V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
Při stálém momentu odporu trvalém zatížení nutno volit
motor tak, aby při nejvyšších otáčkách odpovídal proud kotvy přibližně
jmenovitému proudu.
ček změnou budicího proudu.
Regulační motory mají obvykle rozsahy Jcn 1,5 2,5 1
a 1. Magnetisační charakteristika
derivačního motoru při regulaci otá- motoru typu PN-85. 74. Při nižších otáčkách pak nutno počítat tím, že
motor nebude plně zatížen, poněvadž proud kotvy bude menší než jmenovitý
vlivem vzrůstu magnetického toku. 73). Hlavním nich zhoršení
podmínek komutace při vyšších otáčkách, poněvadž reaktanční elektro
motorická síla, způsobující jiskření komutátoru, úměrná proudu otáč
kám, cín.charakteristiky však neprotínají jednom bodě ose úseček, poněvadž
při zeslabování toku zmenšuje moment nakrátko, jenž určí podle
vzorce
M]s =
Poněvadž regulace hospodárná při konstantním výkonu při mo
mentu, jenž mění hyperbolicky závislosti otáčkách, odpovídají
Obr. Momentové charakteristiky Obr. 75. 74. Tomu odpovídají body ležící hyperbolické křivce momentu
odporu jež vyznačena čárkovaně obr.
Při rychlostech odpovídajících bodům, jež leží vlevo nakreslené křivky
momentu Ms, nebude motor plně zatížen; naopak při otáčkách ležících
vpravo této křivky bude motor přetížen. Kromě toho nutné při vysokých otáčkách zvětšit
90
.
plnému využití motoru body ležící přímce jmenovitého proudu In
(obr.
Meze regulace jsou určeny různými činiteli
