V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
81.Označení veličin předešlých rovnicích obr. Vypočteme-li
z (57)
U IVRP
k ř?
a dosadíme-li tuto hodnotu (58), dostáváme proud sériovém odporu
U -f- IaRShU —■7Pižp
-^sh Rp
(59)
Dosadíme-li (56) hodnotu předešlé rovnice řešíme-li podle E,
dostaneme
E U
Rgll
R«h Rr,T
Zaveďme pro poměr odporů označení
Rsh
k+-/^V)V -^Sh Jív J
(60)
k =
Rsh Rp
Dělíme-li levou pravou stranu rovnice (60) činitelem zavedeme-li
hodnotu dostáváme rovnici otáčkové
charakteristiky motoru při šuntováníkotvyU
n knn
h
(R& kRp (61)
Obdobnou rovnici dostáváme pro mo
mentovou charakteristiku motoru
n kn0-
M
cecM
(Ra kRp) (62)
Obr. 81. Schéma šuntování (pře
mostění) kotvy derivačního mo
toru. Pro jsou totiž otáčky kn0, při čemž vždy
Rsh
k
Rs] Rr,
< 1
Snížení ideálních otáček naprázdno lze vysvětlit takto: neprotéká-li
v obvodu kotvy proud, není napětí kotvy rovno napětí sítě jako tomu
.
Jak patrno poslední rovnice, jsou zde
mechanickými charakteristikami motoru
přímky.
Kromě toho budou zde ideální otáčky naprázdno menší než při normálním
zapojení