízký odpor (vlhké podmínky). definována jinak nebo v nich ne- jsou obsažena vůbec. Sněhová pokrývka AT2) Výška vrstvy sněhu důležitá u všech ven- kovních zařízení při ochraně polohou a pro mi- nimální vzdálenost mezi živou částí a zemí. Podrobnější rámcové požadavky k některým vnějším vlivům ČSN 33 2000-5-51 ed