ELEKTRO 2011-3

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: FCC Public s. r. o. Autor: FCC Public Praha

Strana 62 z 90

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
2., doc. Radovan Doleček, Ph. Ostat- ních VtE (nad 100 kW) asi padesát, ovšem tyto nepřekračují hodnotu instalovaného výko- nu (stav k 6/2009). Pro vyhodnocení byly použity tyto dvě metody: – metoda výpočtová Zahrnuje matematický model sítě s cha- rakteristickými vstupy, mezi které patří mj. Na- proti tomu v roce 2006 činil instalovaný vý- kon pouhých 44 MW a vykoupená elektřina 49,4 GW·h, což během čtyřletého období té- měř sedminásobný nárůst instalovaného výko- nu [1]. Rozdíl v simulaci oproti VtE v dosazení do zadání, která doplňují vstupní hodnoty pro výpočet flikru; dále se s ní pracuje jako s VtE. Plány investorů počítají v nej- bližších letech s nově instalovaným výkonem VtE po celé přibližně 1 200 MW, což je více než kapacita jednoho bloku jaderné elek- trárny Temelín [2] [4]. Na obr. Ing. Posouzení výroben dodávajících do distribuční sítě a nn 3. Poža- davky provozovatelů distribučních sítí (PDS), k jejichž sítím VtE připojují, jsou uvedeny v [5] [7]. V simulaci podle obr. Zdroj způsobí v síti nadměrné, především napěťové změny, což bylo prokázáno měřením. 2. Cílem tohoto člán- ku ukázat způsoby a možnosti posouzení připojitelnosti zdrojů VtE do napěťových hla- din a vn z pohledu zpětných vlivů v praxi a dále najít a navrhnout možná opatření vedou- cí k omezení zjištěných nadlimitních hodnot. délka vedení, průřez (podle technologických úseků trasovaných ke zdroji), rezistivita, re- aktance a zkratový výkon sítě; transformáto- ry zahrnující zdánlivý výkon, ztráty nakrátko a napětí nakrátko.ELEKTRO 3/2011 Simulace provozu větrných elektráren 1. není AS2 již řešena z důvodu překročení povolených napěťových mezí provozovaným zdrojem AS1. 3. Úvod Koncem roku 2010 předpokládal vzrůst instalovaného výkonu ve větrných elektrár- nách (VtE) na  303 MW, čemuž odpovídá asi 485 GW·h vyrobené elektřiny ročně. Schéma možného budoucího zapojení se zdroji AS1, AS2 . Nově plánovaná VtE o jmeno- vitém výkonu označena jako AS2. Vstupní parame- try pro výpočet a pro simulaci jsou uvede- ny v [9]. Jednotlivé výsledky rozdělené podle napěťových hladin v jednotlivých zkoumaných zapojeních sí- těmi PDS jsou uvedeny v dalším textu. změny napětí, flikr, proudy harmonických a ovlivnění zařízení HDO (hromadné dálkové ovládání), byly zkoumány na základě výpočtů a simulací.1 Posouzení výroben dodávajících do distribuční sítě nn Pro výpočet a simulaci byl použit sou- časný případ malé vodní elektrárny (MVE) na řece Moravě. Technické podmínky připojování upřesňují a doplňují pravidla provozovaní distribučních soustav (PPDS) viz příloha [5]. Mezi největší větrné farmy provozova- né v ČR patří Kryštofovy Hamry v Krušných horách o instalovaném výkonu MW; dru- hou největší VtE farma Horní Loděnice-Li- pina na pomezí Nízkého Jeseníku a Oderských vrchů o instalovaném výkonu MW. Nevýhodou je, že tímto způsobem lze řešit pouze jednodušší konfigurace sítě s omezeným počtem zdrojů. Tyto dvě zvolené metody byly vzájem- ně v průběhu řešení porovnávány. Metody analýzy výsledků výpočtu zpětných vlivů VtE Při posuzování možných zpětných vlivů na distribuční soustavu (DS) možné vy­ užít výpočtový matematický model nebo si- mulační programy, které jsou schopny pokrýt svými výpočty větší variabilitu stavů i množ- ství zdrojů.), četností zdrojů, včet- ně jejich rozmístění, možností jejich rychlé přeparametrizace. Zájem firem o investice do výstavby no- vých VtE roste. – metoda simulací Využívá program E-vlivy aplikuje ve svém algoritmu strukturu známou z me- tody výpočtů. Téměř 30 % veške- rého instalovaného výkonu tuzemských VtE je v Ústeckém kraji a dalších 20 % na Olomouc- ku. Schéma současného zapojení se zdrojem AS1 Obr. Výstupními proměnnými jsou maximálně možné připojitelné výko- ny, k nim vztažené změny napětí, příspěvky k vjemu flikru, fázový úhel impedance sítě a proudy harmonických. schéma zapojení posuzova- ného (již provozovaného) zdroje jmeno- vitým výkonem asynchronního generátoru 23 (AS1). Zpětné vlivy na síť PDS, tj. Do simu- lace a výpočtu zahrnuta i nadřazená síť vn Ing. 1., Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta Jana Pernera Obr. Tato metoda umožňuje ovšem navíc stanovit mnohačetnou variabilitu cha- rakterizovanou zejména různými provozními stavy sítí (simulace s vypínači možnosti zá- ložních napájení apod.D. Michal Konč, ČEZ Distribuce, s