Vstupní parame-
try pro výpočet a pro simulaci jsou uvede-
ny v [9]., Univerzita Pardubice,
Dopravní fakulta Jana Pernera
Obr. Radovan Doleček, Ph. změny
napětí, flikr, proudy harmonických a ovlivnění
zařízení HDO (hromadné dálkové ovládání),
byly zkoumány na základě výpočtů a simulací. Plány investorů počítají v nej-
bližších letech s nově instalovaným výkonem
VtE po celé přibližně 1 200 MW, což je
více než kapacita jednoho bloku jaderné elek-
trárny Temelín [2] [4].
Technické podmínky připojování upřesňují
a doplňují pravidla provozovaní distribučních
soustav (PPDS) viz příloha [5]. Téměř 30 % veške-
rého instalovaného výkonu tuzemských VtE je
v Ústeckém kraji a dalších 20 % na Olomouc-
ku. Cílem tohoto člán-
ku ukázat způsoby a možnosti posouzení
připojitelnosti zdrojů VtE do napěťových hla-
din a vn z pohledu zpětných vlivů v praxi
a dále najít a navrhnout možná opatření vedou-
cí k omezení zjištěných nadlimitních hodnot.,
doc.
Pro vyhodnocení byly použity tyto dvě
metody:
– metoda výpočtová
Zahrnuje matematický model sítě s cha-
rakteristickými vstupy, mezi které patří mj. schéma zapojení posuzova-
ného (již provozovaného) zdroje jmeno-
vitým výkonem asynchronního generátoru
23 (AS1). Mezi největší větrné farmy provozova-
né v ČR patří Kryštofovy Hamry v Krušných
horách o instalovaném výkonu MW; dru-
hou největší VtE farma Horní Loděnice-Li-
pina na pomezí Nízkého Jeseníku a Oderských
vrchů o instalovaném výkonu MW.
Na obr. Ostat-
ních VtE (nad 100 kW) asi padesát, ovšem
tyto nepřekračují hodnotu instalovaného výko-
nu (stav k 6/2009). Tato metoda umožňuje ovšem
navíc stanovit mnohačetnou variabilitu cha-
rakterizovanou zejména různými provozními
stavy sítí (simulace s vypínači možnosti zá-
ložních napájení apod. Zdroj způsobí v síti
nadměrné, především napěťové změny, což
bylo prokázáno měřením.
– metoda simulací
Využívá program E-vlivy aplikuje
ve svém algoritmu strukturu známou z me-
tody výpočtů.
3. 1. Výstupními proměnnými
jsou maximálně možné připojitelné výko-
ny, k nim vztažené změny napětí, příspěvky
k vjemu flikru, fázový úhel impedance sítě
a proudy harmonických.1 Posouzení výroben dodávajících
do distribuční sítě nn
Pro výpočet a simulaci byl použit sou-
časný případ malé vodní elektrárny (MVE)
na řece Moravě. Zpětné vlivy na síť PDS, tj. není AS2 již řešena
z důvodu překročení povolených napěťových
mezí provozovaným zdrojem AS1. Ing. 2. Rozdíl v simulaci oproti
VtE v dosazení do zadání, která doplňují
vstupní hodnoty pro výpočet flikru; dále se
s ní pracuje jako s VtE.
délka vedení, průřez (podle technologických
úseků trasovaných ke zdroji), rezistivita, re-
aktance a zkratový výkon sítě; transformáto-
ry zahrnující zdánlivý výkon, ztráty nakrátko
a napětí nakrátko.
Tyto dvě zvolené metody byly vzájem-
ně v průběhu řešení porovnávány.ELEKTRO 3/2011
Simulace provozu větrných elektráren
1.
Schéma
současného
zapojení se
zdrojem AS1
Obr. Posouzení výroben dodávajících
do distribuční sítě a nn
3. Metody analýzy výsledků výpočtu
zpětných vlivů VtE
Při posuzování možných zpětných vlivů
na distribuční soustavu (DS) možné vy
užít výpočtový matematický model nebo si-
mulační programy, které jsou schopny pokrýt
svými výpočty větší variabilitu stavů i množ-
ství zdrojů. Na-
proti tomu v roce 2006 činil instalovaný vý-
kon pouhých 44 MW a vykoupená elektřina
49,4 GW·h, což během čtyřletého období té-
měř sedminásobný nárůst instalovaného výko-
nu [1]. Nově plánovaná VtE o jmeno-
vitém výkonu označena jako AS2. Michal Konč, ČEZ Distribuce, s. Zájem firem o investice do výstavby no-
vých VtE roste. Poža-
davky provozovatelů distribučních sítí (PDS),
k jejichž sítím VtE připojují, jsou uvedeny
v [5] [7].D. Jednotlivé
výsledky rozdělené podle napěťových hladin
v jednotlivých zkoumaných zapojeních sí-
těmi PDS jsou uvedeny v dalším textu.
Schéma
možného
budoucího
zapojení se
zdroji AS1,
AS2
. Do simu-
lace a výpočtu zahrnuta i nadřazená síť vn
Ing.
2. Nevýhodou je, že
tímto způsobem lze řešit pouze jednodušší
konfigurace sítě s omezeným počtem zdrojů.
V simulaci podle obr. Úvod
Koncem roku 2010 předpokládal vzrůst
instalovaného výkonu ve větrných elektrár-
nách (VtE) na 303 MW, čemuž odpovídá
asi 485 GW·h vyrobené elektřiny ročně.), četností zdrojů, včet-
ně jejich rozmístění, možností jejich rychlé
přeparametrizace
