Elektřina slouží i škodí

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Výklad elektrotechnických předpisů v zrcadle skutečných příběhů. Tato kniha je určena každému, kdo přichází do styku s elektrickým zařízením. V zrcadle skutečných příhod odhaluje chyby, jichž se při obsluze, údržbě a montáži elektrických zařízení dopouštíme. Bude namnoze poučením i pro četné odborníky, neboť na příkladech z praxe se poučí, jak důležité je přesně zachovávat všechny elektrotechnické předpisy. Každá příhoda je doplněna rozborem, aby bylo úplně jasné, které předpisy byly porušeny, a proč k nehodě došlo.Lektor:

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: František Soukup

Strana 177 z 217

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Popadl jsem lat ležící zemi a uhodil jsem Jardu přes ruce, aby drátů pustil. Odtud jsem běžel rovnou ošetřovnu pro lékaře.“ 176 . však již nakládali postiženého Skaličku do auta záchranné stanice Havlíček něho ještě před rozjetím zavedl umělé dýchání.Museli jsme projít celým skladem výlisků. Pak jsem utíkal na místo nehody. tom však přiběhli lidé těm po-, dařilo vyrazit Jaroslavovi dráty ruky. Byla bohužel přítomna jen zdravotní sestra, tak tedy jsem rychlé vyrozuměl aspoň ji. Maleěek vypovídá: „Procházel jsem okolo zadní zdi skladu asi hodin dopoledne, ale ještě tam žádné spadlé dráty elektrického vedení nebyly. Když jsem vyšel zadním východem skladu a chtěl zamířit železné brance plotě, narazil jsem na překážku. Podlezl jsem šel jsem dále přímo železné brance. sloupu visely dva zkřížené elektrické dráty, končící kus dále holé zemi. však nepomohlo. Zblízka jsem však ihned poznal, vlastně jde, proto jsem utíkal přímo vrátnice, aby vrátný rychle vypnul elek­ trický proud. Konsola byla dost vysoko tak jsem stěží dosáhl koncem latě.“ S. Více nemám co říci. Jarda svíral dráty pevně kouřilo při­ tom rukou. Před polednem jsem zaslechl otevřeným oknem své kanceláře výkřiky. Tloukl jsem proto konsoly, abych dráty přerušil. tam lépe vyznám, proto jsem propletl uličkami nejkratší cestou a předběhl jsem tím Jaroslava, který původně šel přede mnou. Najednou jsem uslyšel sebou výkřik. Svíjel křičel. Domníval jsem se, jde rvačku, běžel jsem tedy hochy rozehnat. Vyhlédl jsem okna viděl jsem Ky­ selého, jak tluče nějakou holí Skaličky. Ohlédl jsem se a viděl Jaroslava, jak drží drátů, které chtěl zvednout nad hlavu