V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
Hlavním nich zhoršení
podmínek komutace při vyšších otáčkách, poněvadž reaktanční elektro
motorická síla, způsobující jiskření komutátoru, úměrná proudu otáč
kám, cín.
Regulační motory mají obvykle rozsahy Jcn 1,5 2,5 1
a 1. 73). Tomu odpovídají body ležící hyperbolické křivce momentu
odporu jež vyznačena čárkovaně obr. 74.
Meze regulace jsou určeny různými činiteli.charakteristiky však neprotínají jednom bodě ose úseček, poněvadž
při zeslabování toku zmenšuje moment nakrátko, jenž určí podle
vzorce
M]s =
Poněvadž regulace hospodárná při konstantním výkonu při mo
mentu, jenž mění hyperbolicky závislosti otáčkách, odpovídají
Obr. 75. Momentové charakteristiky Obr. Magnetisační charakteristika
derivačního motoru při regulaci otá- motoru typu PN-85.
Při rychlostech odpovídajících bodům, jež leží vlevo nakreslené křivky
momentu Ms, nebude motor plně zatížen; naopak při otáčkách ležících
vpravo této křivky bude motor přetížen.
Při stálém momentu odporu trvalém zatížení nutno volit
motor tak, aby při nejvyšších otáčkách odpovídal proud kotvy přibližně
jmenovitému proudu. Při nižších otáčkách pak nutno počítat tím, že
motor nebude plně zatížen, poněvadž proud kotvy bude menší než jmenovitý
vlivem vzrůstu magnetického toku.
ček změnou budicího proudu.
plnému využití motoru body ležící přímce jmenovitého proudu In
(obr. Kromě toho nutné při vysokých otáčkách zvětšit
90
. 74
