Tyto dvě zvolené metody byly vzájem-
ně v průběhu řešení porovnávány.D. Nevýhodou je, že
tímto způsobem lze řešit pouze jednodušší
konfigurace sítě s omezeným počtem zdrojů. Tato metoda umožňuje ovšem
navíc stanovit mnohačetnou variabilitu cha-
rakterizovanou zejména různými provozními
stavy sítí (simulace s vypínači možnosti zá-
ložních napájení apod. Vstupní parame-
try pro výpočet a pro simulaci jsou uvede-
ny v [9].
Schéma
možného
budoucího
zapojení se
zdroji AS1,
AS2
., Univerzita Pardubice,
Dopravní fakulta Jana Pernera
Obr. změny
napětí, flikr, proudy harmonických a ovlivnění
zařízení HDO (hromadné dálkové ovládání),
byly zkoumány na základě výpočtů a simulací. Jednotlivé
výsledky rozdělené podle napěťových hladin
v jednotlivých zkoumaných zapojeních sí-
těmi PDS jsou uvedeny v dalším textu. Nově plánovaná VtE o jmeno-
vitém výkonu označena jako AS2.
– metoda simulací
Využívá program E-vlivy aplikuje
ve svém algoritmu strukturu známou z me-
tody výpočtů. Michal Konč, ČEZ Distribuce, s. není AS2 již řešena
z důvodu překročení povolených napěťových
mezí provozovaným zdrojem AS1.
Pro vyhodnocení byly použity tyto dvě
metody:
– metoda výpočtová
Zahrnuje matematický model sítě s cha-
rakteristickými vstupy, mezi které patří mj. Na-
proti tomu v roce 2006 činil instalovaný vý-
kon pouhých 44 MW a vykoupená elektřina
49,4 GW·h, což během čtyřletého období té-
měř sedminásobný nárůst instalovaného výko-
nu [1]. Do simu-
lace a výpočtu zahrnuta i nadřazená síť vn
Ing. Téměř 30 % veške-
rého instalovaného výkonu tuzemských VtE je
v Ústeckém kraji a dalších 20 % na Olomouc-
ku. 2. Ostat-
ních VtE (nad 100 kW) asi padesát, ovšem
tyto nepřekračují hodnotu instalovaného výko-
nu (stav k 6/2009). Ing.
délka vedení, průřez (podle technologických
úseků trasovaných ke zdroji), rezistivita, re-
aktance a zkratový výkon sítě; transformáto-
ry zahrnující zdánlivý výkon, ztráty nakrátko
a napětí nakrátko.
3. Posouzení výroben dodávajících
do distribuční sítě a nn
3.
Na obr. Plány investorů počítají v nej-
bližších letech s nově instalovaným výkonem
VtE po celé přibližně 1 200 MW, což je
více než kapacita jednoho bloku jaderné elek-
trárny Temelín [2] [4]. Rozdíl v simulaci oproti
VtE v dosazení do zadání, která doplňují
vstupní hodnoty pro výpočet flikru; dále se
s ní pracuje jako s VtE. Zájem firem o investice do výstavby no-
vých VtE roste.1 Posouzení výroben dodávajících
do distribuční sítě nn
Pro výpočet a simulaci byl použit sou-
časný případ malé vodní elektrárny (MVE)
na řece Moravě.,
doc. schéma zapojení posuzova-
ného (již provozovaného) zdroje jmeno-
vitým výkonem asynchronního generátoru
23 (AS1). Úvod
Koncem roku 2010 předpokládal vzrůst
instalovaného výkonu ve větrných elektrár-
nách (VtE) na 303 MW, čemuž odpovídá
asi 485 GW·h vyrobené elektřiny ročně. Zdroj způsobí v síti
nadměrné, především napěťové změny, což
bylo prokázáno měřením. Zpětné vlivy na síť PDS, tj. Metody analýzy výsledků výpočtu
zpětných vlivů VtE
Při posuzování možných zpětných vlivů
na distribuční soustavu (DS) možné vy
užít výpočtový matematický model nebo si-
mulační programy, které jsou schopny pokrýt
svými výpočty větší variabilitu stavů i množ-
ství zdrojů. Poža-
davky provozovatelů distribučních sítí (PDS),
k jejichž sítím VtE připojují, jsou uvedeny
v [5] [7]. Mezi největší větrné farmy provozova-
né v ČR patří Kryštofovy Hamry v Krušných
horách o instalovaném výkonu MW; dru-
hou největší VtE farma Horní Loděnice-Li-
pina na pomezí Nízkého Jeseníku a Oderských
vrchů o instalovaném výkonu MW.
Technické podmínky připojování upřesňují
a doplňují pravidla provozovaní distribučních
soustav (PPDS) viz příloha [5].
V simulaci podle obr. 1. Radovan Doleček, Ph. Výstupními proměnnými
jsou maximálně možné připojitelné výko-
ny, k nim vztažené změny napětí, příspěvky
k vjemu flikru, fázový úhel impedance sítě
a proudy harmonických.
2.
Schéma
současného
zapojení se
zdrojem AS1
Obr.ELEKTRO 3/2011
Simulace provozu větrných elektráren
1.), četností zdrojů, včet-
ně jejich rozmístění, možností jejich rychlé
přeparametrizace. Cílem tohoto člán-
ku ukázat způsoby a možnosti posouzení
připojitelnosti zdrojů VtE do napěťových hla-
din a vn z pohledu zpětných vlivů v praxi
a dále najít a navrhnout možná opatření vedou-
cí k omezení zjištěných nadlimitních hodnot
